Akcie na evropských burzách Ako-investovat.sk .


V dnešním článku se detailněji podíváme na možnosti, které má slovenský investor při nákupu akcií evropských firem.

V současnosti na Slovensku působí množství slovenských, ale i zahraničních brokerů, přes které můžeme obchodovat na různých Evropských burzách. Navíc, lidé, kterým nedělají problém cizí jazyky, si mohou otevřít konto i u brokera kdekoli v zahraničí bez jakýchkoli omezení.

Nicméně, je třeba si brokera pořádně prověřit a ujistit se, že se jedná o solidní a stabilní firmu (má nějakou historii, co o ní lidé píší na fórech, je nějak pojištěna, je členem nějaké burzy?). To platí hlavně u menších firem. Je třeba si totiž uvědomit, že ačkoli jsou prostředky, které máme na účtu u brokera na Slovensku chráněny prostřednictvím Záručního fondu investic (který je jakousi obdobou Fondu ochrany vkladů), který v případě nesolventnosti brokera hodnotu cenných papírů na našem účtu z 90 % nahradí, je toto ručení omezeno do výše 20 000 EUR. Nicméně, Garanční fond poskytuje náhradu pouze v případě, že se broker ocitne v úpadku, resp. prostě zpronevěří svěřené cenné papíry. Poklesu cen držených akcií se tato ochrana samozřejmě netýká. Obdobné systémy platí i v ostatních státech EU.

Dále bychom si měli rozmyslet, jakým způsobem budeme zadávat pokyny k obchodování, a zda budeme požadovat i další produkty jako jsou analýzy, zprávy, real-time ceny a podobně. Od množství služeb totiž závisejí vybírané poplatky, které zejména při menších investicích podstatně ovlivňují výnos. Pro potřeby klasických investorů, kteří nakupují akcie, aby je drželi několik let, si však není třeba platit tyto nadstandardní služby, protože zprávy a také ceny se dají najít s mírným zpožděním na internetu zdarma na stránkách jako www.bloomberg.com nebo www.finance.yahoo.com .

Z hlediska poplatků se proto nejlépe vyplatí online obchodovací platformy, jaké nabízejí na Slovensku např. Fio, Saxobank, Patria. Podání pokynu elektronicky je totiž bezplatné, přičemž za telefonický pokyn se platí minimálně 2 euro. Poplatky za provedení obchodu se řádově pohybují v desetinách procenta, nejčastěji 0,15 – 0,20 % z částky obchodu, přičemž zpravidla bývá určena minimální částka poplatku, kterou broker požaduje (nejčastěji nejméně 7 EUR, ale např. u Saxobank je to až 20), neboli obchodovat s velmi malými objemy se nevyplatí. Při konečných výpočtech je také třeba počítat s tím, že klient zaplatí poplatek dvakrát (jednou za nákup a jednou za prodej). Také, pokud si broker účtuje měsíční poplatek za vedení účtu, je třeba se přesvědčit, zda nabízí něco navíc, co má pro nás nějakou přidanou hodnotu. Pokud ne, je lepší jít ke konkurenci, která si účtuje jen za obchody.

Pro snížení placených poplatků je optimálně jít k brokerovi, který je členem burzy, se kterou chceme obchodovat. V opačném případě by totiž musel směřovat své pokyny přes jiného brokera, co obchody zbytečně prodražuje. Z tohoto pohledu většinou platí, že ten, kdo chce obchodovat na více burzách cenných papírů s minimálními poplatky, by se měl orientovat na velké brokerské společnosti. Za členství na burze je totiž nutné každoročně platit značné poplatky, a tak se menší firmy většinou specializují na jednu nebo jen pár burz. Kromě toho je pro investora dobré pozorně si prohlédnout obchodní podmínky brokera, například i to, zda za obstarání výplaty dividend a držbu cenných papírů vybírá dodatečné poplatky, nebo zda už je to zahrnuto v ceně účtu.

