George Soros Ako-investovat.sk .

George Soros

sunday
26.02.2012
Akcie | Magazín


George Soros se stal mezinárodně známým v září 1992, kdy riskoval 10 miliard dolarů v jediné měnové spekulaci – zaujal short pozici v britské libře. Ukázalo se, že měl pravdu a v prvním dni obchodování vydělal miliardu dolarů. O několik dní transakci uzavřel se ziskem kolem 2 miliard USD. Od té doby je Soros znám jako „muž, který zlomil Bank of England“.

Soros se narodil v roce 1930 v Budapešti jako příslušník střední třídy. Byl židovského původu a během druhé světové války žil i s rodinou pod falešným jménem. Po nástupu komunistů k moci se Soros rozhodl, že Maďarsko opustí a odejde do Londýna. Po pár měsících pobytu se přihlásil na studium ekonomie. Během něho se seznamuje s filozofií K. Poppera, která významně formovala jeho názory. V době jeho studia byly preferované názory klasické ekonomie, které jako jeden z předpokladů využívali dokonalé poznání. Soros již jako student vypracoval tzv. „Teorii reflexivity“, podle níž není dokonalé poznání v oblasti společenských věd možné. Touto teorií se později řídil i při působení na finančních trzích.

Po skončení studia v roce 1942 se zaměstnal v Londýnské bance Singer & Friedländer jako arbitrážní obchodník. Jeho úkolem bylo využívat rozdíly mezi cenami stejných aktiv na různých burzách, a tedy dosahovat bezrizikového zisku. V roce 1956 odešel do USA. „Po opětovném zformování evropského akciového trhu byl v Americe o tyto akce velký zájem. Aktivně jsem tam působil jako trader, analytik a obchodní reprezentant,“ píše ve své nejnovější knize The New Paradigm for the financial markets. Postupně se vypracoval až na manažera zajišťovací fondy. Patřil tak k první generaci hedge fond manažerů. „Tehdy nás bylo jen pár,“ vzpomíná Soros.

V roce 1970 spolu s Jimem Rogersem založil Quantum Fund, který měl během příštích 10 let výnosy více než 40 %. Zde se zrodila většina Sorosova bohatství. Fond funguje dosud a za minulý rok dosáhl výnosu 32 %. Těchto výnosů dosahoval většinou prostřednictvím pákových (leveraged) transakcí, které sledovaly širší hospodářský vývoj na měnovém a dluhopisovém trhu. Namísto dlouhodobého investování dával přednost krátkodobým spekulacím, přičemž sázel na to, že se trh pohne očekávaným směrem. Nikdy nevěřil v efektivní trhy. Naopak, ve smyslu své teorie reflexivity byl přesvědčen, že ceny na trhu jsou určovány lidmi, kteří častěji jednají na základě emocí než logických úvah. Věřil také, že v některých situacích se obchodníci chovají jako stádo. Jeho názory se potvrdily během několika cenových bublin, na nichž se mu podařilo vydělat. Jako v případě Real Estate Investment Trusts v roce 1969, o níž Soros psal jako analytik: „Viděl jsem před sebou drama ve čtyřech dějstvích. Začíná nadhodnocení prvních REITs, která se dá obhájit prostřednictvím vydávání dalších akcií za přemrštěné ceny, pak přijdou imitátoři, kteří tuto příležitost zlikvidují. Celé to skončí rozsáhlou vlnou bankrotů.“

Podstatou Sorosové taktiky bylo odhalit vznikající bublinu včas, rychle na trhu otevřít pozice a po čase je se ziskem prodat, ještě předtím, než bublina praskne. Soros ve své nejnovější knize uvádí model, podle kterého se vývoj všech jím pozorovaných finančních bublin řídil (viz obrázek níže):



„V počáteční fázi (1) trend ještě není rozpoznán. Pak přijde období akcelerace (2), kdy je trend rozpoznán a posílený tím, že se z něj stane převažující mylný názor (bias). To je místo, kde se tento proces odchyluje od rovnováhy. Může se vyskytnout období testování (3), kdy ceny zaznamenají přechodné snížení. Pokud mylný názor a trend přežijí testování, obě z toho vyjdou silnější než kdykoli předtím a nerovnovážný stav, ve kterém normální pravidla neplatí, se stane pevně etablovaný (4). Nakonec přijde moment pravdy (5), kdy realita už nemůže vydržet přehnaná očekávání, následovaná obdobím „soumraku“ (6), kdy lidé pokračují ve hře, ačkoli v ni už nevěří. Nakonec je dosažen bod zlomu (7), kdy se trend otočí a platný mylný názor se obrátí, což má za následek katastrofickou akceleraci směrem dolů (8), obvykle známou jako pád trhu.“

