Zlato jako jistota a ochrana proti inflaci? Ako-investovat.sk .


I když zlaté předměty existují tisíce let, investičním instrumentem se zlato stalo poměrně nedávno. Bylo zvykem zlato označovat jako „zlatou konstantu“ – prostředek zajištění proti inflaci s dlouhodobým reálným výnosem rovným nule. Dnešní cena zlata je ve srovnání s minulostí mimořádně vysoká. Existují argumenty pro její růst, jako například ubývající zásoby nevytěženého zlata, či zvyšování zlatých rezerv v rozvojových zemích. Historie naopak ukazuje, že po obdobích s nadprůměrnou reálnou cenou zlata následovali období s podprůměrnými reálnými výnosy.

Cena tohoto drahého kovu zaznamenala v nedávném období mimořádný růst. Od prosince 1999 do března 2012 rostla dolarová cena zlata o více než 15,4 % ročně, zatímco například US CPI o 2,5 %, akciový trh o 1,5 % nebo trh dluhopisů o 6,4% p.a. Předpoklad 13% ročního výnosu (15,4 % - 2,5 % inflace) v dlouhém období však není příliš reálný. Warren Buffett přirovnává dnešní hodnotu zlata ke známým bublinám "Tulipmania" nebo "Dotcombubble". Ray Dalio naopak očekává další růst jeho hodnoty. Současné pohledy dalšího vývoje se značně liší. V následujících částech rozebereme několik sporných argumentů mluvících "pro" nebo "proti" nákupu zlata.

Zlato jako instrument zajištění proti inflaci

Jiným názorem je, že zlato si zachovává svou kupní sílu a jeho průměrný reálný výnos je roven nule. Je to ale pravda? Skutečně je inflace fundamentem určujícím nominální cenu zlata? Zajistit se dá na různá časová období. Podívejme se tedy na schopnost zlata udržet si svou hodnotu vzhledem k inflaci během 35 let. Následující graf zobrazuje reálnou cenu zlata vypočtenou jako podíl nominální ceny a spotřebitelského indexu CPI v USA mezi lety 1975 - 2012.

Graf 1- Zlato jako inštrument proti inflaci



Z grafu je zřejmá volatilita reálné ceny zlata, což je v rozporu s předpoklady zmíněnými výše. Pokud bychom se podívali na graf nominální ceny zlata vůči spotřebitelskému indexu, volatilita by byla podobně vysoká. Je zvolené období 35 let hodně nebo málo? Pro investora to může být dlouhé období. Těžba zlata však začala kolem roku 3600 před naším letopočtem, jako platidlo se používá celé věky. Bylo by tedy vhodné otestovat jeho schopnost uchovat hodnotu v delším časovém období. Následující tabulka srovnává armádní platy z dob počátku letopočtu a platy dnešních moderních vojáků. Po přepočtu na současnou cenu zlata a výpočtu růstu hodnoty platů vidíme jen minimální nárůst, resp. pokles, čísla prakticky na úrovni nuly.

Tabulka 1- Zlato jako inštrument proti inflaci



V "normálních" časech se tedy zlato nejeví jako velmi dobrý uschovatel hodnoty vůči neočekávané krátkodobé inflaci. V dlouhém období si naopak drží svou hodnotu velmi dobře. Je však otázkou, zda dlouhé období není příliš dlouhé vůči investičnímu horizontu, či dokonce životu investora.

Zlato jako uchovavatel hodnoty vůči měnovému riziku

Tento argument můžeme chápat ze dvou úhlů pohledu. Buď jako zajištění vůči změně kurzu zahraniční měny, nebo jako zajištění vůči domácí měně. Ve vztahu k zahraničním měnám by tedy mělo platit, že pokud domácí měna oslabí o 10% oproti zahraniční, cena zlata by měla o 10% stoupnout. Graf 2 zobrazuje regresní analýzu měsíčních změn měnového kurzu vůči měsíčním změnám ceny zlata mezi lety 1975 - 2012.

Graf 2- Zlato jako uchovavatel hodnoty vůči měnovému riziku

Pro ty z vás, kterým takové statistiky mnoho neříkají je podstatný řádek R2. Pokud by mělo zlato vhodně chránit proti výkyvům měnových kurzů, měl by být tento statistický ukazatel vysoký, ideálně blízký 1 (100%). Na základě této statistiky je však zřejmé, že změny měnových kurzů vysvětlují jen minimální část změn ceny zlata, tedy tyto veličiny nejsou statisticky příliš propojeny. Nedá se proto říci, že by zlato vhodně chránilo proti pohybům cizích měn.

