Jak koupit dluhopisy v eurozóně? Ako-investovat.sk .


Dluhopisy jsou cenné papíry představující dluh emitenta (státu nebo firmy), který je použit na financování jeho potřeb a je splatný k určitému datu. Jsou považované za méně rizikový investiční nástroje, jako jsou akcie, protože většina z nich má přesně dané, jaký výnos poskytnou majiteli, pokud je bude mít v držení až do doby splatnosti.

Existují dva základní typy dluhopisů: kupónové dluhopisy (coupon bonds), za které jejich majitel zaplatí v době vydání jejich celou nominální hodnotu. Pak má každých pár měsíců (obvykle 6 nebo 12) nárok na výplatu kupónu, tj. úroku z této nominální hodnoty, která je mu později vyplacena zpět v době splatnosti (maturity) dluhopisu. Kupón má obvykle fixní výšku, ale najdou se i dluhopisy, jejichž kupóny jsou závislé na tržní úrokové míře (např. LIBOR + 50 bp.) nebo na výši inflace.

Druhým základním typem dluhopisu je dluhopis s nulovým kupónem (zero coupon bond, pure discount bond), jehož majitel nedostává žádné pravidelné kupónové platby. Naopak při vystavení kupuje dluhopis se slevou, takže zaplatí pouze část jeho nominální hodnoty, která mu bude vyplacena v době splatnosti.

Kromě toho mohou ještě dluhopisy obsahovat dodatky o možnosti zpětného odkupu (callable bonds) nebo o možnosti výměny dluhopisu za akcie firmy (convertible bonds). Všechny tyto údaje a také další podrobnosti se dají najít v prospektu vydaném emitentem (nachází se obvykle na stránkách emitenta, někdy i na stránce burzy). Kromě toho se ještě používá pojem Státní pokladniční poukázky (treasury bills), které jsou obdobou dluhopisů, avšak jsou vydávány na velmi krátké lhůty splatnosti – zpravidla od 30 do 360 dnů, a tedy jejich úroková sazba je výrazně nižší než u dluhopisů. Obecně totiž platí, že čím delší je doba splatnosti dluhopisu, tím vyšší úrok musí jeho emitent nabídnout, aby přilákal investory.

Emitentem dluhopisů jsou firmy, samosprávy a stát. Firmy emitují dluhopisy zpravidla přes investiční banku, která se zaváže za poplatek (provizi) odkoupit tyto dluhopisy, umístit je na sekundární trh (tj. vybavit kotaci na burze) a prodat tyto dluhopisy konečným investorům. Někdy se však stává, že lukrativní dluhopisy vydávající firma prodá velkým bankám způsobem OTC, ty si je zahrnou do svých portfolií a drobní investoři se k nim na burze nedostanou.Obdobně postupují i samosprávy.

Státy své dluhy také vykrývají obligacemi, které jsou však většinou vydávány na dobu delší než dluhopisy korporátní (většinou na 10 až 30 let). Vydávají je státní agentury specializované na řízení státního dluhu, které podléhají ministerstvům financí. Tuto úlohu na Slovensku plní Agentura pro řízení dluhu a likvidity (Ardal). Státní dluhopisy bývají vydávány primárně vydáváním formou aukce, do níž se mají možnost zapojit banky a velké investiční společnosti, a v jejímž rámci ministerstvu sdělí výši úrokové sazby, kterou akceptují za období splatnosti dluhopisu. Agentura poté vyhodnotí nabídky s tím, že buď uspokojí všechny nabídky do stanového objemu za stejnou úrokovou sazbu (holandská aukce) nebo obdrží každý úspěšný účastník aukce dluhopisy s úrokem, jaký si sám navrhl (americká aukce). Kromě toho jsou však i státní dluhopisy často kótované na burze, protože jsou vydávány ve velmi velkém objemu a poskytují vysokou míru likvidity. Většina dluhopisových obchodů je však realizována formou OTC.

Jednotliví investoři mají tedy nejlehčí možnost koupit si dluhopisy na burze. Prakticky každá akciová burza kotuje i nějaké dluhopisy – včetně té Bratislavské, která má na státní dluhopisy dokonce market makerů – firmy, které mají povinnost v případě potřeby vždy prodat nebo koupit předmětné dluhopisy. Ti ale často nabízejí ne příliš výhodné ceny, protože udržují spread mezi nákupní a prodejní cenou, na kterém vydělávají. Kromě toho obchodování na burze přináší i poplatky za obchody. Navíc, dluhopisy už dávno nejsou vydávány v papírové podobě, ale jsou jen zápisy v počítači příslušné agentury, která při vyplácení kupónu často vyžaduje mít účet v dané zemi, jinak peníze neodešle. Kvůli tomu je často nutné (hlavně při diverzifikovaných portfoliích) nechat si je spravovat nějakou bankou (služby Custody), která se pak postará o veškeré formality spojené s kupónovými platby – ale účtuje si za to poplatek. Kromě toho se dá investovat do dluhopisů i přes fondy, při nichž veškeré starosti s Custody a i se samotným výběrem dluhopisů odpadají. Nicméně, z pohledu výše poplatků je tato varianta nejméně výhodná.

