Jak je na tom Česko ve srovnání s eurozónou? Ako-investovat.sk .


V minulém článku jsme psali o České republice a jejích případných závazcích, pokud by došlo k přistoupení k Eurozóně. V dnešním článku se podíváme na současnou situaci a možné problémy, který Eurozóna v příštích letech může čelit.

 

Od doby, kdy na povrch vyplynuly problém neudržitelného zadlužení Řecka, bylo vymyšleno několik nástrojů, jak zabránit rozvratu Eurozóny. Jedním z nich je i Evropský stabilizační mechanismus, neboli ESM. Na rozdíl od EFSF je ESM vytvořen jako trvalá instituce, jejímž účelem má být zabraňování rozšiřování krize v Eurozóně. Srovnání EFSF a ESM je stručně zobrazeno v přiložené tabulce.

 

Srovnání ESM a EFSF: (kliknutím zvětšit)

Zdroj: Autor podle ESM a EFSF

 

Kapitál ESM bude činit 700 mld. Eur. Z této částky bude 80 mld. Eur tvořit tzv. splacený (paid-in) kapitál, který bude použit na investice do „likvidních a kvalitních aktiv“ a zbylých 620 mld. Eur bude tzv. svolatelný (callable) kapitál. Tuto sumu budou muset státy Eurozóny dodat do sedmi dnů od chvíle, kdy budou o splacení svého podílu na svolatelném kapitálu požádány.

 

Kreditní status se týká podřízenosti a nadřízenosti dluhu. Poskytne-li ESM půjčku nějakému státu, bude v případě krachu dlužníka vypořádána nejprve pohledávka ESM (seniorní) oproti jiným pohledávkám, které mají juniorní status. Pokud danému státu půjčí jak ESM, tak i MMF, bude nejprve vypořádán MMF a následně ESM (juniorní vůči MMF). Půjčka od EFSF neměla zvláštní postavení. Ve věřitelské struktuře měla stejnou senioritu jako ostatní půjčky.

 

 

Pomoc slabším zemím

Jestliže byl ESM vytvořen za účelem zabraňování šíření krize, bude nejspíše muset finančně pomáhat státům, které se ocitly v platební neschopnosti, případně se potýkají s dalšími závažnými problémy ohrožujícími fungování Eurozóny. Na kapitál ESM se složily všechny státy, a to jak ty zdravé (Německo, Rakousko, Holandsko, Finsko), tak i ty „nezdravé“ (Španělsko, Řecko, Itálie ad.).

 

Státy s ratingy AA+ a AAA (rating Standard & Poor’s) přispívají dohromady 406,5 mld. Eur, což činí 58% celého kapitálu ESM. Státy s nejvyšším ratingem přispívají přibližně 244,4 mld. Eru, neboli 34,9% kapitálu ESM. V tabulce níže je vidět, jak významným dílem přispívá Německo. Pokud bychom neuvažovali jeho příspěvek, který činí 190 mld. Eur, pak by byl kapitál ESM nižší o 27%.

 

Rating a podíl na kapitálu ESM: (kliknutím zvětšit)

Zdroj: Autor podle Standard & Poor's a ESM

 

V případě, že budou v budoucnosti Řecko, Španělsko, Itálie nebo Kypr (případně jiné státy) potřebovat pomoc, budou se muset spolehnout na ESM. Na jednu stranu do ESM odvedly peníze a zavázaly se na požádání poskytnout další, na druhou stranu však budou muset od něj čerpat pomoc.

 

Aby odvody kapitálu do ESM nevytvářely komplikace v „účetnictví“ států, Eurostat vydal rozhodnutí o započítávání půjček od ESM a odvodů kapitálu. Poskytnutý kapitál (splacený i svolatelný) nebude klasifikován jako pohledávka za finanční institucí a poskytnutá půjčka nebude zvyšovat státní dluh. Například několikamiliardová půjčka Řecku se neprojeví v nárůstu dluhu. Avšak Řecko bude muset tyto peníze v určité chvíli v budoucnosti vrátit. Investoři kupující řecké dluhopisy pak budou mít obtíže s jejich správným oceněním.

