High frequency trading Ako-investovat.sk .


High frequency trading (HFT) je novým zajímavým způsobem obchodování na burze. Zatímco u klasického obchodování příkazy na nákup nebo prodej do platformy zadává trader z masa a kostí, při HFT trading je generuje počítač sám, a to za nesrovnatelně kratší dobu. Název High frequency trading se dá přeložit jako vysoká frekvence obchodování, a tedy naznačuje, že použitím této strategie se realizuje velké množství obchodů v relativně krátkém čase.

Funguje to asi tak, že nejdříve tým složený z analytiků a programátorů připraví obchodní systém-seznam instrukcí kdy nakupovat a kdy prodávat – a následně vyvine počítačový algoritmus, který bude generovat obchodní pokyny podle tohoto systému a přímo je odesílat na exekuci na burze. Systém se následně spustí a počítač pak již uzavírá obchody sám. To, že se obchoduje, poznáte pouze podle toho, že tiskárna chrlí nepotvrzení o provedených obchodech. Programátoři se následně v průběhu ostrého provozu systému snaží systém neustále optimalizovat, aby fungoval v aktuálních tržních podmínkách co nejlépe. Klíčovou výhodou takového systému je, že dokud člověku trvá odeslání jednoho příkazu několik sekund, počítač to zvládne za několik tisícin sekundy. To z krátkodobého tradingu na velkých burzách dělá pro tradery skutečně nerovný boj.

Prostřednictvím HFT se dá provádět prakticky jakákoliv obchodní strategie. Nejčastěji se jedná ale o různé formy arbitráže, při kterých se systém snaží využít špatného ocenění nástrojů na jednotlivých trzích. Například, pokud se akce na NYSE obchoduje za 5 dolarů a na NASDAQ za 5 dolarů a 5 centů, takový systém nakoupí akcie na NYSE a současně prodá stejné akcie na NASDAQ o 5 centů dražší, a tím pádem okamžitě vydělá (za předpokladu, že součet poplatků bude nižší než 5 centů na akcii). Arbitráž má ale často složitější podoby, jako například obchodování rozdílů mezi jednotlivými komoditami apod. Zastánci HFT tvrdí, že HFT díky prakticky okamžitému využití nesprávného ocenění na trzích dělají trhy efektivnějšími. Kromě toho zvyšují likviditu na těchto trzích.

HFT jíž dávno není pouze okrajovou záležitostí. Roční příjmy z něj se odhadují na více než 20 miliard dolarů. Podle průzkumu Aite Group totiž bylo v roce 2009 prostřednictvím HFT na hlavních amerických burzách generovaných až 73 % ze všech obchodů. Tedy celkem asi 13 miliard akcií denně. Přitom HFT se oficiálně věnují asi jen 2 % ze všech firem obchodujících na burze. Patří mezi ně velké investiční banky obchodující ve velkém jako Goldman Sachs, Morgan Stanley či UBS, ale i menší firmy obchodující s řádově menším kapitálem (pár milionů dolarů). V Čechách se high-frequency trading zabývá firma RSJ, která působí na více derivátových burzách jako market maker a věnuje se také arbitráži.

Taková koncentrace dopadu právem vyvolává u mnohých obavy. Existuje totiž určité riziko, že algoritmy by se mohly „zbláznit“, a tedy špatně vyhodnotit situaci na trhu a způsobit tak pád podobný tomu z roku 1987, kdy se index Dow Jones v průběhu jednoho dne propadl o více než 22 %. I tehdy bylo jedním z hlavních faktorů odpovědných za pád obchodování prostřednictvím počítačů, i když bylo mnohem méně sofistikované než dnes. Většina algoritmů tehdy byla totiž naprogramována tak, že v konečném důsledku zřejmě zesílila propad indexu, protože se snažila následovat trend. Na druhou stranu, rychlý pád trhu je dost reálný i dnes. V dubnu 2009 se o tom přesvědčili akcionáři firmy Dendreon, kteří byli svědky toho, jak jejich akcie v průběhu 70 sekund ztratila téměř 70 % své ceny na trhu. Jako viník se v tomto případě označuje HFT.

