Eurozóna a budoucnost České republiky Ako-investovat.sk .


Eurozóna se v poslední době potýká s nemalými potížemi. Problémové země jako Řecko, Španělsko, Kypr apod. se nemohou vymanit ze svých špatných situací a ostatní země, kterým se relativně daří, musejí slabší státy podporovat. Ostatně taková byla původní myšlenka při zakládání Evropského společenství a jedná se o myšlenku, díky níž existuje celá Evropská unie. A právě pomoci slabším státům se bude týkat tento článek.

 

Při návštěvě předsedy Evropské komise José Manuela Barossa v Praze 3. dubna 2013 ratifikoval rozhodnutí Evropské rady ze dne 25. března 2011, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie. Do Smlouvy o fungování Evropské unie se přidal následující odstavec:

 

3.     Členské státy, jejichž měnou je euro, mohou zavést mechanismus stability, který bude aktivován v případech, kdy to bude nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku. Poskytnutí jakékoli požadované finanční pomoci v rámci tohoto mechanismu bude podléhat přísné podmíněnosti.

 

Článek posvěcuje vytvoření Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který již ale v době podpisu českým prezidentem fungoval. Evropský stabilizační mechanismus (česky občas nazývaný „euroval“) zkráceně ESM (European Stability Mechanism) je nástroj vytvořený za účelem řešení krizí zemí Eurozóny. Na rozdíl od EFSF (European Financial Stability Facility) se jedná o trvalou instituci. Cílem ESM je poskytovat stabilní podporu členským státům ESM (státy platící Eurem), které procházejí, nebo jsou ohrožovány, vážnými finančními problémy. ESM je za účelem pomoci oprávněn obstarat prostředky prostřednictvím úpisů nástrojů kapitálových trhů a transakcí na peněžních trzích.

 

Implikace pro Českou republiku

Evropský stabilizační mechanismus se vztahuje jen na státy platící Eurem a zatím se tak České republiky netýká. Na Českou republiku se povinnosti spjaté s ESM budou vztahovat až po jejím přijetí do Eurozóny.

 

Česká republika má vyjednanou tzv. dočasnou výjimku (na rozdíl od trvalé výjimky Dánska a Velké Británie). Trvalá výjimka dává oběma zmíněným zemím právo na vstup do Eurozóny čistě a pouze na základě vlastního rozhodnutí. Dočasná výjimka, kterou má vyjednánu Česká republika, znamená závazek v budoucnu Euro přijmout.

 

V odstavci 2 článku 140 SFEU se uvádí:  „Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské radě rozhoduje na návrh Komise, které členské státy, na které se vztahuje výjimka, splňují podmínky nezbytné na základě kritérií stanovených v odstavci 1, a zruší výjimky dotyčných států.“ Znamená to, že o přístupu České republiky k Euru nerozhodne náš stát, nýbrž Evropská rada ve shodě s Evropským parlamentem. Pokud by k takové situaci došlo, Česká republika bude „nucena“ přijmout Euro a začnou se na ni vztahovat veškeré povinnosti spojené s ESM.

 

Jakmile bude Česká republika součástí Eurozóny, bude se na ni vztahovat povinnost kapitalizování ESM. Kapitál, kterým každý jednotlivá země do ESM přispívá, se shoduje s podílem dané země na kapitálu Evropské centrální banky. Na českou republiku by tak připadl příspěvek ve výši 1,4472%.

 

Celkový kapitál ESM činí 700 mld. Eur. Podíl 1,4472% činí 10,1304 mld. Eur, neboli 253,26 mld. Kč (přepočteno kurzem 1€ = 25 Kč). Část tohoto příspěvku by byla použita na splatný kapitál (v současnosti činí splatný kapitál ESM celkem 80 mld. Eur) a zbytek by tvořil svolatelný kapitál, který by Česká republika poskytnout do sedmi dnů od obdržení požadavku od ESM.

 

Příspěvky ostatních zemí Eurozóny jsou zobrazeny v grafu níže. Pro přehlednost jsme vypočítali podíl HDP dané země na HDP Eurozóny. Popisek se vztahuje k hodnotám podílu dané země na kapitálu ESM.

 

Podíl země na kapitálu ESM a podíl HDP na HDP Eurozóny: (kliknutím zvětšit)

Zdroj: Autor podle ESM a Eurostatu

 

 

Nejvíce do ESM přispívají ekonomicky nejsilnější země Eurozóny. Německo, Francie, Itálie a Španělsko se na ESM společně podílejí 76,84%. Porovnání příspěvku do ESM s podílem HDP země na HDP Eurozóny vyobrazuje graf níže. Je patrné, že příspěvky jsou přibližně podobné podílům HDP daných států na HDP Eurozóny.

 

Ačkoli jsou Španělsko a Itálie jedněmi z největších přispěvatelů do ESM, na druhou stranu se tyto země v posledních pár letech potýkaly s ekonomickými problémy. Pokud bychom počítali s příspěvky nejzdravějších států (rating AAA – Německo, Lucembursko, Nizozemsko, Finsko), díky nimž by mohla být finanční pomoc státům v problémech realizována, jejich společný příspěvek by činil téměř 35% celkového kapitálu ESM. Po zahrnutí států s ratingem AA+ (Francie, Rakousko) by příspěvek těchto šesti států dosahoval 58% celkového kapitálu ESM.

 

Závěr

Není jasné, kdy Česká republika vstoupí do Eurozóny. Pokud bude dlouho otálet, může se stát, že bude přijata bez našeho svolení. Poté se na ni budou vztahovat veškeré povinnosti, stejně jako na ostatní země platící Eurem.

 

příštím článku se podíváme na potenciální problémy a současný stav vývoje situace v Eurozóně.

 

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:



Okomentuj článek Galéria (1)

Související články

Jak je na tom Česko ve srovnání s eurozónou?

saturday
25.05.2013
Trhy a makro | Josef Pohorský

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)