Zajištění vůči změnám domácí měny je odvozeno od zajištění vůči inflaci. Jde o názor, že reálná hodnota zlata je stabilní při znehodnocování domácí měny kvůli lehkovážnému tisknutí peněz. Tato vlastnost zlata byla vyvrácena v předchozích větách. Změny reálné ceny zlata jsou nezávislé na změnách hodnot světových měn.

Je tedy zlato prostředek zajištění vůči kurzovým změnám? Pravděpodobně ne. Vysvětlují změny kurzů pohyby reálné ceny zlata? Taky Ne.

Zlato jako alternativa k aktivům s nízkými výnosy

Jde o argument postavený na dalším rozšířeném názoru, že cena zlata stoupá, když nominální (nebo reálné) úrokové míry klesají. Tuto myšlenku téměř dokonale potvrzuje následující graf. Zobrazuje vztah reálné hodnoty zlata a reálných výnosů standardních desetiletých indexovaných amerických cenných papírů (Treasury Inflation Protected Secutrity = TIPS).

Graf 3- Reálná hodnota zlata vůči reálným úrokovým mírám, 1997-2012



Korelace těchto cen je -0,82, tedy velmi silná a blízká dokonalé korelaci na úrovni -1. Je tento argument skutečně natolik silný? Na podobných datech z Velké Británie (avšak z delšího období) výsledky dosahují korelaci -0,31, což už tak ideální nevypadá. Je tu něco jiného, co by mohlo ovlivnit obě veličiny, a to například časový trend. Korelace výnosů a časového trendu během posledních 15 let je -0,9, což znamená, že výnosy z dluhopisů lineárně klesaly. Naopak, podobná korelace časového trendu a ceny zlata je 0,87, tedy cena zlata v tomto období lineárně stoupala. Existuje řada teorií o propojení mezi reálnou cenou zlata a úrokovými mírami. Například v podobě nákladů příležitostí, které jsou obětované, pokud investor drží zlato během období s vysokými úrokovými sazbami a naopak. Ať už jim věříte nebo ne, časový trend je zřejmě silnější příčinou pohybů reálné ceny zlata než jakýkoli příběh o úrokových sazbách.

Je třeba také zvážit kauzality příčin a důsledků. Uvedený přesvědčivý graf ukazuje vliv úrokových sazeb na reálnou cenu zlata. Je však také možné, že právě ceny zlata způsobují změny úrokových sazeb. Možný je také jiný faktor, který ovlivňuje obě veličiny, například neměřitelný strach z hyperinflace. Je tedy možné považovat argument, že úrokové míry vysvětlují změny v nominální či reálné ceně zlata, za oprávněný? Odpověď je opět NE.

Zlatko jako „bezpečný přístav“

Přesná definice "bezpečného přístavu" není. Můžeme si pod tím představit instrument odolný především vůči ztrátám na akciových trzích. Při poklesech na těchto trzích by si tedy mělo zlato zachovat svou hodnotu. Následující graf ukazuje vztah měsíční výnosnosti zlata a indexu S & P 500.

Graf 4- Zlato a S&P 500, 1975 – 2012



Zajímá nás zejména 3. kvadrant. Pokud by zlato skutečně bylo bezpečným přístavem, neměla by se zde vyskytovat žádná pozorování. Graf však ukazuje, že zde spadá až 17 % pozorování. Pozorování ve 2. kvadrantu, kde si zlato zachovává pozitivní výnos i při ztrátách akciových titulů, je jen o něco víc. Bezpečnost investice do zlata jako ochrana proti poklesu na akciových trzích se tedy příliš nepotvrdila.

Tento argument se zabývá také zlatem jako investičním instrumentem vhodným pro uchovávání hodnoty investice v dobách hyperinflace. Ze všech uveďme jenom příklad Brazílie, kde byla mezi lety 1980 a 2000 roční inflace kolem 250 %. Měna byla přejmenována, několikrát devalvovaná, nominální cena zlata značně stoupala. Přesto reálná cena zlata klesla o 70 %. Je tedy zlato vhodnou investicí proti inflaci? Při očekávání shodného růstu nominální ceny zlata a inflace tento argument selhal. Na druhé straně, při téměř 100% ztrátě hodnoty peněz a nominální hodnoty dluhopisů se jeví 70% pokles reálné ceny zlata jako skvělá alternativa.

Zlato je „underowned“

Nejjednodušší interpretací významu tohoto argumentu je myšlenka, že zlato není rozděleno mezi dostatečný počet lidí, že každý by měl nějaký objem zlata vlastnit, že posun k jakémusi obecnému vlastnictví může vynést nominální i reálné ceny zlata do výšin.