Obecně platí, že poplatky u zahraničních brokerů (hlavně u dceřiných společností amerických firem), jsou podstatně nižší než u těch evropských. Například americká firma Interactive Brokers nabízí obchodování v systému XETRA za poplatek 0,1 %, minimálně však 4 EUR, přičemž na Slovensku se za to účtují poplatky minimálně o polovinu vyšší. Zajímavé jsou i takzvané „flat rates“, tj. paušální poplatky, které nabízí například rakouská Erste bank prostřednictvím své platformy BrokerJet. V ní máte při zaplacení poplatku 10 EUR měsíčně obchody na Vídeňské burze do hodnoty 3500 Kč bez poplatků. Pro německou burzu XETRA nabízí za poplatek 20 EUR limit na obchody až 10 000. Takové systémy jsou však vhodnější pro tradery jako pro investory. Na podobném principu funguje i společnost Corte Consors, dcera francouzské banky BNP Paribas s pobočkami ve Francii, Belgii a Německu, přičemž nabízí i možnost obchodování akcií na mimoburzovním (OTC) trhu, tj. přímo s dealery ve vybraných bankách. Na druhou stranu, v zahraničí jsou většinou vyžadovány mnohem vyšší minimální vklady na účet jako na Slovensku – obvykle 5 až 10 tisíc EUR, zatímco na Slovensku stačí i 700 EUR.

Při investování by si měli investoři rozmyslet i to, zda budou akcie nakupovat kvůli dividendě nebo kvůli kapitálovému výnosu v budoucnosti. Množství akcií totiž vyplácí pravidelně dividendy i několikrát v roce, zatímco jiné (tzv. růstové) je nemusí vyplácet vůbec. Dividendy ve většině případů broker vybírá a automaticky připisuje na váš účet, ale někdy si za to účtuje dodatečný poplatek. Problémem je také, že ačkoliv na Slovensku daň z dividend nemáme, bývají tyto často zdaňovány srážkovou daní již při jejich odeslání v zemi určení (podobně jako úroky v bance). Tyto daně se pohybují kolem 20 % z celkové částky dividend a není možné uplatnit si jejich vrácení. Nejsou ani odčitatelné při výpočtu daně z příjmu. Nicméně, při investici do akcií slovenských podniků daň z dividend neplatíte.

Druhým typem výnosu jsou příjmy z prodeje cenných papírů, tedy kapitálové zisky. Ty jsou zdaňovány v rámci daně z příjmů a každoročně se uvádějí v daňovém přiznání. Zdaňovaný je však jen celkový zisk (rozdíl mezi prodejními a nákupními cenami) nad hranici 5 násobku částky životního minima, tj. v roce 2008 26 950 Sk (cca 895 EUR). A na kterých burzách tedy můžeme akcie v eurech obchodovat?

Bratislavská burza cenných papírů (BCPB): http://www.bsse.sk/ Je jedinou slovenskou burzou. Obchodovat na ní se začalo roku 1993. Jsou na ní kótované akcie velkých slovenských podniků (Slovnaft, Tatra Banka, Matador) jakož i státní a podnikové dluhopisy. Obchodování však ve skutečnosti probíhá téměř výhradně v segmentu dluhopisů, jelikož akciový segment burzy je velmi nelikvidní a převládají v něm přímé (tj. předem dohodnuté) obchody – počet obchodů obvykle nepřekročí několik desítek denně. Na burze působí i několik market-makerů specializujících se na státní dluhopisy, kteří jsou povinni poskytovat trhu likviditu tak, že v případě potřeby vždy koupí nebo prodají daný cenný papír. Za své služby si inkasují tzv. spread, a tedy poskytují horší cenu než je standardně na trhu.

Vídeňská burza (Wiener Börse): http://www.wienerborse.at/ Je geograficky nejbližší likvidní a plně funkční burzou. Byla založena v roce 1771 Marií Terezií. Jsou na ní kótované rakouské akcie, firemní i státní dluhopisy, certifikáty, ETF, ale obchoduje se zde i s futures a opcemi. Se zobchodovaným objemem přes 200 milionů EUR denně na spotovém trhu je významným regionálním centrem obchodu s akciemi. Nicméně, likvidita na termínovém trhu je podstatně nižší, přestože i zde je při některých obchodech možnost uzavírat obchody s market-makery. Burza vydává index ATX.