Navíc HFT výrazně stěžuje život i fondům a institucionálním investorům. Mnohé algoritmy jsou totiž postaveny tak, aby vydělávaly na faktu, že na trh přišel velký investor. Jakmile takový algoritmus detekuje příchod velkého investora, spustí svou strategii, jejímž cílem je tohoto investora „oškubat“. Například, pokud chce investiční fond nakoupit akcie a zadá příkaz k nákupu, algoritmus ihned po něm vysílá nákupní příkaz za cenu o pár centů vyšší, než nabídl fond. Toto se děje několikrát s tím, že algoritmus vždy zachytí fond akcie těsně před nosem. Fond je nucen neustále zvyšovat nabídnutou cenu, aby vůbec nějaké akcie dostal. Když se cena dostane nad určitou úroveň, algoritmus se náhle zbaví všech akcií, co nakoupil a prodá jejich překvapení fondu za tuto vyšší cenu. Celý tento proces trvá pouze několik sekund. Výsledkem je, že tvůrce algoritmu vydělá, zatímco investoři ve fondu koupí dražší, než by mohli bez HFT.

Manažeři fondů tedy stále ostřeji vystupují proti HFT – například Mark Mobius z Franklin Templeton nedávno otevřeně prohlásil, že High-frequency trading je vůči investorům nekalostí nebo poškozuje jejich zájmy. Proto se fondy stále častěji stěhují z velkých burz a obchodují přes alternativní kanály, jako jsou například dark pools, kde high-frequency tradeři nemají přístup. To však paradoxně ještě zvyšuje podíl HFT na celkovém objemu na burzách.

Z toho důvodu se vede debata o jeho omezení. Jedna z výhod, kterou HFT tradeři hojně využívali – takzvané flash trading – byla již burzami koncem roku 2009 zrušena. Šlo o to, že za poplatek bylo možné dostat informace o objednávkách směřujících na burzu o několik milisekund dříve než všichni ostatní účastníci na trhu. To dávalo HFT traderům velkou výhodu oproti jejich konkurentům a silně to připomínalo front-running, který je zakázán SEC.

Některé další privilegia high-frequency tradery však zůstala zachována – například možnost za poplatek si umístit server do prostor burzy do místnosti hned vedle hlavního serveru, který páruje obchodní příkazy, a tak si zajistit rychlejší přenos obchodních příkazů a jejich dřívější realizaci.

Hlavní výhodou HFT traderů jsou však nízké poplatky. Jelikož obchodují v obrovských objemech a trhu dodávají zdání vysoké likvidity, burzy se snaží získat si jejich poplatková politika typu čím více obchodů, tím nižší poplatky. Díky konkurenci burz mezi sebou si firmy zabývající se HFT trading dokáží sjednat poplatky několikanásobně nižší než běžní obchodníci.

Nicméně, i v tomto segmentu se konkurence neustále zvyšuje a do HFT se pouštějí stále nové a nové firmy. Je proto sporné, zda má dnes běžný obchodník ještě vůbec šanci úspěšně obchodovat v krátkých časových úsecích na likvidních trzích. Je jasné, že počítače nenahradí investiční manažery, kteří kapitál investují dlouhodobě, ale reálně však hrozí, že daytradeři budou vytlačeni z hlavních burz a likvidních ECN do trhů s menší likviditou. HFT ale dnes čelí hrozbě zvýšené regulace, která by v extrémním případě mohla vyústit i do tzv. Transaction tax – daně placené státu při uvádění každého cenného papíru, která by mohla být pro HFT v USA likvidační. Proto je možné, že se high-frequency tradeři postupně přesunou na jiné trhy, například do Evropy a Asie, kde nyní HFT tvoří „jen“ 50 % objemu na burzách. Jednotliví investoři se ale nemusí HFT příliš obávat, pokud tedy nemají své peníze ve fondech.

Diskuze k článku

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Martin Baláž 17.4.2010

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:


Okomentuj článek

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)