Deriváty v eurozóně Ako-investovat.sk .

Deriváty v eurozóně

saturday
17.03.2012
Trading | Magazín


Celková hodnota derivátových kontraktů v oběhu na celém světě se odhaduje na více než 500 bilionů dolarů, přičemž součet hodnot všech akcií a dluhopisů představuje pouze něco přes 100 bilionů. V dnešním článku se proto zaměřujeme na tento velmi dynamicky se rozvíjející segment finančního trhu a hlavně na to, jaké možnosti poskytuje slovenským investorům.

Investoři mohou v rámci eurozóny investovat kromě akcií a dluhopisů i do mnoha typů derivátů, které jsou na nich založeny. Nejčastěji mezi nimi najdeme opce, futures a swapy – ale za deriváty považujeme např. i komplikovanější nástroje jako jsou CDS či CDOs. My se však budeme zabývat jen těmi formami derivátů, které může běžný slovenský investor bez problémů získat, protože mnohé ze složitějších forem jsou obchodovány výhradně OTC a ve velkých balících.

Mezi deriváty obchodované na burzách patří opce (představují právo, nikoliv však povinnost, koupit (call) nebo prodat (put) určité aktivum v budoucnu za předem dohodnutou cenu), futures (povinnost koupit, resp. prodat za předem stanovenou cenu) a swapy (výměna peněžních toků s jejich následným vrácením v době splatnosti). Kromě těchto základních typů jsou v našich končinách rozšířené ještě i CFD (Contracts For Difference), v nichž se klient zavazuje zaplatit rozdíl mezi nákupní (prodejní) cenou a cenou když pozici uzavře – čili jsou to vlastně futures s finančním vyrovnáním, ale obchodují se většinou OTC s tím, že nemají určenou dobu expirace, a tedy je teoreticky můžeme držet neomezeně dlouho.

Deriváty, které mají určenou dobu expirace, se většinou po jejím uplynutí vypořádávají finančně (vyplatí se rozdíl mezi nákupní a konečnou cenou). To platí pro více než 90 % kontraktů. Nicméně, existuje i možnost fyzické dodávky, která se využívá hlavně u komodit. Jsou s ní však spojené značné poplatky. Finanční deriváty, tj. ty, které se vážou na úrokové sazby, akciové indexy, jednotlivé akcie, dluhopisy, inflaci apod., umožňují pouze finanční vypořádání.

Investice do derivátů jsou však podstatně riskantnější než klasický nákup nebo prodej akcií, protože většina derivátů je konstruována tak, aby využívala značný pákový efekt.

Při derivátech není totiž třeba zaplatit celou cenu kontraktu předem, ale je nutné složit pouze část hodnoty kontraktu-tzv. marži, která závisí na typu kontraktu a volatilitě aktiva, na které je vázán. Toto slouží pro brokera jako záruka v případě, že váš obchod bude ztrátový (přičemž pokud se jedná o derivát obchodovaný na burze, musí broker uložit v jejím clearingovém centru marži za všechny své pozice).

Marže při futures na některé nízko volatilní komodity představuje jen několik procent, ale například při akciových indexech může představovat i více než 20 % hodnoty kontraktu. Ještě před několika lety byly marže na futures výrazně vyšší a jejich snížení v posledních letech mělo za následek zvýšení volatility především v odvětví komodit. Kromě toho si je třeba uvědomit, že většina futures kontraktů není tvořena systémem 1:1, ale jeden kontrakt se obvykle vztahuje na nákup (prodej) 5, 50 nebo i 500 jednotek podkladového aktiva. Takže, když například kupuji futures na DAX, u nichž je počet aktiv připadajících na 1 kontrakt futures 50 * Index, hodnota tohoto kontraktu, z níž musím zaplatit marži, je více než 200 000 EUR.

A na co je vlastně marže dobrá? Marže při kontraktech obchodovaných na burzách slouží k eliminaci rizika protistrany. Burza totiž provozuje tzv. Clearingové centrum, které vstupuje jako protistrana mezi kupujícího a prodávajícího s tím, že závazky si každý z nich uplatňuje vůči centru. To eliminuje riziko protistrany, které nastává při OTC obchodech (například pokud váš obchodní partner zkrachuje, je velmi těžké vymáhat si od něj plnění z titulu závazků z derivátů). Clearingové centrum tedy zajišťuje, že všechny závazky z obchodů budou splněny. Každý broker si u něj musí za své otevřené pozice skládat marži, kterou centrum určí tak, aby byla dostatečná na pokrytí maximální ztráty, která může vzniknout v daném dni. Derivátové burzy totiž na rozdíl od těch akciových mají často určen maximální denní posun ceny, tj. omezení o kolik může cena za jeden den vzrůst, resp. klesnout. Mimo toto pásmo je zakázáno obchodovat.