Frankfurtská burza (Frankfurter Wertpapierbörse): http://deutsche-boerse.com Je největší ze sedmi německých burz a má přes 90 % podíl na zobchodovaném objemu akcií v zemi. Obchodují se na něm akcie, ETF, ETC (komoditní ETF), REITs, certifikáty i opce. Kromě klasického obchodování na parketu provozuje burza také elektronický obchodovací systém XETRA, přes který se zadávají pokyny a realizuje se tak většina obchodů. Takovým způsobem je veden i samotný order book. Tato burza je druhou nejlikvidnější v eurozóně, přičemž celkový počet obchodů představuje více než milion denně. Deutsche-Boerse vydává více než 120 indexů, přičemž nejznámějším z nich je DAX.

Euronext (NYSE Euronext): http://www.euronext.com Je největší a nejlikvidnější burzou v eurozóně. Vznikla v roce 2000 spojením Pařížské, Amsterodamské a Bruselské burzy a v současnosti už funguje jako jeden trh s jedním centrálním order book uloženým v Paříži. Kromě toho vlastní Euronext burzy v Lisabonu a Lucembursku, které zatím obchodují samostatně, ale v budoucnu se také plánuje jejich začlenění do jednotného trhu. V roku 2007 byl Euronext zakoupen New York Stock Exchange, čímž vznikla největší burzovní skupina na světě. Na Euronext se obchodují akcie, ETF, warranty, certifikáty a dluhopisy (hlavně francouzské). S deriváty se tu obchoduje velmi málo, protože NYSE Euronext vlastní i londýnské derivátové burzy LIFFE. Kromě toho nabízí Euronext obchodování v elektronických systémech podobných NASDAQ, jako jsou NYSE Alternext a NYSE Arca Europe, které se zaměřují hlavně na menší společnosti, které nejsou kótované na jiných burzách. Euronext vydává několik známých indexů, jako například CAC 40 a Euronext 100. Počet obchodů na Euronextu obvykle dosáhne téměř 1,5 milionu za den.

Madridská burza (Bolsa de Madrid): http://www.bolsamadrid.es/ Je největší ze čtyř španělských burz s tradicí od roku 1831. Obchodují se na ní akcie, vládní i korporátní dluhopisy, z nichž je množství konvertibilních. 90 % obchodů probíhá přes elektronický systém sibe, zbytek obchodů je realizován na parketu systémem „open outcry“. Počet obchodů – a tím pádem i likvidita – na této burze každým rokem dynamicky roste, přičemž v roce 2008 dosáhl hodnoty 275 000 denně (což představovalo meziroční nárůst o 45 %). Madridská burza vydává index IBEX 35.

Milánská burza (Borsa Italiana): http://www.borsaitaliana.it Je hlavní italskou burzou, od roku 2005 ve vlastnictví London Stock Exchange. Obchodují se zde hlavně velké italské společnosti a jejich dluhopisy. Kromě toho se zde dají najít i státní dluhopisy a deriváty, avšak likvidita v těchto segmentech je výrazně nižší. V systému AIM Italia jsou kotovány akcie začínajících společností. Na burze se zrealizuje přes 300 000 obchodů denně, takže likvidita je na poměrně dobré úrovni. Milánská burza vydává index MIB 30.

OMX (NASDAQ OMX): http://www.nasdaqomxnordic.com/ OMX je severoevropská burzovní síť, která vznikla v roce 2003 sloučením Helsinské a Stockholmské burzy.

Od té doby postupně expandovala tím, že kupovala malé regionální burzy jako burzy v Kodani, Vilniusu, Rize, Talin, ale i například na Islandu či v Arménii. V roce 2008 byla OMX koupena společností NASDAQ, která se snaží postupně zvyšovat propojenost mezi členskými burzami a nakonec vytvořit společný trh (něco jako Euronext). To však bude zřejmě komplikované, protože akcie se v OMX obchodují v různých měnách (konkrétně finské se obchodují v EUR). Avšak poté, co bude euro zavedené v dalších zemích, bude tato myšlenka reálnější. Na OMX se obchodují všechny tradičně dostupné nástroje, avšak objemy obchodů jsou poměrně nízké.

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Martin Baláž 18.1.2009

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:


Okomentuj článek

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič

Rubriky autora





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)