Medvědí trhy – bear markets Ako-investovat.sk .


Termín medvědí trh (bear market) označuje období, během něhož vládne na trhu klesající (medvědí) trend a ceny akcií padají. Obvykle nastává, když je ekonomika v recesi. V tomto článku se blíže podíváme na nejznámější období medvědích trhů a pokusíme se objasnit, proč ceny akcií během těchto období klesaly.

Medvědí trh ve finanční terminologii označuje období poklesu cen na trhu, přičemž z technického hlediska cena dosahuje nového minima a jakékoliv lokální maxima jsou nižší než ty předcházející. Může to trvat několik měsíců až několik let. Vznik medvědího trhu bývá obvykle způsoben vstupem ekonomiky do recese, náhlým skokovým zvýšením inflace (např. ropné šoky v 70. letech) nebo i zvyšováním nezaměstnanosti a dlouhodobou ekonomickou stagnací (např. Japonsko).

Medvědí trhy (hlavně ty silnější) bývají často odstartované výrazným náhlým pádem, případně sérií pádů akcií, během nichž podíl index ztratí více než 5 % své hodnoty. Ty způsobí na trhu paniku a negativně ovlivní očekávání investorů. Často bývá příčinou pro vznik medvědího trhu i prasknutí stávající cenové bubliny. Za posledních 60 let se na trhu objevilo zhruba 10 období medvědího trhu, přičemž nejsilnější medvědí trh v tomto období nastal v letech 2007-2009.

Nyní se blíže podívejme na nejznámější medvědí trhy:

1929 – 1933

Tento medvědí trh je dosud nejtvrdším a nejznámějším medvědím trhem. Na jeho začátku bylo prasknutí akciové bubliny, která se začala vytvářet koncem dvacátých let. Akcie se staly populární u široké veřejnosti, přičemž bylo běžné nakupovat na vysokou páku díky nízkým úrokům. Po tři měsíce trvajícím prudkém kolapsu se ceny přechodně zastavily na hranici necelých 50 % nižší, než byl vrchol z roku 1929. Pak se začala téměř 5 měsíců trvající bear market rally (krátké období růstu cen během medvědího trendu, které připomíná býčí trend), při němž akcie vyrovnaly zhruba 50 % svých ztrát. Následně se však začal opět propad, protože prasknutí bubliny se začalo projevovat v reálné ekonomice. Zvyšovala se nezaměstnanost a ekonomika se propadávala. Navíc koncem roku 1930 došlo k řadě bankovních panik, kdy si vkladatelé chtěli všichni najednou vybrat své peníze. To vedlo k bankrotu množství bank, což ještě dále zhoršilo ekonomickou situaci.

Navíc Federální rezervní systém začal zvyšovat úrokové sazby, aby tak udržel zlatý standard dolaru. Všechny tyto faktory způsobily, že medvědí trh trval téměř celé 4 roky a ceny akcií se zastavily na úrovni o téměř 90 % nižší než v roce 1929. Formování dvojitého dna trvalo téměř rok. Následoval velmi pomalý růst, přičemž své hodnoty z roku 1929 dosáhly akcie až v roce 1954, tj. o více než 20 let později.

Obrázek 1: Medvědí trh na Dow Jones Industrial Average v letech 1929 – 1933

1973 – 1974

Tento medvědí trh byl charakterizován tím, že pád zasáhl hlavně velké firmy. Ty totiž během roku 1972 stoupaly na ceně, zatímco malé firmy stagnovaly. Po dosažení vrcholu začal trh pomalu padat s tím, že vysoce stoupla volatilita – bylo zaznamenáno mnoho relativně prudkých rostoucích i klesajících dní. Po půl roce od začátku medvědího trhu přišla situace připomínající dvojité dno, která vyvolala 3 měsíce trvající bear market rally. Růst se ale nepodařilo udržet – hlavně díky tomu, že ekonomika se kvůli vysokým cenám ropy (ropné šoky způsobené náhlým nárůstem ceny ropy v důsledku embarga na vývoz ropy do USA, které vyhlásili arabští členové OPEC) a vysokým úrokovým sazbám dostala do recese.

Následoval mnohem prudší pád, který se zastavil až na úrovni -48 % oproti vrcholu. V průběhu 2 měsíců se zformovalo dvojité dno a následoval pomalý růst. Úrovně z roku 1973 se podařilo dosáhnout až v roce 1982, téměř o 10 let později.