Soros byl díky takovému „časování trhu“ schopen vydělat i na mnoha jiných bublinách. Postupně se aktivity jeho fondu rozšířily i za hranice USA, hlavně do nových rozvíjejících se ekonomik ve východní Asii. Soros využíval na investice často finanční deriváty, nákup na dluh (leverage), jakož i krátký prodej (short selling). V roce 1981 byl Soros nazván časopisem Institutional Investor „nejlepším světovým finančním manažerem“, přičemž časopis o něm napsal: „Jak Borg v tenise, Jack Nicholas v golfu a Fred Astaire v profesionálním tanci, takový je George Soros ve správě peněz.“ V té době už Soros dávno patřil k nejlépe placeným mužům na Wall Street. Nicméně, Sorosův styl investování byl vysoce rizikový, a tak se na rozdíl například od Warrena Buffetta, který dosahoval více méně stabilních výnosů, nevyhnul vysokým ztrátám a výrazné volatilitě. Například při pádu akciového trhu v USA v roce 1987 činily ztráty Quantum fondu více než 300 milionů dolarů.

Sorose ale nejvíce proslavila bezprecedentní měnová spekulace z roku 1992. Britská Libra měla v té době ukotvený kurz (peg) a byla součástí režimu ERM – režim měnových kurzů Evropských zemí, které se chystaly zavést společnou měnu. Podle mnohých ekonomů byla Libra příliš nadhodnocena, ale Bank of England odmítla pohnout úrokovými sazbami nebo ji devalvovat a veřejně přislíbila, že platný kurz udrží. George Soros byl však opačného názoru a v očekávání, že kurz nevydrží, začal libru nakrátko prodávat (short sell), a to v dosud nepředstavitelném objemu 10 miliard dolarů. Sorosovi se podařilo přesvědčit trh, a tak se navzdory opakovaným intervencím Bank of England na devizových trzích nepodařilo původní kurz udržet. Po několika dnech banka přiznala porážku, devalvovala měnu a vystoupila z ERM. Soros o pár dní uzavřel pozici se ziskem přes 2 miliard dolarů a stal se celosvětově známým jako „muž, který zlomil Bank of England“.

Tato široká publicita však přinesla i množství negativních reakcí. Například v roce 1997 během krize v Asii, kde Soros investoval, ho malajští představitelé nazvali „válečným zločincem, který lidem pije krev“.

Na konci 90. let se však Sorosovi postupně přestávalo dařit. Jeho fond ztratil nejdříve stovky milionů v ruské dluhové krizi, a pak utrpěl několik miliardový debakl v důsledku technologické bubliny akcií NASDAQ. Po těchto ztrátách Soros překvalifikoval svůj fond z vysoce rizikového na konzervativní a osobně se stáhl z aktivního managementu. Začal se více věnovat filantropii, a to hlavně podpoře tzv. otevřených společností, tj. organizací podporujících kritické myšlení a demokracii. Je také autorem řady knih, z nichž nejznámější jsou Alchymie financí, Bublina americké nadvlády, O globalizaci, Hrozba pro kapitalismus, a jeho autobiografie Soros o Sorosovi. V těchto knihách prezentuje své názory na finanční trhy, na demokracii a často kritizuje politiku George Bushe.

Začátkem roku 2008 se Soros kvůli ekonomické krizi v USA vrací k aktivní správě fondu a píše knihu „The New Paradigm for the financial markets – the credit crisis of 2008 and what it means.“ V této knize aplikuje své teorie na současné podmínky a analyzuje současnou situaci v USA. Krom toho uvádí i popis svých rozhodnutí jako manažera fondu z první čtvrtiny tohoto roku. Přes počáteční zisk ji však skončil s mírnou ztrátou. To mu však velmi překážet nemusí, jelikož podle časopisu Forbes se jeho majetek za poslední rok zvýšil na 9 miliard dolarů.

Zdroje: 

Soros, G.: The New Paradigm for the financial markets, BBS, New York, 2008

(v češtině: Nová paradigma finančných trhov)

http://www.geocities.com/ecocorner/intelarea/gs5.html

http://www.investopedia.com/university/greatest/georgesoros.asp

http://archive.salon.com/people/bc/2001/03/27/soros/index.html

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Martin Baláž 11.8.2008

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:



Okomentuj článek Galéria (1)

Související články

George Soros o současné krizi

monday
27.02.2012
Trhy a makro | Magazín

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič

Rubriky autora





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)