Na začátek však několik faktů. Světová rada pro zlato (WGC) odhaduje množství vytěženého zlata od počátků civilizace na 171 300 metrických tun. Dalších přibližně 51 000 tun je stále nevytěžených. Při současné těžbě 2 500 tun ročně bude zásoba zlata vyčerpána v nejbližších 20 letech. Použití zlata můžeme v zásadě rozdělit do 3 oblastí: klenotnictví (50% vytěžených zásob zlata), investice (centrální banky a individuální investoři, obě skupiny po 18%) a technologie (12%).

Následující tabulka uvádí poptávku po zlatě v jednotlivých skupinách.

Tabulka 2- Nabídka a poptávka po zlatě



Při neustálém výrazném růstu ceny zlata klesla poptávka v klenotnictví, využití v technologiích se měnilo nevýznamně. Zajímavým faktem je však nárůst poptávky v investiční oblasti. Mohla by tato stoupající křivka poptávky pro investory označovat zlato za Giffenův statek? Existují pravděpodobně racionálnější vysvětlení. Může jít o takzvaný "momentum investing" založený na nakupování "hot" instrumentů s vysokým výnosem a prodávání "cold" s nízkými výnosy. Podobným způsobem vznikla internetová "dotcombubble". Současný vývoj by tedy mohl naznačovat růst obdobné bubliny. Jiným vysvětlením je působení státu a zvyšování rezerv centrálních bank. Například odhad čínských devizových rezerv v přepočtu na zlato byl v roce 1995 přibližně 6 000 tun, dnes je to 66 000 tun. Neznamená to, že by Čína nyní měla hromadně vyměnit všechny devizy za zlato, avšak v posledním období značné množství zlata nakoupila. I když jsou čínské statistiky značně omezené, odhaduje se téměř zdvojnásobení jejich zlatých rezerv v období roku 2009. Jsou také předpokládané další zejména tajné nákupy zlata ze strany čínské vlády.

A co jiné státy, především ty rozvojové? USA je země s nejvyššími rezervami zlata, které činí okolo 8 000 tun. Švýcarsko, vnímáno jako model finanční počestnosti, vlastní přibližně 1000 tun. Brazílie, Rusko, Indie a Čína drží společně 2 457 tun. Pokud by si dali za cíl dosáhnout podobné hodnoty jako USA vzhledem k HDP, museli by zvýšit zásoby na 6 233 tun, podle vzoru Švýcarska na 22 191 tun. Pokud by zvažovali zásobu zlata relativně k počtu obyvatel, potřebovali by 77 881 tun, podle Švýcarska dokonce 415 812 tun, což je více než celosvětová zásoba zlata.

Zmínili jsme také fakt, že zlato nevlastní dostatečný počet lidí, přičemž existují nejméně dva důvody, proč by ho vlastnit měli. Prvním je určitě diverzifikace portfolia. Zlato je jen slabě korelováno s jinými obchodovatelnými aktivy. Druhým důvodem je pohled podle CAPM modelu: Investor by měl držet "tržní portfolio". Světová tržní hodnota akcií je kolem 48 bilionů dolarů, u dluhopisů 41 bilionů dolarů. Jde o poměr 54 % - 46 % v akciovém - dluhopisovém portfoliu. To platí u předpokladu nulové hodnoty zásob zlata. Ve skutečnosti je však hodnota zlata 9 bilionů dolarů celosvětově, přibližně 3,5 bilionu v držení centrálních bank a investorů, resp. 1,8 bilionu výlučně v rukou investorů. Pokud budeme počítat s nejnižším číslem, poměr tržního portfolia se změní na 53 % - 45 % - 2 % pro akcie - dluhopisy - zlato. Je faktem, že jen málo investorů má ve svém portfoliu 2% zlata.

Zlato jako "underowned" instrument je tedy silným argumentem, který byl a stále je významným hnacím mechanismem zvyšujícím reálné ceny zlata.

Závěr

Investování do zlata je potenciální cesta k udržení kupní síly. Současná reálná cena zlata je často srovnávána s historickým vývojem. Některé argumenty ji vidí jako příliš vysokou, jiné jí dávají prostor k dalšímu růstu. Jednoznačná odpověď zřejmě neexistuje, a investor tak čelí dilematu: 1) zopakuje se minulost, platí "zlatá konstanta" a kupní cena zlata klesne ? nebo 2) časy se změnily a "zlatá konstanta" pominula ?

Zpracováno podle C. B. Erb, C. R. Harvey – TheGoldenDilemma

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Silvester Dulák 7.3.2013

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:


Okomentuj článek

Související články

Zlato v Partner Bank vyjde draho

monday
25.03.2013
Investice | Filip Glasa

Jak investovat do zlata

tuesday
26.06.2012
Investice | Filip Glasa

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič

Rubriky autora





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)