George Soros o současné krizi Ako-investovat.sk .


George Soros je v současnosti pro předpověď ekonomického vývoje považován spíše za pesimistu. Známý je jeho výrok „Žijeme v době největší ekonomické krizi od 30-tých let 20. století“. Známé je i to, že Soros před několika měsíci odhadl celkovou výši ztrát z americké hypoteční krize na 1 bilion dolarů.

Soros ve své nejnovější knize „The new paradigm for financial markets: The credit crisis of 2008 and what it means“ (vyšla už i v češtině: Nové paradigma pro finanční trh) formuluje své názory ohledně krize, které v současnosti čelí americká ekonomika. Tvrdí, že současná krize není jen výsledkem bubliny na trhu nemovitostí, která se začala formovat po roce 2001.

Její hlavní příčinou je podle něj takzvaná Super bublina, která začala v americké ekonomice vytvářet již před více než 20 lety a od té doby se postupně zvětšuje. Jedním z jejích nejlépe viditelných projevů je každoročně rostoucí deficit platební bilance USA, který je považován za nejdůležitější zdroj oslabování dolaru.

Super bublina má 3 hlavní rozměry:

1) Postupná deregulace trhů a víra v efektivní trhy

2) Nadměrná úvěrová expanze

3) Globalizace světové ekonomiky

Za vznik super bubliny podle Sorose může hlavně ekonomická politika Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové v 80. letech, která se vyznačovala vírou v „magickou sílu trhu“, a tedy jeho samoregulační schopnost. Přesvědčení, že „trh vše vyřeší“ postupně vedlo k oslabení regulace existujících odvětví (jako je např. bankovní sektor v USA, při kterém se upustilo od striktního oddělování retailového a investičního bankovnictví). Při vznikajících částech finančního sektoru jako hedge fondy nebo private equity fondy se regulace používala jen minimálně. S postupným uvolňováním regulace však státní zásahy do ekonomiky nepřestaly. V případě jakékoli finanční či ekonomické krize se FED snažil dostat ekonomiku na nohy prostřednictvím nových úvěrů a snižováním úrokových sazeb. Takto postupně u investorů vznikalo přesvědčení, že v případě jakýchkoli problémů budou jejich pozice zachráněny zásahem centrální banky.

Třetím významným problémem podle Sorose je globalizace světové ekonomiky, která za posledních 20 let vytvořila zcela jiný systém mezinárodních ekonomických vztahů, než jaký fungoval dříve. V současnosti je světová ekonomika tažena hlavně na spotřebě obyvatel USA, které je pokryta hlavně evropskými a asijskými firmami. V případě, že se spotřeba obyvatel USA sníží, jak se to děje teď, vzniká riziko ekonomické recese nejen ve spojených státech, ale především v Evropě a Asii.

Globalizace podle Sorose nepřistupuje ke všem zemím stejně. „Po Bretton-Woodských dohodách se ve vyspělých zemích vytvořily finanční centra, zatímco ty méně vyspělé zůstaly na periferii. Jelikož mezinárodní instituce jsou řízeny tou první skupinou, v případě krizí na finančních trzích jsou ochotny do jisté míry upravit pravidla na trhu.

Tato skutečnost dělá držení aktiv v centrech bezpečnějším než na periferiích.“ Za část bubliny Soros považuje rovněž: Prasknutí Super bubliny může přijít v době, kdy dochází k poklesu cen nemovitostí, které ukončilo jinou bublinu, tentokrát na trhu realit. Prvotní impuls k jejímu vytvoření vyslal podle Sorose samotný FED tím, že po roce 2001 výrazně snížil úrokové sazby, a tak zlevnil peníze a úvěry v ekonomice. Také jej viní z toho, že úvěrový boom nedostatečně reguloval, a to hlavně co se týče sekuritizovaných hypoték, tj. sdružování jednotlivých hypoték do „balíčků“ a vytváření syntetických finančních derivátů založených na hypotékách. Soros vidí jednu z příčin v tom, že FED za poslední desetiletí vzbudil u bank dojem, že jim v případě krize vždy pomůže. To vedlo některé banky k tomu, že poskytovali úvěry všem žadatelům o úvěr, bez ohledu na jejich příjem nebo finanční poměry. Známé je vydávání tzv. „Ninja loans“ (no income, no job, no assets loans) – půjčky lidem bez příjmu, bez práce a bez majetku.

