Private equity v období krize Ako-investovat.sk .


Od počátku krize se počet nových fúzí a akvizic na světě, které provedly private-equity fondy, propadl na úroveň z doby prasknutí internetové bubliny v roce 2001. Private-equity fondy jsou jedny z mála hráčů na trhu, kteří mají ještě k dispozici peníze a čekají na příchod cenového dna, aby mohly začít nakupovat.

Ačkoli do private equity fondů investují převážně institucionální investoři, je jejich vývoj ostře sledovaný téměř všemi burzovním profesionály, protože patří k velkým hráčům na finančních trzích. V roce 2007 hodnota jimi držených aktiv dosáhla téměř 690 miliard dolarů. Přestože od té doby tato částka díky snížení cen a zisků společností mírně klesla, stále představuje sílu, s níž je třeba počítat.

Na rozdíl od klasických podílových, případně hedge fondů však private-equity neobchodují s akciemi ani jinými cennými papíry na burze, ale zaměřují se převážně na menší firmy, které ještě nejsou na trhu kotovány. Tyto se po svém vstupu snaží v průběhu několika let reformovat a rozvíjet, přičemž je pak buď uvedou na burzu, nebo je přímo prodají za vyšší cenu.

První private-equity fondy vznikly v USA po druhé světové válce, kdy bylo jejich strategií skupovat a spojovat menší navzájem si konkurující podniky a využívat následně vzniklý synergický efekt. Financovaly se převážně prostřednictvím bankovních úvěrů, takže pracovaly se značnou pákou. Z nich se postupně vyvinuly tzv. pákové nákupy (leveraged buyouts), na kterých v 80. letech zbohatl i známí americký miliardář Boone Pickens a Carl Icahn. Ti na financování využívali hlavně spekulativní dluhopisy (junk bonds), které jejich firmy vydávaly.

Jelikož se koncem 80. let v tomto segmentu zvýšila regulace, začali tito investoři hledat nové možnosti dosahování vysokých zisků. Ty se otevřely po pádu železné opony a liberalizaci světových financí, kdy se americké fondy začaly masově pouštět do investování prakticky po celém světě. Aktivita private-equity fondů zaznamenala velký nárůst v době internetové bubliny (když byly financovány začínající firmy), pak přechodně klesla v korekci 2001-2003 a následně opět vzrostla během akciového boomu 2005 – 2007, kdy počet fúzí a akvizic na světě dosáhl vrcholu.

V současnosti jsou investoři opět o něco opatrnější.

Obrázek 1: Celkový počet fúzí a akvizic na světě v odvětví IT, 2000 – 2008

Zdroj: http://www.gptpartners.com/news/news09-05-02mabusinessclimate.htm

Jak vlastně private-equity fondy fungují? V současnosti jsou jejich největšími podílníky podílové fondy – které chtějí diverzifikovat své investice – banky, pojišťovny, ale např. i penzijní fondy. Investovat do nich mohou i fyzické osoby, přičemž však musí vložit minimální vklad zhruba v takové výši, jak jej vyžadují hedge fondy (tj. zpravidla několik stovek tisíc dolarů). Protože velké private-equity správcovské společnosti působí globálně, nezřídka se stává, že podílníci pocházejí z různých částí světa.

Private-equity fond je spravován správcovskou společností, která se zaváže vůči podílníkům dodržovat statut fondu (investovat v určitém geografickém prostoru-střední Evropa, emerging markets apod., a současně snažit se maximalizovat hodnotu investic ve stanoveném horizontu). Investiční horizont bývá nejčastěji 5 let, přičemž během této doby nemají klienti nárok na předčasný výběr vkladu. Po uplynutí této doby je fond povinen své podíly prodat a vklady spolu s výnosem vrátit vkladatelům. Manažeři fondu dostávají určitý malý fixní poplatek, přičemž mají stanovenu očekávanou úroveň výnosu. Pokud je tato hranice překročena, dostanou manažeři podíl ze zisků nad touto hranicí (nejčastěji kolem 20 %), takže jsou motivováni dosahovat maximální výnosy.

Největšími správci private-equity fondů jsou Blackstone, Carlyle group, Warburg Pincus, TPG a Goldman Sachs. Existuje však také řada menších správců, z nichž jsou mnozí bankami. Na Slovensku bývá často za private-equity skupinu označována Penta Group, která však podle světových standardů private-equity není, neboť investuje pouze peníze svých podílníků a její operace nejsou transparentní. Ve světě mají totiž private-equity skupiny ve zvyku zveřejňovat výsledky svých obchodů (v USA dokonce povinně reportují SEC), přičemž pravidelně zveřejňují výroční zprávy i na svých webových stránkách.

