Monetární expanze v dobách finanční krize - USA, Evropa, Anglie, Čína a Japonsko Ako-investovat.sk .


Před týdnem (19. 6.) Ben Bernanke mluvil o zpomalení nákupů cenných papírů, tzv. Quantitative Easing. Od počátku ekonomické krize centrální banky poslaly do ekonomik velké objemy peněz. Peněžní zásoba měřená různými měnovými agregáty v mnoha případech značně stoupla. V článku se podíváme na případy USA, Velké Británie, Eurozóny a Číny.

 

 

Spojené státy americké

 

Všemi sledovaná měnová politika amerického Fedu přispěla ke značnému nárůstu převážně měnového agregátu M1 (peníze v oběhu, běžné účty a šekovatelné účty). Jeho velikost od počátku krize narostla o úctyhodných 78%. Společně s růstem velikosti rozvahy Fedu o 274% narostl i agregát M2. Vývoj peněžních agregátů M1, M2 (položky agregátu M1 a dále bankovní depozita nevyplácející úrok a jiné) a rozvahy Fedu je zachycen v následujícím grafu.

 

Vývoj M1 (žlutá), M2 a rozvahy Fedu (zelená): (kliknutím zvětšit)

Peňežní agregáty M1 a M2 v USA

Zdroj: Bloomberg

 

Za zmínku stojí rovněž i skutečnost, že růst agregátu M1 zhruba od září 2008 do června 2013 korespondoval s růstem trhu. V tomto období rostl agregát M1 tempem 12,5% ročně. Trhy rostly podobně rychle, a to tempem 13,7%. Neznamená to, že vývoj agregátu M1 je takto těsně korelován s vývojem finančních trhů. Vliv zde ale určitě bude.

 

Vývoj agregátu M1 a indexu S&P 500 (žlutá): (kliknutím zvětšit)

Peňežní agregáty M1 a indexu S&P 500 v USA

Zdroj: Bloomberg

 

Vývoj měnové zásoby od roku 2000 procházel zajímavým trendem. Do vypuknutí krize rostl agregát M1 průměrným tempem 2,63% ročně - v letech 2005 a 2006 dokonce klesal. Od vypuknutí krize došlo ke zrychlení tempa jeho růstu. To stejné platí i pro agregát M2, který tempo růstu zvýšil jen nepatrně.

 

Vývoj měnové zásoby po letech:

Zdroj: Bloomberg

 

 

Eurozóna

 

Podobně jako Fed stimuloval ekonomiku USA, tak i ECB stimulovala svými kroky trhy v Eurozóně. Přiložený graf ale ukazuje obecně jiné tendence než peněžní zásoba ve Spojených státech. Agregát M1 vykazuje de facto dříve nastavené tempo, agregát M2 (žlutá linka) naopak s příchodem krize zpomalil nárůst.  Oproti tomu se však značně zvětšila rozvaha Evropské centrální banky.

 

Vývoj měnových agregátů (M2 žlutá) a rozvahy ECB (zelená): (kliknutím zvětšit)

Měnový agregát M1 u ECB

Zdroj: Bloomberg

 

Pro srovnání přikládáme i společný graf rozvah Fedu a ECB. Hodnoty byly normalizovány, aby bylo možno lépe zachytit změny. „Schody“ na žluté lince (Fed) znázorňují tři kola kvantitativního uvolňování. Rozvaha Fedu kvůli otevření diskontních oken a tří kol QE narostla o 274%. Rozvaha ECB zaznamenala v porovnání s Fedem jen zhruba třetinový nárůst, a to o 74%. Souvislost mezi změnami velikosti rozvah obou centrálních bank a změnami směnného kurzu EUR/USD se nepodařilo prokázat.

 

Porovnání rozvah Fedu (žlutá) a ECB: (kliknutím zvětšit)

Rozvaha FEDu a ECB

Zdroj: Bloomberg

 

Případ Eurozóny je rozdílný od situace v USA. Do krize rostly oba měnové agregáty rychleji, poté nastalo zpomalení růstu, které bylo u agregátu M2 docela váznamné.

 

Vývoj měnové zásoby po letech:

Zdroj: Bloomberg

 

 

Velká Británie

 

Vývoj ve Velké Británii nevykazuje známky tak dramatických změn jako v USA. Ačkoli i Bank of England prováděla odkupy aktiv, na vývoji agregátů se tato politika nijak zvlášť nepodepsala.

 

Vývoj agregátů M1 a M2 (žlutá) ve Velké Británii: (kliknutím zvětšit)

Agregáty M1 a M2 v Británii (Bank of England)

Zdroj: Bloomberg

 

Ve Velké Británii podobně jako v Eurozóně došlo s příchodem krize ke zpomalení tempa růstu měnových agregátů.

 

Vývoj měnových agregátů ve Velké Británii:

Zdroj: Bloomberg

 

 

Čína

Čínská peněžní zásoba, obzvlášť agregát M2, vykazuje známky akcelerace od počátku krize. Z úrovně okolo 50 bilionu jüanů vzrostl agregát M2 za období od třetího čtvrtletí roku 2008 do první poloviny letošního roku o téměř 100%. Monetární stimulace zde podobně jako v ostatních státech s krizí nabrala rychlejšího tempa.