Dluhopisy se na burze na rozdíl od akcií nekotují v eurech, ale v procentech. Znamená to, že když má dluhopis například cenu 107,5 zaplatím za něj cenu ve výši 107,5 % jeho jmenovité hodnoty, tj. hodnoty, která mi bude vyplacena ve lhůtě jeho splatnosti. Kromě toho je třeba si dávat při obchodování pozor na tzv. accrued interest (naběhlý úrok). Tento pojem se váže k situaci, kdy dojde k prodeji dluhopisu řekněme měsíc po obdržení posledního kupónu. Abychom však zachovali zásadu fair value pro obě strany obchodu, musí být vyplacena prodávajícímu část úroku, která mu přísluší za dobu držení dluhopisu (1 měsíc), za který mu však kupón už vyplacen nebude. Ačkoli některé burzy považují accrued interest za již zahrnutý v dohodnuté prodejní ceně, většina burz ho k ní automaticky přičte, čímž se navýší vámi zaplacená cena. Takto se postupuje například na burze Euronext, kde jsou kotovány dluhopisy Francie a zemí Beneluxu.

Zřejmě nejúspornějším variantou nákupu státních dluhopisů je jejich přímý nákup od agentury, která je vydává. Takové možnosti poskytují například německá nebo rakouská Bundesfinanzagentur. Tyto společnosti nabízejí možnost přímé koupě dluhopisů nebo pokladničních poukázek již při velmi malých minimálních objemech.

Kromě toho nabízejí zdarma i Custody. Taková možnost je však stále dost ojedinělá, protože většina států EU emituje dluhopisy aukčním systémem. Některé, jako např. Francie mají dohodu s vybranými bankami o umístění emise na burze podobně jako firmy.

Nicméně, při výběru státních dluhopisů je třeba v dnešní době uvažovat opatrně již také v rámci eurozóny. Jak vidíme na následujícím obrázku, existují značné rozdíly mezi úrokovými sazbami, přičemž obecně platí, že čím vyšší je riziko nesplacení, tím je vyšší úrok dluhopisu. Nelze totiž vyloučit ani to, že by některé země eurozóny byly kvůli hospodářské krizi neschopné splácet své dluhy.

Obrázek: Vývoj úrokových sazeb 10-letých státnich dluhopisů v Evropě; statistika ECB

http://www.ecb.int/stats/money/long/html/index.en.html

I v rámci eurozóny země více postižených krizí, jako jsou Řecko a Irsko, musí platit vyšší kupóny. Navíc země s vysokým poměrem dluhu k HDP jako Itálie jsou také vnímány jako rizikové. Vně eurozóny platí vysoké úroky hlavně pobaltské země, které byly krizí silně zasaženy, ale například i Bulharsko a Rumunsko, které investoři zřejmě stále vnímají jako „emerging markets“.

Nejzajímavějšími možnostmi nákupu státních dluhopisů tedy jsou nákupy přes:

Deutsche Bundesfinanzagentur: https: / / www.bundeswertpapiere.de / ueberblick 

Německá státní agentura se sídlem ve Frankfurtu nabízí velmi široké spektrum produktů. Najdeme mezi nimi denní úložky za sazbu EONIA, pokladniční poukázky se splatností 1 a 2 roky, střednědobé dluhopisy na 6 a 7 let, jakož i dluhopisy s 10 a 30 letou splatností, zatímco v nabídce jsou i dluhopisy úročené podle míry inflace. Téměř všechny dluhopisy vyplácejí kupón, ze kterého je možné daň zaplatit v Německu nebo požádat o výjimku a zdanit jej jinde. Minimální investovaný objem se různí podle typu cenného papíru, představuje však obvykle 50 až 100 EUR, přičemž pro cizince je maximální investovaná částka neomezená. Vedení účtu v rámci agentury (Custody) je bez poplatků. Taková investice má však dvě nevýhody, a to nutnost mít účet vedený v nějaké německé komerční bance, na který budou chodit kupóny. Druhou nevýhodou je, že komunikace s agenturou probíhá výhradně v němčině.

Österreichische Bundesfinanzagentur: http://www.bundesschatz.at

Nabízí koupi rakouských pokladničních poukázek se splatností od 1 měsíce do 10rokov. Ostatní podmínky jsou podobné jako v Německu (nutnost mít běžný bankovní účet v zemi, minimálně vklady od 100 EUR) s tím, že úrokové sazby jsou o něco vyšší než německé. Je třeba však upozornit, že vždy je k dispozici pouze několik druhů produktů, které se budou v nejbližší době vydávat, takže na dluhopisy s vybranými splatnostmi musí investoři několik měsíců čekat. To platí i pro Německo.

Euronext: http://www.euronext.com/landing/landingBond-20663-EN.html

Burza Euronext je centrem obchodu Francouzských, belgických a Nizozemských dluhopisů. Francouzské dluhopisy (OAT) jsou z nich nejlikvidnější, částečně i díky široké síti market makerů, přičemž Euronextu mají samostatný segment určen výhradně pro obchodování individuálních klientů. Nominální hodnoty dluhopisů se pohybují kolem 100 EUR.

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Martin Baláž 8.2.2009

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:



Okomentuj článek Galéria (1)

Související články

Dluhopisy J & T Finance Group

sunday
08.07.2012
Dluhopisy | Filip Glasa

Dluhopisy Arca Capital Slovakia

tuesday
22.05.2012
Dluhopisy | Magazín

Dluhopisy od žraloků: Arca, Žabka, SRF & Co.

thursday
03.05.2012
Dluhopisy | Martin Baláž

Dluhopisy – dluhopisové fondy

monday
20.02.2012
Fondy a ETF | Magazín

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič

Rubriky autora





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)