Finanční krize – diskuse na Stanfordské univerzitě Ako-investovat.sk .


Finanční krize, která byla v době jejího vzniku, před více než rokem, předmětem zájmu pouze úzké skupiny lidí, se stále více začíná dotýkat i běžných občanů, a to i mimo USA – a z tohoto důvodu se o ni zajímá stále více a více lidí. Po celém světě se konají diskuse s odborníky, kteří hledají řešení z této situace. Jedna taková panelová diskuse se uskutečnila 11. října i na Stanfordské univerzitě v USA.

Diskutujícími byli profesor ekonomie John Shoven, prezident atlantské pobočky nákupy Dennis Lockhart, ekonomický poradce Johna McCaina - John Taylor, profesor financí Mark Wolfson, ředitelka investiční společnosti Aetos capital Anne Casscells a prezident americké finanční asociace Darrell Duffi. Zde je zkrácený překlad diskuse:

John Shoven: Jaké je vaše hodnocení toho, co se v současnosti děje na finančních trzích? Jak znepokojující to je a jak se až může reálná ekonomika oslabit v roce 2009? A ještě jedna věc – jak zjistíme, že se trh nemovitostí začíná stabilizovat?

Dennis Lockhart: „Centrem současné krize jsou úvěrové trhy v dolarech, konkrétně mezibankovní trh, který je posledku téměř zcela zablokován. Banky si dávají velký pozor na riziko protistrany – posuzují riziko půjček jiným bankám – i při krátkodobých úvěrech. Pokud se dnes nějaké peníze půjčují, je to většinou ve formě ceznočných (overnight) půjček. Příčinou, že riziko protistrany je považováno za vážnou hrozbu, je, že jsou zde pochybnosti ohledně likvidnosti a zřejmě i solventnosti těch ostatních bank, založených na tom, že nevíme, co mají ve svých rozvahách. Je velmi obtížné odhadnout rozsah expozice jednotlivých bank vůči „toxickým aktiv“, a proto je většina bank při poskytování úvěrů opatrná.

Pokud máme přes noc půjčit miliardu dolarů jiné bance, s ohledem na to, co za to můžeme dostat – tak tam je nerovnováha mezi rizikem a odměnou za toto riziko – úrok za jeden den, resp. jeden týden určitě není hoden rizika ztráty celé částky. Takže, mezi bankami a finančními institucemi nyní probíhá „útěk k bezpečnosti“ a skutečně všechny úvěrové trhy, pro velké podniky, komunity, ale i ty pro malé podniky se skutečně zasekly nebo stáhly.

V centru tohoto je krize nemovitostí, která začala v červenci 2007 snížením ratingů některých hypotečních cenných papírů (mortgage-backed securities, MBS – pozn.překl.), Což bylo určitým šokem pro systém a co zahájilo proces, který se dnes dá popsat jako interaktivní, stupňovitý a kumulativní. A tento proces jednoduše rostl. Americká krize trhu nemovitostí, kolem níž byly vystavěné cenné papíry, které byly distribuovány po celém světě, je skutečně centrem tohoto problému – ceny domů od období, kdy byly na vrcholu, padly o více než 15 % a očekává se, že budou padat ještě dále. Nicméně, minimálně my na jihozápadě, začínáme vidět nějaké znamení naznačující, že trh nemovitostí se blíží ke dnu a pokles by se mohl brzy zastavit – například, množství prodaných nemovitostí stoupá, množství rozpracovaných kontraktů stoupá také – hlavním problémem je, samozřejmě, sehnat financování koupi domů, což je zase způsobeno nedostatkem úvěrů a zablokovanými úvěrovými trhy. Myslím si, že ceny domů budou ještě nějaký čas pokračovat v propadu, ale nakonec se stabilizují a vytvoří dno. “

John Shoven: Co si myslíte o těchto mnoha záchranných akcích (bailouts) – kdy nejdříve soukromé společnosti zachraňovaly jiné společnosti a o tom souhrnném návrhu zákona, který byl minulý týden schválen. A pak podruhé, vím, že si poradcem senátor McCaina, mohl by si říct, co by udělal on, co zahrnuje jeho plán?

John Taylor: Co se týče odpovědí na tuto krizi, bylo přijato několik opatření, která ale zpočátku nebyla orientovaná konkrétně proti tomu, co Dennis tak jasně zdůraznil – na problémy na úvěrových trzích, kde banky často nejsou ochotny půjčovat si ani navzájem, ale spíše na obecné poskytování likvidity. Ale, myslím si, že ty nejnovější akce, hlavně velký záchranný plán v hodnotě 700 miliard dolarů je snahou důsledněji řešit problém úvěrového rizika, který Dennis zmínil.

