Indikátory – klouzavé průměry Ako-investovat.sk .


Klouzavý průměr je jedním z nejflexibilnějších a současně nejpoužívanějších indikátorů technické analýzy. Mezi obchodníky je oblíbený hlavně díky své jednoduchosti, přičemž nejlépe funguje v trendujícím prostředí. V článku popisujeme indikátory SMA, EMA, DEMA, TEMA a Wilderův klouzavý průměr.

Ve statistikách je klouzavý průměr (moving average) průměrem určité množiny dat. V případě technické analýzy jsou těmito daty ve většině případů zavírací ceny akcií (closing prices) za daný den, někteří obchodníci však využívají i samostatný průměr pro maxima a minima, případně průměr středních hodnot, které obdrží sečtením denního maxima a minima a následným vydělením dvěma. Klouzavý průměr však můžeme zkonstruovat i v menším časovém rozsahu a to tak, že vezmeme namísto denních dat hodinové, případně minutové.

Pokud chceme například udělat 10 denní průměr, tak jednoduše sečtěte zavírací ceny akcií za posledních 10 dnů a následně je vydělíme deseti (v tomto případě se jedná o jednoduchý klouzavý průměr – simple moving average). Další den uděláme totéž s tím, že opět vezmeme posledních 10 cen, což má za následek, že cena, která byla předchozí den poslední, nám z výpočtu vypadne a bude nahrazena včerejší cenou. Takto se data ve výpočtu posouvají s každým obchodním dnem.

Účel a využití v technické analýzy

Klouzavý průměr je indikátor, který sleduje trend. Jeho účelem je identifikovat vznik trendu, sledovat jeho průběh, jakož i ohlásit, že došlo k jeho obratu. Na rozdíl například od studia grafů však klouzavý průměr nepředpověděl vznik nebo zánik trendu. Pouze ho potvrzuje, ale až o něco později než tento obrat nastal. Vyplývá to z jeho samotné konstrukce, protože je založen výlučně na minulých datech. Přitom platí, že čím méně dnů klouzavý průměr obsahuje, tím menší je jeho zaostávání za trendem, a tedy tím spíše dokáže detekovat jeho obrat. Je to kvůli množství historických dat, které průměr výrazně ovlivňují.

Takže, například 20 denní průměr při změně trendu generuje signál dříve než 50 denní průměr. Také však platí, že čím méně dní do průměru vezmeme, tím více falešných signálů dostaneme. Z toho důvodu většina obchodníků využívá kombinaci několika klouzavých průměrů, které musí dát signál současně předtím, než otevřou pozici. I tak ale platí, že zaostávání průměru za trendem nelze zcela eliminovat.

Obchodní signály

Jakýkoliv typ klouzavého průměru se dá použít ke generování nákupních nebo prodejních signálů, přičemž postup je velmi jednoduchý. Prakticky každý obchodní software dnes umožňuje promítnutí si průměru jako čáry přímo do cenového grafu. Na místech průniku této čáry s cenou pak vznikají obchodní signály. Když cena protne trendovou čáru a uzavře obchodování nad ní, indikuje to začátek růstového trendu a představuje nákupní signál.

Naopak, pokud cena padne pod trendovou čáru a tam se i obchodování uzavře, představuje to začátek sestupného trendu, a tedy je to prodejní signál.

Obrázek 1: Nákupní a prodejní signály generované 15 měsíčním jednoduchým klouzavým průměrem pro index Dow Jones Industrial Average v letech 1970 -1993; zdroj: www.optionsoutlet.com

Použití více průměrů najednou

V případě, že používáme více průměrů současně, abychom eliminovali „šum“ v cenách a tedy i falešné signály, za nákupní signál považujeme, když kratší průměr proseká delší průměr (např. 20 denní přejde nad 40 denní). Prodejní signál nastává v takovém případě tehdy, když 20 denní průměr padne pod úroveň 40 dnů.

Obrázek 2: Nákupní signál generovaný dvěma klouzavými průměry, zdroj: www.investopedia.com

Obdobně pokud používáme tři průměry (např. 5, 20 a 50 denní), měly by být pro nákup 5 denní nad 20 denním a současně 20 denní nad 50 denním, přičemž za nákupní signál se považuje přetnut kteréhokoliv z průměrů, které povede k této situaci. Na prodej je třeba, aby byl 5 denní nižší než 20 denní a ten byl současně nižší než 50 denní. Používání tří průměrů najednou výrazně snižuje množství falešných signálů, ale rovněž podstatně limituje možnosti zisku, protože takový systém dá signál až poté, co už je trend plně rozjetý. Dokonce se může stát, že signál bude generován až v době bezprostředně před obratem trendu. To, jaké časy dní obchodníci používají pro klouzavé průměry je velmi individuální. Populární jsou například Fibonacciho čísla jako např. 5, 21, 89. Při futures je to kombinace 4 -, 9 – a 18 – denních průměrů (Murphy).

