Ekonomika Ukrajiny a její problémy Ako-investovat.sk .


Nedávné nepokoje v Kievě zaměřily pohledy investorů na Ukrajinu. Ukrajina je chudá země s HDP na osobu na úrovni Namibie nebo Alžíru neprochází jen obdobím politického rozvratu, ale trpí i po stránce ekonomické. Neoficiální odhady hovoří o 58% podílu šedé ekonomiky na HDP Ukrajiny, které v roce 2012 činilo 176 mld. dolarů. Pro srovnání – co do počtu obyvatel téměř 4,5krát menší Česká republika vyprodukovala v roce 2012 HDP ve výši 196,5 mld. dolarů.

 

Kromě nízké ekonomické a životní úrovně má Ukrajina problémy hlavně s vnější rovnováhou. Směnný kurz byl de facto pevně navázaný na americký dolar. Ještě před eskalací situace v únoru se směnný kurz pohyboval na úrovni okolo 8 hřiven za dolar, na níž se pohyboval od třetího čtvrtletí roku 2009. Takto nastavený kurz však ekonomice Ukrajiny nevyhovuje.

Platební bilance

Ještě do poloviny první dekády nového tisíciletí byl ukrajinský běžný účet v přebytku. Od konce roku 2006 se situace běžného účtu zhoršuje. Pozitivní vliv na běžný účet měla depreciace měny z přibližně 5 hřiven za dolar na již zmiňovaných 8 hřiven za USD. Znehodnocení měny přineslo ekonomice na pár čtvrtletí zlepšení salda běžného účtu. Od roku 2011 se vnější nerovnováha zhoršuje.

 

Deficit běžného účtu a směnný kurz:

Zdroj: Autor podle www.bank.gov.ua

 

Ve třetím čtvrtletí 2013 dosáhl deficit téměř 12% HDP. Podle předběžných odhadů centrální banky dosáhl za celý rok 2013 deficit běžného účtu 16,1 mld. dolarů (8,9 % HDP).

 

Bilance zboží a služeb:

Zdroj: Autor podle www.bank.gov.ua

 

V roce 2013 exporty klesly o 7,6% na 64,9 mld. dolarů, přičemž největší pokles se týkal vývozu strojů (-20,1%) z důvodu poklesu exportních objemů železniční dopravy do Ruska, vývozu chemických produktů (-13,8%) a metalurgických produktů (-7%), které byly ovlivněny hlavně poklesem cen železných kovů. Na druhé straně došlo k poklesu importu zemního plynu, strojů a růstu importu zemědělských produktů a dovozu služeb. Na vnější nerovnováhu má i vliv růst reálných mez, který v posledních 11 letech dosahoval v průměru 8,9% ročně. 

 

Čisté přímé zahraniční investice a portfoliové investice:

Zdroj: Autor podle www.bank.gov.ua

 

Jednou z dalších ekonomických těžkostí je i vývoj finančního účtu, především přímých zahraničních investic. Oproti 9 měsícům roku 2012 klesly v roce 2013 PZI o přibližně 48%. Odhady PZI za celý rok naznačují příliv ve výši 3 300 mil. USD, což je o 3 327 mil. USD (-50%) méně než v roce 2012 a přibližně 51% pod sedmiletým průměrem let 2006 – 2012. Portfoliové investice za tři čtvrtletí roku 2013 zaznamenaly oproti stejnému období předcházejícího roku nárůst o přibližně 1 165%.

 

Přímé zahraniční investice:

Zdroj: Autor podle www.bank.gov.ua

Devizové rezervy

Jedním z dalších problémů jsou klesající devizové rezervy centrální banky. Jen za poslední tři měsíce uskutečnila centrální banka na devizovém trhu intervence v objemu okolo 3 400 mil. USD (822 mil. v listopadu, 860 mil. v prosinci a 1 700 mil. v lednu). V roce 2012 ztratila banka devizové rezervy v objemu 7 248 mil. USD (pokles o 22,8%). Za rok 2013 a leden 2014 ztratila centrální banka dohromady 3 746 mil. USD devizových rezerv (pokles o 27,5%).

 

Devizové rezervy:

Zdroj: Autor podle www.bank.gov.ua

 

Ke konci roku 2013 devizové rezervy kryly pouhých 2,5 měsíce dovozů – běžně se jako „rule of thumb“ používá krytí tříměsíčních dovozů jako spodní hranice.

 

Krytí dovozu:

Zdroj: Autor podle www.bank.gov.ua

 

Udržovat fixní směnný kurz v takovémto uspořádání se nejeví jako vhodná politika. Uvolnění směnného kurzu vůči dolaru by ekonomice pomohlo jak snížit deficit běžného účtu, tak i vyřešit problém centrální banky s klesajícími devizovými rezervami. Nepružný směnný kurz je rovněž nebezpečným v případě náhlého a rychlého odlivu kapitálu. Od konce roku 2013 do dnešního dne (7.3.) hřivna oslabila o 10,5%. Takovéto oslabení pravděpodobně nebude dostatečné. Bude-li centrální banka nadále ztrácet rezervy, bude muset měna depreciovat mnohem více, případně bude třeba změnit režim kurzové politiky.

Závěr

Ukrajinská ekonomika je momentálně v podobném stavu jako ta česká v první polovině 90. Let minulého století. Nízké HDP na osobu, nízká přidaná hodnota (reflektovaná v úrovni zpracování vývozních artiklů), nízká produktivita, narůstající obchodní deficity a nepružný směnný kurz. K tomu všemu se přidává ještě agrární charakter země (9% HDP tvoří zemědělský sektor), rozpočtové deficity, rostoucí zadlužení (vnější, i vnitřní) a v neposlední řadě extrémní korupce.

 

Autor pracuje jako analytik Infinity Capital, o.c.p., a.s.

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:


Okomentuj článek

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)