A vzpomeňme si, jak to začalo – v letech 2002, 2003 a 2004 byly úrokové sazby ve Spojených státech drženy velmi nízko. Byly velmi nízké, ať jsou důvody jakékoliv. A navíc, máte vládní instituce jako Freddie Mac a Fannie Mae, které garantují množství úvěrů, které byly záměrně vydávány s atraktivními, nízkými úrokovými sazbami. Takže, tyto dvě věci spolu vedly k vývoji cenných papírů a hypoték, které byly dost diskutabilní. Rovněž vedly k tomuto enormnímu boomu v cenách nemovitostí.

Víte, v současnosti se hovoří o tom, že ceny nemovitostí klesají, ale oni mají za sebou enormní růst, ze kterého teď padají dolů – a jak dlouho ještě padat budou záviset na tom, kde je rovnováhy – a to my prostě nevíme, doufám ale, že Dennis má pravdu a my se k němu blížíme. Nicméně, kvůli tomuto poklesu, mnozí lidé mají problém se splátkami, někteří lidé se rozhodli přestat splácet a odejít ze svého domu, protože ten dům má nižší hodnotu než je jejich hypotéka, takže ten dluh, který banky vydaly, je stále více a více sporný. Některé z hypoték daly banky do balíčků a prodávali je jako cenné papíry, kterým rozumělo jen velmi málo lidí a které v současnosti drží jiné banky – je to globálně, protože tyto a obdobné cenné papíry kupovali banky z celého světa. A co je třeba s tímto udělat, je poskytnout způsob, jak by se daly tyto problémové aktiva odstranit z rozvah těchto bank, aby mohly začít opět poskytovat úvěry. V současnosti jsou totiž v půjčování velmi opatrné, protože nevědí, jak vypadají rozvahy ostatních bank. Takže, těchto 700 miliard dolarů – což je obrovské množství peněz – je zaměřených na zabavení těchto aktiv z rozvah bank, aby mohli znovu poskytovat úvěry.

Nyní, ptali jste se na senátora McCaina, s kterým spolupracuji od listopadu 2006 – hodně jsme o těchto tématech hovořili a on se zaměřuje na fakt, že ceny nemovitostí klesají – a to je něco, čemu se musíme věnovat – a na lidi, kteří mají problém splácet své hypotéky. Takže, jeho prvek, který bych chtěl zdůraznit, je, že vláda by prostřednictvím tohoto programu neměla jen vybírat toxická aktiva z bankovních rozvah, ale navíc, měli bychom pomáhat držitelům těchto hypoték, nákupem některých hypoték a jejich opětovných vydáváním za podmínek, při kterých jsou jejich lidé schopni skutečně splatit – a posuzovat jejich případ od případu, takže bychom vlastně odměňovaly lidí, který dělali správnou věc.

Takže, skutečně mi to připadá jako boj na dvou frontách – zaprvé, potřebujete koupit problémové aktiva od bank a zadruhé, musíte pomoci lidem, kteří stále splácejí své hypotéky, ale mají s jejich splácením díky vývoji na trhu nemovitostí problémy. A myslím si, že skutečně obě jsou nezbytné, aby to fungovalo, a také doufám, že se nám to podaří rozběhnout rychle, protože teď se lidé samozřejmě obávají, neboť tyto programy se nezavádí dostatečně rychle.

John Shoven: Mark, jaké známky byste dal Benovi Bernanke a Henrymu Paulsonův? A také se vás zeptám, protože vím, že jste i private equity manažer, jaké nové investiční příležitosti existují v tomto chaosu – kam byste dal peníze?

Mark Wolfson: Myslím si, že není možné hodnotit Bernankeho a Paulsona společně, ale je třeba ohodnotit každého samostatně. Zřejmě jsem trošku zaujatý, protože Bernanke přišel na tuto školu krátce po mně, v roce 1977, kdy začal jako mladý asistent rozvíjet své makroekonomické schopnosti a měl jsem možnost poslechnout si mnohé z příběhů, o kterých se Ben dozvěděl při studiu velké hospodářské krize, což byla, s odstupem času lze říci, vynikající příprava na věci, kterým musí čelit dnes.

Velmi na mě zapůsobily rozhodné akce, které Ben Bernanke neustále přijímal v rámci možností, které mu jeho úřad poskytuje, takže myslím, že bych mu dal čisté A. Myslím si, že druhá polovina tohoto partnerství, Paulson, též odvedl celkem dobrou práci, ale nemohu mu dát A, možná bych mu musel dát B nebo B-.