Obrázek 2: Medvědí trh na S&P 500 v letech 1973 – 1974

1980 – 1982

Po sérii ropných šoků a následného příjezdu Stagflace se šéf nákupu Paul Volcker snažil bojovat proti inflaci zvyšováním úrokových sazeb. Tato opatření byla zpočátku přijímána ze strany investorů velmi pozitivně. Kromě toho investoři očekávali, že prezident Reagan po inauguraci do funkce sníží daně, což nastartuje ekonomiku. Z těchto důvodů ceny akcií na počátku roku 1980 stoupaly a představovaly první významnější růst za posledních 10 let.

Jenže po nástupu Reagana do funkce se ekonomika díky vysokým úrokovým sazbám (až 14 %) dostala do recese. To znamenalo příchod téměř 2 roky trvajícího pomalého poklesu cen akcií. Tento pokles byl ale poměrně mělký, protože akcie spadly pouze o 27,2 % níž, než byl poslední vrchol dosažený v roce 1980. Formování dna trvalo 5 měsíců, přičemž formace na grafu připomíná dvojité dno s tím, že druhá část dna je o 4 % nižší než první. FED reagoval na recesi v ekonomice razantním snížením úrokových sazeb, díky čemuž se ekonomika rychle zotavila.

Proto po dosažení dna začaly akcie výrazně růst a už za 2 měsíce vyrovnaly maxima z roku 1980. Následně pokračovaly v téměř 6 let dlouhém býčím trhu.

Obrázek 3: Medvědí trh na S&P 500 v letech 1980 – 1982

1987

Přestože tento medvědí trh trval velmi krátce, byl hlavně na začátku velmi robustní. Koncem roku 1986 se růst americké ekonomiky zpomaloval, avšak ceny akcií nadále rychle rostly. Za prvních šest měsíců roku 1987 vzrostl index Dow Jones Industrial Average o více než 40 %. Tato bublina vznikla hlavně kvůli rozšiřování poptávky po akciích mezi širokou veřejností, přičemž investice na páku (margin) byly velmi populární. 25. srpna 1987 index dosáhl maxima a od té chvíle začal klesat. Pokles nejdříve nevypadal nijak dramaticky, ale 19. října 1987 bublina náhle velmi rychle splaskne. Ceny akcií se propadly o 22,61 % za jediný den – což je dodnes nepřekonaný nejvyšší procentuální pokles v celé historii indexu. Příčiny tohoto náhlého pádu se dosud nepodařilo zcela vysvětlit.

Po pádu následovalo období nejistoty mezi investory, v němž ceny oscilovaly v poměrně úzkém pásmu. Sedum týdnů po pádu byly znovu 19. října vyzkoušené minima. Cena ale už pod ně neklesla. Následně začal velmi pomalý růst. Index znovu dosáhl svého srpnového maxima až v průběhu roku 1991. Navzdory ohrožujícímu začátku tohoto medvědího trhu se podařilo následky výrazně omezit prostřednictvím centrální banky, která nalila likviditu do finančního systému. Z toho důvodu se otřesy na trzích nepřenesly do reálné ekonomiky.

Obrázek 4: Medvědí trh v roce 1987 na S&P 500

1990 USA

Tento medvědí trh patří mezi ty kratší a méně dramatické. Souvisí hlavně s recesí v USA na počátku roku 1990. Zotavení finančních trhů z krachu v roce 1987 i ekonomický růst nebyl tak silný, než se původně očekávalo. Kromě toho stále trvala vlna bankrotů stavebních spořitelen v USA – savings and loan associations – které se dostaly do problémů koncem 80. let. Navíc, po vypuknutí války v Iráku se náhle zvýšila cena ropy, což způsobilo krátkou recesi.

Medvědí trh v roce 1990 trval 7 měsíců, zatímco ceny poklesly o cca. 20 %. Dno se vyformovalo v průběhu 2 měsíců a mělo tvar formace obrácená hlava a ramena. Následné zotavení bylo velmi rychlé, a to hlavně díky silné ekonomice. Ceny vyrovnaly maximum ze začátku roku v průběhu 3 měsíců od zformování dna. Následně nastoupil silný býčí trh, který trval až do konce 90. let.

