Proč neinvestovat přes Investiční životní pojištění Ako-investovat.sk .


Janko bude mít jen poloviční důchod, a to jen díky jednomu zlému životnímu rozhodnutí: spořit si na důchod v IŽP. Když vám váš finanční poradce doporučil spořit si na důchod v nějaké pojistce, pošlete ho někam. Dnes vám ukáži, proč je Investiční životní pojištění (IŽP) nazývané někdy i zbraní hromadného ničení. Všechno je o poplatcích.

Existují dva základní druhy životního pojištění: kapitálové životní pojištění (KŽP) a investiční životní pojištění (IŽP). KŽP je starší forma pojištění, ve kterém se vaše peníze ukládají do dluhopisů. Základní pojištění smrti v KŽP je drahé, možné zhodnocení nízké a s vašimi penězi časem s vysokou pravděpodobností pozametá inflace. Suma sumárum, určitě nedoporučuji (více než někdy jindy).

IŽP je modernější forma pojištění, ve kterém se vaše peníze ukládají do podílových fondů. Když jste si uzavřeli IŽP jako pojištění, v pořádku, ale když jste si chtěli spořit, např. na důchod, tak do stejných podílových fondů než investujete přes IŽP, jste mohli spořit i přímo, bez příživníka jménem pojišťovna.

Poplatky v podílových fondech

Každý podílový fond má zpravidla tři druhy poplatků: poplatek za správu, poplatek depozitáři a vstupní poplatek do fondu. Vstupní poplatek je cenou distribuce, protože slouží na úhradu provizí. Když jste „skrblík“, dnes už najdete i možnosti, jak investovat bez zaplacení vstupního poplatku (zejména bankovní fondy). „Připlatit si“ však někdy není na škodu. Jednak fondy nabízené bez poplatku často za velmi nestojí (výkonnost, složení, správa), za druhé zaplacení vstupního poplatku zpravidla přináší možnost využití různých „vymožeností“ spořících schémat. Ale to je už jiné téma.

Celkovou výšku poplatků v podílovém fondu zohledňuje koeficient TER (Total Expense Ratioú, který vyjadřuje, kolik procent z majetku fondu je ročně „zkonzumovaných“ náklady. Uvádění TER, bohužel, není povinné (dokonce ani metodika počítání není jednotná), díky čemuž u drtivé většiny fondů tento údaj nenajdete. „TERka“ se však čas od času pokouší spočítat nějací nadšenci. Slušné fondy mají TER 1 – 2 %, neslušné i 4 – 5 %.

Uvědomte si, jak důležité je mít levný fond. Velmi zjednodušeně: když by byl manažer fondu extra dobrý a dokázal by dlouhodobě dosahovat přiměřeného ročního výnosu, řekněme 10 %, a náklady fondu by byly 5 % ročně, čistý výnos pro vás by byl jen poloviční z toho, co manažer skutečně dokázal. Ještě dodám, že výkonnost fondů se v různých tabulkách uvádí vždy až po odečtení poplatků.

Připočtěme poplatky v IŽP

Jak jsme již řekli, v IŽP se vaše peníze ukládají do podílových fondů. Mysleli jste si, že při investici přes pojišťovnu máte výhodnější podmínky? Samozřejmě, že ne, v podílovém fondu jsou z vašich peněz strhávané přesně ty stejné poplatky jako každému jinému poplatníkovi. Dokonce se nevyhnete ani vstupnímu poplatku, plus se přidávají poplatky pojišťovně.

Podívejme se na konkrétní IŽP nejmenované pojišťovny „A“:

Vstupní poplatek do fondu 3 %.

Měsíční administrativní poplatek 1,66 Eur.

Srážka z počátečních podílových jednotek (PPJ) 25 % ročně po dobu prvních 8 let

+ poplatky podílového fondu.

Tu se žádá vysvětlit, co jsou to „počáteční podílové jednotky“ (PPJ). V pojistkách máte vždy počáteční náklady, pod čímž je třeba rozumět peníze, které vyplácí na provizích. Počáteční náklady jsou u většiny životních pojistek na úrovni dvou ročních plateb. Takže to, co tam vložíte za první dva roky, jde automaticky na poplatky. Aby to však navenek nějak vypadalo, první dvě roční platby se nestrhnou ihned, ale nakoupí se za ně právě počáteční podílové jednotky. Tím se vytvoří iluze, že ty peníze tam máte a investují se vám. Jejich hodnota je často prezentována jako „pokuta při odstoupení od smlouvy“ a postupně každým rokem klesá tak, jak vám je pojišťovna určeným tempem odepisuje z účtu. Jsou to jednoduše peníze, které nikdy víc neuvidíte. Buď vám je strhnou postupnými srážkami z počátečních nákladů, nebo vám je seberou jako pokutu při zrušení. U lidí to vyvolává falešný dojem, že jak zruší pojistku brzy, bude jim strhnuto něco navíc. Ne, oni vám to strhnou tak i tak.