Důvodem pro to je jeho špatný odhad, který udělal, když nechal padnout Lehman. Myslím si, že hlavně on nese odpovědnost za toto rozhodnutí, a když uvážíme jeho zkušenosti s Wall Street, musí přijmout odpovědnost za škody, které toto špatné rozhodnutí způsobilo přes složitou síť finančních vztahů s různými protistranami a narušilo kontrakty, ve kterých měl Lehman otevřené pozice. To, v konečném důsledku, mělo za následek zhoršení podmínek na úvěrových trzích. A my jsme v současnosti, bohužel, v jednom z těch omezených období, kdy si člověk přeje, aby prezidentovi bylo umožněno být diktátorem.

Společné snahy Bernankeho a Paulsona, kdyby měli povolení jednat a čelit těmto problémům jednostranně, by byly mnohem úspěšnější než je tomu v současnosti, kdy musí čelit odkladem a průtahům v politickém procesu, přes který musí jednat. Takže, naneštěstí, pokles úvěrů, kterému musíme čelit, nastává rychleji, než je tempo, při kterém se dají uplatňovat řešení. Dnes na trzích potřebujeme mnohem masivnější intervence, než je schopen 700 miliardový program dodat. Potřebujeme daleko více.

Překročili jsme hranici, před kterou odkup problémových aktiv byl ještě řešením, které by umožnilo obnovit půjčování. Banky dnes trpí masivní podkapitalizací. Potřebují vlastní kapitál a potřebují ho rychle. A to ze dvou důvodů – že aktiva padla a risk se zvýšil – z nichž si obě vyžadují zvýšení vlastního kapitálu. Potřebujeme, aby banky měly důvěru vzájemně si půjčovat přes noc – ony tu důvěru ztratily. Spread mezi úrokovou sazbou LIBOR (London Inter-Bank Offered Rate) oproti tříměsíčním pokladniční poukázky se zvýšil na úroveň, kterou jsme neviděli ani během bankovní krize v letech 1973 -1974, která předcházela recesi v letech 74 -75. Ten spread se dnes ráno nafoukl na 460 bazických bodů. To je obrovské. Nyní, bylo odhadnuto, že finanční kontrakty v hodnotě kolem 350 bilionů dolarů jsou na tuto úrokovou míru navázané. Proto je tak důležitá.

Toto jsou kontrakty, které sahají od hypoték na bydlení přes obchodní úvěry až po všechny typy derivátových kontraktů. Tato úroková míra musí být rychle snížena. Banky musí mít důvěru vzájemně si půjčovat. Věřím, že to, co bude třeba udělat, a co pravděpodobně i uvidíme, je, že pro solventní banky musí být krátkodobé půjčky garantované. Ve skutečnosti, budeme muset jít ještě dále. Trh s krátkodobými dluhopisy je v současnosti tak narušený, že pro největší a nejsolventnější průmyslové firmy – i jejich krátkodobé úvěry musí být zaručeny. Snižování úrokových sazeb, tak masivní, jako ve světě probíhá, musí dále pokračovat. A musí se to stát brzy.

Potřebujeme dočasný zákaz zabavování nemovitostí z důvodu neplacení hypoték. Toto jsou zoufalé časy. Návrhy, které byly nejprve provedeny, byly rozumné, mohli vyřešit problém, kdyby byly ihned implementovány – ale i několikadenní zdržení v kongresu si vyžádalo na systému velkou daň. A teď jen velmi rychle k té druhé otázce – do finančních institucí je třeba investovat kolem 300 -350 miliard, které se stanou součástí jejich vlastního kapitálu.

Přestože je to extrémně atraktivní příležitost pro private-equity komunitu, může tato možná tak dodat 30 – 50 miliard. To znamená, že private equity komunita, která je schopna dělat hloubkové průzkumy a due dilligence (důkladné oceňování a kontrola firmy před jejím prodejem – pozn. překl.), které veřejnost tak snadno dělat nemůže, může lze napomoci nastartovat ten proces. Nicméně, vyžaduje to obrovské množství dodatečného kapitálu od vlády a ostatních v soukromém sektoru, kteří nejsou součástí private-equity fondů.

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Martin Baláž 9. 11. 2008

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:


Okomentuj článek

Související články

Paul Krugman: Návrat ekonomické krize

friday
06.04.2012
Knihy a filmy | Martin Baláž

Finanční krize – diskuse na Stanfordě III

monday
12.03.2012
Trhy a makro | Magazín

Finanční krize – diskuse na Stanfordě II

sunday
11.03.2012
Trhy a makro | Magazín

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič

Rubriky autora





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)