 

 

Rozpočtová ukázněnost

Chce-li nějaká země EU přijmout Euro, musí splňovat takzvaná Maastrichtská kritéria. Mezi dvě nejznámější patří kritérium deficitu státního rozpočtu (max. 3% HDP) a kritérium dluhu (max. 60% HDP). V tabulce níže jsou uvedeny schodky státních rozpočtů jednotlivých zemí od doku 2003 do roku 2012. Do roku 2008, kdy propukla finanční krize, se ani přes zdravý ekonomický růst nedařilo některým zobrazeným zemím dodržovat kritérium deficitu. Paradoxně nejlepších výsledků dosahovaly nyní problematické země – Španělsko a Irsko. Avšak u Irska je možné sledovat rapidní zlepšení od dramatických deficitů v letech 2008 a 2009. Ve Španělsku se situace příliš nezlepšuje.

 

Deficity státních rozpočtů: (kliknutím zvětšit)

Zdroj: Eurostat

 

V roce 1999 začala platit Eurem Itálie, v roce 2001 pak přijalo Euro i Řecko. Obě země se již tehdy pohybovaly vysoko nad hranicí 60% dluhu k HDP. Političtí zastupitelé přimhouřili oko a řekli, že stát může Euro přijmout, pokud je u něj patrná tendence ke snižování zadlužení a přibližování se k hranici 60%.

 

Na grafu je patrná i tendence Španělska snižovat své zadlužení (zelená křivka), které země stlačila až pod hranici 40%. Od vypuknutí krize se situace vážně zhoršila a momentálně nejsou patrné známky zlepšení v budoucnu.

 

Vývoj zadlužení vybraných států: (kliknutím zvětšit)

Zdroj: Eurostat

 

 

Co si myslí trhy

Před vypuknutím krize vypadala situace v Evropě pozitivně. HDP rostlo, zadlužení se nijak dramaticky nezvyšovalo a v některých státech dokonce klesalo. Euro vypadalo jako schopný projekt. Díky tomu možná trhy oceňovaly dluhopisy nyní problematických států shodně jako dluhopisy německé.

 

Spread 10letý italský a 10letý německý dluhopis: (kliknutím zvětšit)

Zdroj: Bloomberg

 

Do roku 2008 se spread (rozdíl výnosu dluhopisů počítaný v bazických bodech – 1% se rovná 100 bazických bodů) pohyboval na velmi nízkých úrovních. Před rokem 2008 nepřekročil spread úroveň 50 bps. Současná krize Eurozóny způsobila, že investoři vnímají oba dluhopisy odlišně. Výnos 10letého německého dluhopisu ke konci dubna klesl až na 1,23%, zatímco výnos italského dluhopisu činil 4,06% – spread přibližně 282 bazických bodů.

 

Spread 10letý španělský a 10letý německý dluhopis: (kliknutím zvětšit)

Zdroj: Bloomberg

 

Podobným vývojem si procházel i španělský dluhopis. Na konci roku 2004 byly výnosy španělských 10letých dluhopisů dokonce nižší než výnosy německých dluhopisů (spread činil –5,7 bazických bodů). Trh si tak na malý moment myslel, že německé dluhopisy jsou rizikovější než španělské, proto požadoval za investici do německých dluhopisů vyšší výnos. Krize vše změnila. V polovině roku 2012 dosáhl spread výnosů 609 bazických bodů a ke konci dubna 2013 se španělské dluhopisy obchodovaly se spreadem přibližně 307 bps.

 

Spread 10letý řecký a 10letý německý dluhopis: (kliknutím zvětšit)

Zdroj: Bloomberg

 

Řecký případ je podobný jako u předchozích dvou zemí. V roce 2006 minimální spread o velikosti 8 bazických bodů. V prvním čtvrtletí roku 2012 dosáhl spread rekordní výše 3530 bazických bodů, když si řecká vláda na trzích půjčovala za 37%. V současnosti (konec dubna 2013) se situace „mírně uklidnila“ a řecké dluhopisy se obchodují se spreadem „jen“ 1013 bps.

 

Spread 10letý francouzský a 10letý německý dluhopis (před krizí): (kliknutím zvětšit)

Zdroj: Bloomberg

 

Zajímavý je i případ Francie. Na počátku 21. století se francouzské dluhopisy obchodovaly občas i s nižšími výnosy než německé dluhopisy. Mezi lety 2003 a 2007 se spread pohyboval v rozmezí od -1,4 bps do přibližně 10 bps a v letech 2005 – 2007 spread nepřesáhl úroveň 6 bps.