Ve výše uvedeném případě vám pojišťovna strhne počáteční náklady za prvních 8 let, konkrétně 8*25 = 200 % roční platby. Dvě roční platby. A teď si to hoďme do Excelu. Když by Peter a Janko investovali do toho jistého podílového fondu, ale Peter přímo (a měl by vstupní poplatek 5 %) a Janko přes výše uvedené IŽP, Peter by měl za dvacet let na účtu o 15 až 20 % více peněz jak Janko (závisí to na průměrném zhodnocení – čím vyšší, tím ej rozdíl vyšší). Dostatečně dobrý důvod, proč neinvestovat přes IŽP? A to jsem použil příklad nejlevnějšího a asi i nejslušnějšího IŽP, jaké na našem trhu poznám.

Méně slušné IŽP

Pojišťovna „B“ má ve svém IŽP vytvořeném exkluzivně pro jednu nejmenovanou společnost, která dělá poradenství „jinak“, následující poplatky:

Vstupní poplatek do fondu 2 %.

Měsíční administrativní poplatek 0,66 Eur.

Inkasní poplatek (z každé platby) 0,33 Eur.

Poplatek pojistitele za správu fondů 1 až 2 % ročně, podle fondu.

Srážka z PPJ 4 % ročně, až do strhnutí 200 % ročního pojistného.

Jak vidíte, seznam poplatků je v tomto případě delší. PPJ se umořují sice pomaleji, ale výsledek je stejný, dvě roční platby jsou pryč. Smysl ostatních poplatků myslím nepotřebuje komentář. Zajímalo by mě zvláště, co pojišťovna na fondech spravuje, když od toho je správce fondů, který si za to také bere poplatek. A mnohem nižší.

I když některé poplatky jsou v tomto IŽP nižší jako v pojišťovně „A“, v konečném porovnání se projeví zvláště poplatek za „správu fondů“. A je to masakr. Peter by měl za dvacet let na účtu o 30 až 35 % více peněz jako Janko. Za 40 let by už byl rozdíl mezi důchodem Petra a Janka v průměru 40 %. I napříč tomu, že Peter měl vysoký vstupní poplatek 5 %.

Pojišťovna „B“ má i druhou verzi svého IŽP s následujícími poplatky:

Vstupní poplatek do fondu 4 %.

Měsíční administrativní poplatek 1,33 Eur.

Inkasní poplatek (z každé platby) 0,33 Eur.

Poplatek pojistitele za správu fondů 1 až 2 % ročně, podle fondu.

Srážka z PPJ 6 % ročně, až do strhnutí 200 % ročního pojistného.

+ poplatky podílového fondu.

Tempo strhávání PPJ nehraje roli, protože tak či tak se strhnou první dvě roční platby. Ostatní poplatky však roli hrají. Peter se může těšit, že za dvacet let bude mít o 35 až 40 % vyšší důchod jako Janko. Za 40 let se rozdíl prohloubí až na 50 %. Janko bude mít jen poloviční důchod, a to jen díky jednomu zlému životnímu rozhodnutí: spořit si na důchod v IŽP.

Schválně vybírám takové příklady IŽP, které se dnes prodávají jako teplé rožky. Podívejme se na nabídku pojišťovny „C“:

Vstupní poplatek do fondu 4 %.

Měsíční správní poplatek 1,2 až 1,7 Eur, podle frekvence placení.

Poplatek pojistitele za správu fondů 0,7 až 1,5 % ročně, podle fondu.

Srážka z PPJ 6 % ročně, až do strhnutí 200 % ročního pojistného.

+ poplatky podílového fondu.

I když poplatky pojišťovny „C“ vypadají na první pohled vyšší jako v exkluzivním produktu do pojišťovny „B“, výsledek je velmi podobný. Peter by měl za dvacet let na účtu o 30 až 35 % více peněz jako Janko a za 40 let by už byl rozdíl mezi důchodem Petra a Janka v průměru 40 %.