Na Slovensku však působí několik private-equity fondů z Ameriky a západní Evropy.

Nejčastěji používané investiční strategie private-equity fondů jsou:

Leveraged buyout (LBO) – nákup s finanční pákou Je strategie, při níž fond kupuje zpravidla větší, již déle podnikající firmu v relativně dobré situaci, přičemž chce využít pákový efekt na získání vysoké návratnosti. Při této strategii je pro fondy velmi důležité si kupovanou firmu pořádně prověřit (nejčastěji prostřednictvím due dilligence vykonávanou externí poradenskou firmou). V případě LBO fondu do správy firmy příliš radikálně nezasahuje, protože je vázán smlouvou s bankou, která stále monitoruje finanční ukazatele podniku a v případě jejich zhoršení může požadovat předčasné splacení úvěru. LBOs jsou však v současnosti na ústupu, protože banky jsou kvůli nedostatku likvidity neochotné financovat velké akvizice, ještě k tomu v době recese.

Venture capital (VC) – kapitál pro začínající podniky

VC se zaměřuje na malé podniky, které již byly založeny, případně se budou teprve zakládat a mají potenciál vysokého růstu díky zajímavému podnikatelskému nápadu. Manažeři fondu v těchto případech posuzují proveditelnost podnikatelského plánu předloženého zájemcům o spolupráci s nimi, přičemž se zaměří na jedinečnost a proveditelnost jeho nápadu. Nejlepší plán poskytují spolufinancování je takový, že se podílejí na kapitálu firmy. Při vstupu do takového podniku si však správci fondu nárokují určité pravomoci a podíl na řízení firmy. Rozhodující pro private-equity při této strategii je správná míra diverzifikace, protože většina začínajících podniků navzdory dobrým plánům neuspěje. Pokud však ze 100 takových podniků řekněme 60 zkrachuje, 39 dosáhne průměrný výnos, ale 1 z nich bude příští Microsoft nebo Dell, bude investice pro fond stále poměrně výnosná.Očekávaný výnos VC fondů dosahuje kolem 30 % p.a.

Distressed and special situations financing – financování podniků v nouzi

Financování podniků, které potřebují likviditu, se v současné krizi ukazuje jako nejčastěji používaná investiční strategie private-equity. Jelikož podmínky pro udělování úvěrů bankami se výrazně přiostřily, dostanou fondy za poskytnutí likvidity ohroženým firmám mnohem víc než v období před krizí. Většinou se tyto obchody realizují prostřednictvím upsání dalších akcií, případně i prodeje celé firmy, přičemž private-equity po svém vstupu do firmy výrazným způsobem zasahuje. V některých případech dokonce fond nakoupí pohledávky vůči firmě od jejích věřitelů a ty následně vymění za majetkový podíl ve firmě. Na takové typy transakcí jsou zajímavé hlavně technologické firmy, resp. firmy s velkým množstvím již vynaložených nákladů na výzkum a vývoj.

Kromě těchto základních strategií investují PE firmy ještě i do realit, infrastruktury, energetiky, ale např. i poskytují úvěry velkým společnostem.

A co dělají private-equity fondy dnes?

Obrázek 2: Celosvětový počet fúzí a akvizic ve všech odvětvích, 2005 -2008

Vidíme, že počet transakcí po vypuknutí krize začal pomalu klesat, přičemž koncem roku 2008 poklesl o cca 40 %. Na začátku roku 2009 podle P. Daubnera z Ernst and Young padl ještě níže. To lze vysvětlit poklesem zisku firem, který vyvolal ještě rapidnější pokles hodnoty jejich podílů.

To narušilo plány prakticky všech private-equity fondů, zejména těch, které mají peníze již investované (tj. nakoupily relativně draho ještě před krizí). Nejhůře jsou na tom fondy, jejichž investiční horizont končí v nejbližších měsících, a tudíž jsou nuceny nakoupené firmy prodat pod cenou. Jejich manažeři se však snaží dohodnout s investory o prodloužení investičního horizontu.

Na druhé straně fondy, které ještě velkou část svých peněz neinvestovaly, čekají na ještě výhodnější ceny na trhu, protože nechtějí nakupovat příliš draho. Mnozí majitelé firem totiž stále poptávají po svých firmách relativně vysoké částky. Tato část fondů však také nemůže čekat věčně, protože jejich investiční horizont je také omezen. Z tohoto důvodu je pravděpodobné, že aktivita private-equity fondů se opět zvýší v průběhu tohoto, resp. následujícího roku.

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Martin Baláž 29.4.2009

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:



Okomentuj článek Galéria (2)

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | subotic

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | subotic

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | subotic

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | subotic

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | subotic





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)