Díky tomu clearingovým centrem stačí přepočítat marži pro své členy jednou denně, vždy po skončení obchodování. V případě, že je marže dostatečná, jsou brokeři požádáni, aby složili dodatečné prostředky, pokud si chtějí udržet své postoje prostřednictvím tzv. margin call. V případě, že by další peníze nedodávali, centrum jejich pozice uzavře. Brokeři pak požadavek na margin podávají dále svým klientům. Nevýhodou clearingového centra je však fakt, že si za své služby účtuje poplatky, a proto stále množství bank vyhledává obchodování OTC. Tyto poplatky jsou pak přenášeny na klienta buď přímo formou komisí nebo nepřímo prostřednictvím tzv. spreadu (broker uzavře pozici při ceně, která je na trhu, ale odečte z ní několik pro sebe jako poplatek, tj. klientovi vyplatí nižší cenu).

Výhodou spreadu však je, že ho platíme jen za pozice reálnq zobchodováné (nemá minimální částku tak jako komise). Kromě přímého investování nebo trading derivátů, při kterém je díky dost vysokým hodnotám kontraktů poměrně obtížné udržet alespoň minimální míru diverzifikace, je možné investovat do komodit prostřednictvím fondů. Jednak existují hedge fondy a podílové fondy, které svou strategií sledují cenu určité komodity. Obvykle buď nakoupí komoditní futures, resp. opce nebo rovnou akcie producentů dané komodity, přičemž většinou operují s vysokou pákou.

Kdo chce ušetřit na poplatcích za správu, které jsou hlavně u hedge fondů dost vysoké, má od roku 2006 k dispozici takzvané Exchange Traded Commodities (ETC), které představují obdobu ETF ve světě komodit. ETC většinou sledují výkonnost vybraného komoditního indexu (např. Dow Jones AIGCI nebo Reuters CCI), případně konkrétní komodity tak, že nakupují futures na jednotlivé komodity. Některé ETC dokonce investorům platí pravidelně úroky, neboť investoři do nich vkládají peníze odpovídající plné hodnotě kontraktů, které ETC nakupuje – jenže ETC nakupuje tyto kontrakty přes futures, a tedy musí složit jako marži pouze část ceny. Zbytek peněz může uložit např. v bance.

Mnohé ETC však fungují prostřednictvím externího partnera, se kterým mají smluvně dohodnutý exposure (vystavení se změně ceny) vůči komoditám. Takovými partnery jsou většinou velké banky a pojišťovny (např. AIG), a tedy takové ETC často podléhají riziku emitenta. ETC se obchodují hlavně na burze Euronext. Obchodovat s deriváty je možné i na menších regionálních burzách, např. ve Vídni, Miláně či Madridu. Nicméně, tyto burzy dokážou poskytnout nesrovnatelně menší likviditu, i když většinou mají v každém segmentu market-maker. Ten si však jako poplatek účtuje spread, takže většinou nabízí horší cenu jako by byla standardně na trhu.

Skutečně likvidními derivátovými burzami v Evropě jsou zejména:

Eurex

Je největší derivátovou burzou v eurozóně. Vznikla v roce 1998 fúzí Německé a Švýcarské termínové a opční burzy. V současnosti obchodování probíhá elektronicky v jednom systému, přičemž kontrakty mohou být v eurech nebo švýcarských francích. Obchodují se zde opce, futures i swapy různých druhů, přičemž platí, že Eurex je téměř výhradně finanční burza, a tedy k fyzické dodávce zde prakticky nedochází.

Eurex se snaží o neustálé rozšiřování škály obchodovaných produktů a finanční inovace, díky čemuž zde kromě klasických finančních derivátů (měnových, úrokových, indexových, ETF apod.) najdeme i deriváty pojících se na volatilitu, výplatu dividend, ale i deriváty pojících se na emise CO2. Denně se tu zobchoduje více než 6 miliónů kontraktů.

Euronext.Liffe

Je druhým nejlikvidnějším derivátovým trhem v eurozóně provozovaným paralelně k akciové burze Euronext společností NYSE Euronext. Je založen na elektronickém systému obchodování derivátů s názvem LIFFE CONNECT. Tento systém spojuje burzy v Londýně, Paříži, Amsterdamu, Lisabonu a Bruselu do jednoho trhu, do jednotného trhu. Většina obchodování se přitom uskutečňuje v Euro.

Denně zde bývá zobchodovaných kolem 3 miliónů kontraktů, které se vážou na dluhopisy, úrokové sazby, inflaci, měny, akciové indexy. Na rozdíl od Eurex zde najdeme i velké množství komoditních derivátů. V tomto systému se dokonce obchodují také opce na jednotlivé ETF. Kromě obchodování v systému LIFFE CONNECT se na každé z členských burz Euronext obchoduje i na parketu systémem open outcry.

European climate exchange

Původně založená jako dceřiná společnost Chicago Climate Exchange, ECE je průkopníkem v obchodu s deriváty založenými na emisích CO2. Nabízí obchodování swapů, opcí i futures na nákup licencí na emise. Kromě toho se zde také obchoduje s povolenkami na emise vydanými Evropskou unií. V současnosti představuje EME nejlikvidnější trh v Evropě pro obchodování emisí.

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Martin Baláž 27.1.2009

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:


Okomentuj článek

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič

Rubriky autora





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)