 

Agregáty M1 a M2 (žlutá) v Číně: (kliknutím zvětšit)

Agregát M1 v Číně

Zdroj: Bloomberg

 

Čína již od počátku tisíciletí značně "stimuluje" ekonomiku. Růst měnových agregátů M1 a M2 překonal svým růstem agregáty v ostatních porovnávaných zemích. Stejně jako v Británii a Eurozóně, i růst čínských agregátů M1 a M2 zpomalil s příchodem krize.

 

Vývoj měnových agregátů v Číně:

Zdroj: Bloomberg

 

 

Japonsko

Japonsko se letos v dubnu přidalo k zemím, které svou ekonomiku podporují skrze kvantitativní uvolňování. Japonská centrlání banka počítá se stimulem o velikosti zhruba 1,4 bilionu USD, který zvětší peněžní zásobu v zemi na dvojnásobek. V rámci takzvané "Abenomiky" japonského ministerského předsedy Shinza Abeho bude Bank of Japan nakupovat měsíčně státní dluhopisy v objemu 7 bilionu jenů (přibližně 70 mld. dolarů při kurzu USDJPY = 100). Současný stav agregátů M1 a M2 zachycuje přiložený graf.

 

Vývoj agregátů M1 a M2 (žlutá) v Japonsku: (kliknutím zvětšit)

Zdroj: Bloomberg

 

Japonské kvantitativní uvolňování "nafoukne" rozvahu centrální banky do nových objemů. Od počátku finanční krize v roce 2008 se rozvaha Bank of Japan pomalu zvětšovala (narozdíl od jejích protějšků v Evropě a USA (viz grafy výše)), avšak od poloviny roku 2011 nabral tento růst rychlejší tempo, které ještě zesílilo v posledních několika měsících, kdy růst vybočil ze zhruba dvouapůlletého trendu. V posledním čtvrtletí roku 2012 navíc rozvaha přesáhla historickou výši z přelomu let 2005 - 2006.

 

Vývoj rozvahy Bank of Japan: (kliknutím zvětšit)

Zdroj: Bloomberg

 

Japonské kvantitativní uvolňování patrně velmi znepokojilo investory, kteří začali vyprodávat japonský jen, který od konce září do konce června oslabil o 36%. Přirozená reakce na akci japonské centrání banky.

 

Oslabování japonského jenu a vývoj rozvahy Bank of Japan: (kliknutím zvětšit)

Zdroj: Bloomberg

 

Oslabení jenu je jen přecenění měnového páru na situaci, kdy i japonská centrální banka "tiskne peníze". Obecně platí, že směnný kurz země s rychlejším růstem peněžní zásoby bude devalvovat (za jednu jednotku domácí měny dostaneme více jednotek cizí měny, protože poměry objemů se změnily). Dokud Bank of Japan neprováděla žádné kvantitativní uvolňování, americký dolar oslaboval (jen posiloval) právě z toho důvodu, že americká centrální banka pumpovala mnoho peněz do ekonomiky. Vývoj měnového páru USDJPY zachycuje následující graf.

 

Vývoj měnového páru USDJPY: (kliknutím zvětšit)

Zdroj: Bloomberg

 

Růst pěněžní zásoby v Japonsku dosahoval v posledních několika letech nízkých temp. Avšak s příchodem kvantitativního uvolňování dojde k zrychlení tempa jejich růstu kvůlli již zmiňovaným nákupům státních dluhopisů.

 

Vývoj agregátů M1 a M2 v Japonsku:

Zdroj: Bloomberg

 

 

Shrnutí

 

Vývoj měnových agregátů ve všech zemích společně:

Zdroj: Bloomberg

 

 

Závěr

Jaký mají dopad vývoje peněžních agregátů na reálnou ekonomiku? V krátkém období mají monetární stimuly pozitivní vliv na výstup ekonomiky (HDP) a nezaměstnanost – HDP roste, nezaměstnanost klesá, nebo by klesat měla. Důvod je jednoduchý: monetární expanze je spojená s nízkými úrokovými sazbami, díky nimž firmy chtějí více investovat a produkovat, proto najímají pracovníky. Nižší úrokové sazby rovněž snižují tzv. hurdle rate, kterou musí výnosy projektů přeskočit, aby mohly být realizovány.

 

V dlouhém období má však podle teorie monetární expanze nulový vliv na reálné veličiny. Jediné, k čemu dojde, je růst cenové hladiny neboli inflace. Navíc přechod ze stavu expanze do normálního stavu doprovázený nárůstem úrokových sazeb může v ekonomice odhalit skryté kostlivce v podobě dříve započatých projektů, které se za nové situace s vyššími úrokovými sazbami najednou jeví jako neprofitabilní.

 

Monetární expanze není špatná, jen by měla být prováděna s ohledem na budoucnost a případný exit. Ovšem až doposud měly stimuly centrální bank na trhy jakžtakž pozitivní vliv. Otázka je, jestli expanze nebyla ponechána déle, než být měla, a nevytvořila na trzích bubliny.

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:



Okomentuj článek Galéria (16)

Související články

Kvantitativní uvolňování FEDu a růst akcií

friday
21.06.2013
Trhy a makro | Josef Pohorský

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)