Když pak FED zvýšil úroky, zvýšily se i splátky všech hypotečních úvěrů – jelikož většina hypoték v USA měla variabilní úrokové sazby. Mnozí z dlužníků se ocitli v pozici, kdy si nemohli dovolit splácet své hypotéky, a proto byly jejich domy zabaveny a nabídnuty k prodeji. Množství nucených prodejů způsobilo převahu nabídky nad poptávkou, což způsobilo výrazný propad cen. Ten se postupně z trhu realit přenesl na trh syntetických derivátů a jeho efekty jsou ještě stále citelné na mezibankovním trhu. Díky globalizaci ekonomiky jsou důsledky splasknutí bubliny citelné nejen v Americe, ale po celém světě.

Další oblastí, kde podle Sorose hrozí vytváření cenových bublin, jsou komodity, přičemž nejohroženější je v současnosti ropa. Růst cen komodit může být uměle vyvolaný například příchodem fondů, které hledají vysoké zhodnocení, a tak začnou nakupovat komodity jako investice.

V současnosti mohou institucionální investoři otevírat pozice v jednotlivých komoditách prostřednictvím futures, ale populární začíná být i tzv. indexové nakupování komodit. Právě to je podle Sorose zodpovědné za nepřiměřený růst cen: „Myslím si, že toto indexové nakupování je typickým učebnicovým příkladem toho, když vzniknou mylné představy a začnou ovlivňovat realitu. Je to nevhodné, a myslím si, že to přehánějí. Je to až strašidelně podobné tomu, co se stalo v roce 1987, kdy instituce kupovali takzvané pojištění portfolia (portfolio insurance). Byla to mánie. Všichni se tam nahrnuli a to způsobilo ten pád. Toto je velmi, velmi podobné a myslím si, že samotné instituce by si to měly uvědomit a neměly by to dělat.“

Prevenci vzniku krizí a vlastně i prevenci náhlého prasknutí super bubliny v budoucnu vidí Soros ve zvýšené regulaci finančních trhů. „Částí bubliny je jistý křehký element, který by se, myslím, dal odstranit prostřednictvím zpřísnění regulace.“ Nicméně, na překlenutí té současné je podle něj nutné zastavit propad cen nemovitostí pomocí státních garancí pro vlastníky bytů, tak i intenzivnější spoluprací s bankami při změně podmínek stávajících hypoték. Nejdůležitější je však podle něj ze základu změnit myšlení, s jakým se v současnosti přistupuje k finančním trhům. Podle něj současná víra v efektivní trhy „ne jen nedokáže vyřešit situaci, v níž se nacházíme, ale je za ni také přímo odpovědná“. Jako alternativu k ní navrhuje svou teorii reflexivity, která říká, že trhy, tak jako jejich účastníci, jsou nedokonalé a tedy ne zcela efektivní, z čehož vyplývá nutnost určitého stupně regulace.

A jak vidí Soros perspektivy investování na akciových trzích? „Myslím, že dopad krize na akcie bude negativní. Očekávám příchod medvědího trhu. Myslím si, že v současném prostředí se investuje velmi často a je třeba být buď velmi opatrný, nebo dost pohotový.“

Zdroje:

Soros, G.: The New Paradigm for the financial markets, BBS, New York, 2008

http://www.cbc.ca/money/story/2008/06/05/f-sorosinterview.html

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Martin Baláž 22. 8. 2008

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:


Okomentuj článek

Související články

George Soros

sunday
26.02.2012
Akcie | Magazín

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič

Rubriky autora





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)