 

Obrázek 3: Systém 3 klouzavých průměrů (5 -, 10 – a 50 denní) na denním grafu pro DAX dává prodejný signál těsně před pádem indexu v lednu 2008; zdroj: www.finance.yahoo.com

Výhody a nevýhody

Důvodem, proč jsou klouzavé průměry tak populární je, že se v nich odráží několik základních zásad obchodování. Použití průměru pomáhá snižovat ztráty a současně nechává zisky růst. S jejich použitím obchodujeme ve směru trendu a ne proti němu. Navíc, na rozdíl od analýzy grafů či jiných vysoce subjektivních technik se dají průměry použít na jednoznačné generování obchodních signálů, a tedy snižují subjektivitu a pomáhají psychice obchodníka. Jejich velkou nevýhodou však je, že fungují jen během trendu, ale v obdobích, kdy na trhu není žádný trend (Sideways market) a ceny pouze oscilují v určitém pásmu, vůbec nefungují. Toto období může klidně představovat i více než třetinu času obchodování, takže spoléhat se na klouzavé průměry samotné je vysoce rizikové. Mnozí obchodníci doporučují buď používat průměry spolu s nějakým indikátorem udávajícím sílu trendu (např. ADX) nebo je používat pouze jako potvrzující (confirming) indikátor.

Typy klouzavých průměrů

Nejznámějšími typy klouzavých průměrů jsou: Jednoduchý klouzavý průměr Je také znám jako aritmetický průměr a je nejjednodušším a nejpoužívanějším typem klouzavého průměru. Dostaneme ho sečtením všech cen za dané období a následným vydělením počtem dnů. Jsou s ním ale spojeny dva problémy: bere v úvahu pouze data, která jsou ve sledované periodě (např. u 10 denního průměru zohledňuje pouze data za posledních 10 dnů a na data před tímto obdobím vůbec nebere ohled). Také se kritizuje za to, že dává všem datům v množině stejnou váhu (např. v 10 denním průměru má cena před 10 dny jakož i cena ze včera stejnou váhu 10 %). Někteří obchodníci tvrdí, že data z nejnovějších dní by měla mít v průměru větší váhu než stará data, čímž by se snížilo zaostávání průměru za trendy.

Exponenciální klouzavý průměr (exponentially Weighted moving average, EMA, EWMA)

Tento typ průměru řeší oba problémy, které jsou spojeny s jednoduchým průměrem. Jednak přiřazuje novějším datům vyšší váhy v rámci průměru a také ve svém výpočtu obsahuje všechna historická data od vzniku daného nástroje. Tento typ průměru dostal svůj název podle toho, že váhy jednotlivých cen směrem do minulosti se exponenciálně snižují. Rychlost tohoto klesání lze v mnohých softwarech upravit a přizpůsobit potřebám obchodníka.

Obrázek 4: Váhy jednotlivých dnů v rámci exponenciálního průměru se směrem do minulosti snižují; zdroj: www.wikipedia.org

Dvojitý exponenciální průměr (Double exponential moving average, DEMA)

Tento typ průměru v sobě spojuje současně jednoduchý klouzavý průměr a exponenciální průměr exponenciálního průměru cen. Byl vyvinut v roce 1994 Patrickem Mulloyom, přičemž by měl podle autora produkovat méně falešných signálů, než kdybychom použili tyto dva průměry spolu. DEMA vypočítáme jako: DEMA = (2 * n-denní exponenciální průměr) – (n-denní exponenciální průměr z exponenciálního průměru) DEMA funguje stejně jako ostatní klouzavé průměry – když se cena dostane nad úroveň DEMA, můžeme očekávat rostoucí trend a naopak.

Obrázek 5 – DEMA dává nákupní signál pro akcii Netflix, Inc.; Zdroj: www.prophet.net

Trojitý exponenciální průměr (Triple exponential moving average, TEMA)

Je dalším indikátorem z dílny Patricka Mulloya, který má za cíl podobně jako DEMA snížit zaostávání průměru za trendy a současně i frekvenci falešných signálů. Funguje stejně jako DEMA. Vzorec pro jeho výpočet je: TEMA = (3 * EMA) – (3 * EMA of EMA) + EMA of EMA of EMA) Kromě toho se trojitý exponenciální průměr používá i jako oscilátor pod označením Trix. Budeme se jí tedy věnovat i v části o oscilátoru.

Wilderův klouzavý průměr (Wilder’s Moving average)

Byl vyvinut technickým analytikem Wellesem Wilderem. Jeho hlavním cílem bylo určitým způsobem zohlednit při výpočtu i historická data mimo sledované periody (např. při 50 denním průměru i data starší než 50 dnů), které např. prostý průměr vůbec nezohledňuje. To hlavně v době, kdy se ceny nehýbají, způsobuje analytikem používajícím prostý průměr problémy. Průměr tehdy poskytuje množství falešných signálů. Pokud však průměr ve svém výpočtu zohledňuje všechna historická data, je méně citlivý na náhlý pokles volatility, a tedy generuje méně falešných signálů.

Vzorec tohoto typu průměru je: Dnešní průměr = (Dnešní cena) x (1 / N) + včerejší průměr x ((N-1) / N). Signály pro tento typ průměru se generují standardně jako pro ostatní tipy průměrů. Významný je hlavně tím, že je vstupem do všech indikátorů, které Wilder vyvinul, včetně Average True Range (ATR).

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Martin Baláž 5.9.2009

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:



Okomentuj článek Galéria (5)

Související články

Backtesty indikátorů

monday
23.04.2012
Trading | Martin Baláž

Indikátory založené na volatilitě

sunday
22.04.2012
Trading | Martin Baláž

Technická analýza – úvod

friday
30.03.2012
Trading | Martin Baláž

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)