 

Spread 10letý francouzský a 10letý německý dluhopis: (kliknutím zvětšit)

Zdroj: Bloomberg

 

Příchod krize přiměl i investory do francouzských dluhopisů změnit pohled na situaci. V jednu chvíli se francouzské dluhopisy obchodovaly se spreadem až 190 bps. Ke konci dubna činil spread již 51 bps. Je ale vidět, že trhy si o Francii myslí něco jiného než před krizí a i něco jiného než o Německu.

 

Na závěr srovnání spreadů dluhopisů jednotlivých zemí vůči německým dluhopisům.

 

Srovnání spreadů: (kliknutím zvětšit)

Zdroj: Bloomberg

 

 

Jak z krize ven?

Měnová unie zabraňuje státům, aby se v případě potíží vykoupily devalvací své měny. V případě, že cesta obnovení „konkurenceschopnosti“ nevede přes směnné kurzy, je nutné, aby klesly pracovní náklady. Tím pádem země získá konkurenční výhodu oproti ostatním, protože může vyrábět levněji. Situaci vykresluje následující graf

 

Jednotkové pracovní náklady: (kliknutím zvětšit)

Zdroj: Eurostat

 

Jednotkové pracovní náklady se vypočítávají jako podíl celkových nákladů na práci a reálného výstupu. Čím méně se utratí na jednotku vyprodukovaného statku, tím lépe. Řecko (fialová), Španělsko (tyrkysová) a Portugalsko (růžová) mají ze zobrazených států nejnižší jednotkové pracovní náklady. Otázka je, jaká je produktivita pracovníků v daných zemích. Jsou-li mzdy vyšší než produktivita, zadělává si země na problémy. Na druhou stranu, cesta z krize zde možná je.

 

Čtvrté nejnižší jednotkové pracovní náklady má Německo (tmavě červená). Proto si udržuje konkurenční výhodu například nad Francií (oranžová). Francie bývá v poslední době často kritizována za politiku, kterou v zemi prosazuje prezident Hollande. Navíc nízká dynamika růstu HDP, rostoucí zadlužení, potíže místních firem (automobilky) a neustálé stávky a zvyšující se mzdové nároky pracujících Francii rozhodně nenahrávají do karet.

 

Situace není dobrá ani v Itálii. Země s podobnými problémy jako ostatní jižanské státy má docela vysoké jednotkové pracovní náklady a pokud se jí nepodaří je snížit, obnovení konkurenceschopnosti jen tak rychle nepřijde.

 

Česká republika má z vyobrazených zemí jednotkové pracovní náklady druhé nejvyšší. Jedná se o relativní srovnání. Absolutně jsou české pracovní náklady nižší než např. v Německu nebo Francii. Podle předpovědi Eurostatu budou možná za dva roky jednotkové pracovní náklady vyšší než v Irsku. Česká republika má zatím k dispozici nezávislou měnovou politiku. Proto v případě potíží by cesta vedla skrze depreciaci měny, aby došlo k obnovení konkurenceschopnosti české produkce na zahraničních trzích. Dalším řešením by bylo snížit pracovní náklady anebo zvýšit produktivitu.

 

Průmyslová produkce je rovněž jednou z cest, jak se možná zemím může podařit krizi překonat. V Česku a Německu je průmyslová výroba ještě stále pod předkrizovými úrovněmi. Na rozdíl od ostatních zemí se však v obou zemích odrazila ode dna. Naopak v Řecku, Portugalsku a Španělsku stále klesá. Varovným signálem je i situace Francie (tyrkysová), která je na tom z hlediska průmyslové produkce stejně špatně jako státy na jihu Evropy. Jeden z dalších důvodů, proč jsou spready dluhopisů Francie takové, jaké jsou.

 

Průmyslová produkce: (kliknutím zvětšit)

Zdroj: Eurostat

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:



Okomentuj článek Galéria (12)

Související články

Eurozóna a budoucnost České republiky

wednesday
15.05.2013
Trhy a makro | Josef Pohorský

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)