Na závěr nekorunovaný král, pojišťovna „D“ a její superprodukt, též často prodávaný jako exkluzivní:

Vstupní poplatek do fondu 5 %.

Měsíční poplatek za vedení smlouvy 1,66 Eur.

Poplatek pojistitele za správu fondů 1,74 % ročně.

Srážka z PPJ 6 % ročně, až do strhnutí 200 % ročního pojistného.

+ poplatky podílového fondu.

Když bude Janko investovat přes toto IŽP, bude mít za dvacet let na účtu o 33 až 37 % peněz méně jako Peter. Za 40 let bude mít Peter o 45 až 50 % vyšší důchod jako Janko. Nekorunovaným králem je IŽP od pojišťovny D proto, že v pojišťovně „B“ aspoň máte šanci zvolit si fond s poplatkem pojistitele 1 % a teoreticky se tak dopracovat k lepšímu výsledku. V pojišťovně „D“ takovou možnost nemáte. Za správu fondů pojišťovna účtuje každému stejně 1,74 % ročně.

Pikantnosti na závěr

Když byste si mysleli, že vaše poplatky jsou neměnné, mýlíte se. Většina pojišťoven může poplatky libovolně upravovat. Cituji:

„Pojistitel má právo jednostranně stanovit a měnit, zvláště v souvislosti s inflací, výšku poplatků. Změna výšky poplatků je platná dnem zveřejnění nového sazebníku poplatků na internetové stránce pojistitele.“

Nebo například

„V případě potřeby je pojistitel oprávněný zavést i jiné druhy poplatků. Pojistitel má právo jednostranně stanovit výšku poplatků a stanovenou výšku poplatků měnit. Změna poplatků se uskuteční vydáním nového sazebníku poplatků, který pojistitel zveřejňuje na své internetové stránce.“

Co s takovou smlouvou? Zrušit?

Často se hovoří, že když máte spoření přes IŽP delší jak dva roky, neoplatí se ho rušit, protože počáteční náklady (= první dvě roční platby) už máte splacené. Většinou to není pravda. Když jsou v smlouvě vysoké průběžné poplatky (administrativní, správní, vstupní), jakékoliv pokračování ve spoření do IŽP je jen prohlubováním ztráty. Průběžné poplatky jsou jednoduše vyšší jako vstupní poplatky v případě založení nového spoření přímo do podílových fondů. Když samozřejmě opět nepodepíšete nějaký super drahý produkt. V každém případě byste si to měli nechat propočítat pořádným poradcem.

Je IŽP ďáblův vynález? Jen když se používá na to, na co nemá. Když se dnes chcete komplexně a levně pojistit, IŽP se nevyhnete. Ale když už pojištěný jste, nebo pojištění nepotřebujete a vašim cílem je spořit, IŽP se obloukem vyhněte.

Článek byl uveřejněný na blogu SME autora.

Z diskuze:

„Super článek – úplně přesný. Na základě své 8 leté praxe ve vedení třech pojišťoven plně potvrzuji závěry autora. Investovat (IŽP) či spořit (KP) v pojišťovně je stejný nesmysl, jako v pizzerii si objednat halušky či v kolibě pizzu. Jediné, co má v pojišťovně pro klienta smysl, je čistě pojištění, tj. krytí rizika různých událostí (smrt, úraz, invalidita, operace, hospitalizace apod.) bez šetřící složky. Všechny produkty, které kombinují pojištění se šetřením či investování jsou zabalíkovanou kamofláží na klientovy peníze přesně podle popisu v článku. Bohužel, tyto balíky představují cca 80 % celého pojistného vybraného na ŽP v SR, takže rozsah sdírání klientů ze strany pojišťovny je obrovský.“

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Peter Cmorej 17.12.2010


Musim dodat, ze je to velmi zaujimavy clanok. Potom by ma zaujimalo, ze preco financny poradcovia predavaju tento druh poistenia "ako sporenie", ved v prvom rade sa tu jedna a poistenie a vedlajsim pridruzenym produktom je investovanie. Kvoli ponuknutym proviziam? Sporenie skor inde ako napr. v banke. V poistovni by malo ist skor o poisteni. Přidal: ET dne 11.01.2014 o 14:18
Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:


1 Komentáře

Související články

Investiční životní pojištění vs. fondy

friday
10.02.2012
Finance a pojištění | magazin

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | subotic

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | subotic

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | subotic

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | subotic

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | subotic

Rubriky autora





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)