Obrázek 5: Medvědí trh v roce 1990 na S&P 500

1990 – 2004 Japonsko

Japonské akcie reprezentované indexem Nikkei 225 byly v medvědím trhu od roku 1990 až do roku 2004. Bylo to způsobeno prasknutím masivní cenové bubliny nejen v akciích, ale hlavně v nemovitostech. Japonsko bylo koncem 80. let považováno za pravděpodobného nástupce USA jako nejsilnější světovou ekonomiku. Od roku 1986 do roku 1989 se proto ceny akcií více než zdvojnásobily. Index Nikkei 225 dosáhl koncem roku 1989 hodnotu téměř 39 000 bodů. V roce 1990 začala bublina praskat a v letech 1990 a 1991 zaznamenal index masivní propad o téměř 50 %.

Ekonomická situace se ale stále zhoršovala, protože firmy byly vysoce zadlužené a musely se vyrovnat se ztrátami způsobenými prasknutím bubliny realit. Japonská ekonomika se dostala do deflace, kterou se centrální bance nepodařilo prolomit ani snížením úrokové sazby prakticky na nulu. V průběhu 90. let se sice v Japonsku vyskytlo několik bear market rally, které korespondovaly s daňovými balíčky připravenými japonskou vládou na oživení ekonomiky, ale měly vždy krátké trvání. Nakonec se trhu podařilo dosáhnout dna v roce 2004, tj. po 14 letech od začátku medvědího trhu na úrovni kolem 80 % pod maximem z roku 1990.

Následoval pomalý růst na úroveň kolem -55 %, který však byl zastaven celosvětovou finanční krizí v roce 2008. Od té doby index spadl ještě trochu níže, než bylo dno z roku 2004. Medvědí trh v Japonsku představuje suverénně nejdelší medvědí trh, jaký kdy akciové trhy zaznamenaly.

Obrázek 6: Medvědí trh na Nikkei 225 v letech 1990 – 2004

2000-2002

Tento medvědí trh přišel opět po prasknutí bubliny – tentokrát internetové. Většina investorů koncem 90. let věřila, že nastala nová doba a do té doby používané modely oceňování ztratily platnost. Proto byli ochotni platit za technologické firmy někdy i stonásobek jejich ročního zisku. Internetová bublina začala praskat počátkem roku 2000. Americké akciové indexy dosáhly nová maxima a následně začaly klesat. Pokles byl nejsilnější v IT sektoru.

Prasknutí bubliny mělo za následek 8 měsíců trvající recesi s následným velmi pomalým růstem. S&P 500 pozvolna klesalo, přičemž pokles byl pravidelně přerušovaný několika bear market rally. Index nakonec poklesl o téměř 50 %. Začátkem roku 2003 se vyformovalo dno ve tvaru obrácené hlavy a ramen. Jeho formování trvalo téměř 8 měsíců. Následoval růst, který byl podporován nízkými úrokovými sazbami a vznikající globální bublinou na trhu realit. S&P 500 vyrovnal úrovně ze začátku roku 2000 až v roce 2007. NASDAQ, který obsahoval většinu technologických titulů, se ke svým úrovním z počátku roku 2000 dosud ani jen nepřiblížil.

Obrázek 7: Medvědí trh na S&P 500 v letech 2000 – 2002

2007-2009

Současný medvědí trh nastal po prasknutí realitní bubliny v USA a následném snižování zadluženosti firem po celém světě. Názory na to, zda již skončil, se rozcházejí. S&P 500 dosáhl svého maxima koncem roku 2007 a následně v průběhu roku 2008 zažil několik strmých pádů (nejvýznamnější přišly v říjnu 2008 po pádu banky Lehman Brothers a problémech bank na Islandu).

Doposud spadl index nejníže na hodnotu cca 57 % nižší, než byly jeho maxima v roce 2007, což z tohoto medvědího trhu činí nejstrmější propad od dob Velké deprese v 30tých letech. V březnu 2009 pokles dosáhl dna a od té doby ceny akcií stoupají, přičemž se dostaly na úroveň kolem 30 % pod maxima z roku 2007.

Přestože si většina obchodníků nejdříve myslela, že se jedná o klasickou bear market rally, délka a razance růstu tomu příliš nenasvědčují. Na druhé straně se tento růst trochu podobá rally z roku 1930, která ale trvala kratší dobu – zhruba 6 měsíců oproti současné 10ti měsíční rally.

Obrázek 8: Současný medvědí trh 2007 – 2009 na S&P 500

Obrázek 9: Srovnání čtyř dosud nejsilnějších medvědích trhů: 1929-1933, 1973-1974, 2000 – 2002, 2007-2009

Grafy: finance.yahoo.com, dshort.com

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Martin Baláž 24.1.2010

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:



Okomentuj článek Galéria (9)

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)