Jak středoškoláci vydělávali statisíce korun Ako-investovat.sk .


Martin Botťánek hovoří o svých začátcích s RadLightem v rozhovoru, který jsme natáčeli v mozgohouse. V mozgohouse aktuálně působí několik startupů a mezi nimi i Martinův Foretaster, který získal druhé místo v startupové soutěži SSDP. V první části rozhovoru jsme mluvili o začátcích, kdy se Martin Botťánek spolupodílel na úspěšném přehrávači RadLight.

Kdy jsi doma poprvé dělal s počítačem?

Nejprve jsem dostal takový starší Atari s magnetofonem na kazety. Ten se časem pokazil. Možná jsem tomu i trochu pomohl. A první PC jsem dostal 6. 12., měl jsem asi 6 let. Byla to starší vyřazena 286-ka, kterou otec donesl z práce.

A internet?

Doma jsme měli internet přes telefon (dial up), ale nevím přesně kdy. Později jsem ukecal otce na ISDN. Zavedení stálo 10 000 korun.

Impulsy byly za 2 koruny 50 haléřů. V noci byl impuls celou hodinu a přes den pár minut. Na té noční sazbě fičelo tehdy hodně lidí.

V noci jsi postahoval stránky, uložil a přes den jsi to četl?

No, bylo to peklo.

Tehdy jsi už dělal na internetu nějakou stránku?

Sám pro sebe ne. Ale otec mě vždycky zásoboval takovými "zakázkami" na nějaké jeho věci do práce. Potřebovali udělat stránky například na jejich projekt v akademii věd. Tak jsem poprvé přišel s internetem do kontaktu i aktivně.

V čem jsi dělal takové stránky?

Frontpage a Dreamviewer. Ale něco jsem udělal i v PHP.

Všechno to byly věci pro někoho jiného?

Ano. V té době mě nenapadlo dělat své věci. Měl jsem 10 - 12 let.

Na střední jsi dělal nějaké fušky vedle školy?

Ne, dělal jsem jen pár drobností. Byl jsem spíš uživatel internetu a počítače. Nejvíce času jsem trávil počítačovými hrami.

Co jsi dělal jako první seriózní projekt?

První velká věc byl RadLight Player. Dělal jsem to se spolužákem z gymnázia a jeho o rok starším kamarádem.

Jak vás to napadlo?

Četl jsem PC Revue a někde vzadu psali o něčem, co se jmenovalo DivX. U otce v práci jsem si stáhl trailery k filmům. Pár megabajtů a bylo to tak na tři dny stahování. Nahrál jsem je na diskety a doma jsem si je mohl pustit. Byly fantastické. V té době nic podobného v takové kvalitě neexistovalo.

První nás napadlo, že budeme filmy stahovat a prodávat.

Piráti?

Ano. Napadlo nás však, že lidé budou potřebovat titulky. Zkoušeli jsme myslím Windows MediaPlayer, ale ten titulky neuměl přehrávat. Tak jsme si prostě v sobotu ráno řekli, pojďme si udělat vlastní přehrávač.

Spolužák to celé programoval a já jsem dodával nápady a snažil jsem se náš produkt nějak vytesat. Co to má dělat, jak to má vypadat a podobně.

Programátor sám nevěděl, co má v RadLighte být a jak má vypadat?

Nevím, zda by se do toho vůbec pustil sám od sebe. Tak jak nám to teď funguje ve Foretasteri, tak to fungovalo i tehdy. Já jsem lidi tlačil do toho, aby něco dělali.

Jako manažer?

Něco takového. Ale spíše mě zajímal produkt. Já jsem měl nápady, že mohlo by to dělat toto a ještě toto, co programátor následně zrealizoval. Řešil jsem i design aplikace.

Programovali jsme to v Delphi a Pascalu. Máš tam nějaké formy, okénka a tam dáváš tlačítka, textová pole a podobně. Programátoři dělali tak, že to drbal tam, pak jinde. Vypadalo to, jakoby to dělal programátor.

V té době nebyly ve světě desítky takových přehrávačů?

Tehdy ani ne. MediaPlayer měl každý na svém počítači. Další konkurenci jsme vůbec neřešili, zda existuje nebo ne. Ve stejné době vyvíjelo podobné přehrávače více lidí, nejen my, ale většina z nich byly sračky.

Byli jste nejlepší na světě?

Ze začátku určitě ne. První verze bylo jedno obyčejné okno, kde jsi měl tlačítko otevřít soubor a to bylo všechno. Z první verze do třetí nám to trvalo asi půl roku. A byly to skokové změny. Strašně nám to fičelo. Tak by měl fičet každý start-up.

A konkurence?

Konkurenční týmy se na vývoj časem z nějakého důvodu vykašlaly. Zůstaly možná 3 - 4 přehrávače s velkým počtem uživatelů. A my jsme byli jeden z nich.

Kolik jste měli uživatelů?

Přesně neumím říct, ale přes 10 milionů stažení. Zajímavostí je, že nejvíce uživatelů jsme měli v Brazílii.

Přemýšleli jste, jak se na tom dá vydělat?

Ze začátku jsme chtěli software zdarma. Tehdy nám připadalo perverzní vydělávat na něčem takovém. Ale dali jsme do RadLightu možnost darovat peníze. Párkrát i přišla obálka s dolary.

Tehdy ještě nebyla tlačítka Donate z PayPalu?

Tehdy PayPal neexistoval. Posílali nám poštou v obálce peníze. Později se objevily služby, které umožňovaly software uložit na jejich serverech a případně ho i prodávat. Mezitím jsme to řešili přes různé free hostingy, které to už nezvládaly. Mezitím jsme ještě měli zaplacený server v Kanadě za 100 dolarů měsíčně. To byly pro nás obrovské peníze. Několik uživatelů pověsilo RadLight na svůj server na volné stahování.

Ale věděli jsme, že dotovat ten hosting je dost neúnosné. Udělali jsme placenou PRO verzi RadLightu, ale ta se velmi neprodávala, prodalo se pár set kusů.

Miliony free verzí vs. stovky placených?

Ano. A problém byl ještě v tom, že pokud byla platba z Dominikánské republiky, tak jsme věděli, že za chvíli přijde chargeback a za to ti ještě strhli pokutu. Bylo to neudržitelné. Proto jsme začali řešit jiné způsoby monetizace.

Nasadili jste ten adware?

Tehdy byl velký hit, že se k instalačce přibalil ještě jiný reklamní produkt. Ten ti na počítači zobrazoval reklamy, tedy to byl klasický adware. Nebylo to vnímáno pozitivně, tehdy to každý strašně řešil. Dnes násilím vnucena reklama v podstatě nikoho nezajímá.

My jsme dostávali podíl na tržbách, který vydělala firma provozující takový reklamní systém. Oni si sháněli klienty a o vše se starali. A vydělávalo to dost slušně.

Reklama se zobrazovala v přehrávači?

Ne. Tehdy velmi populární Kaza například měla takový bannerík v aplikaci. U nás nebylo reálné dát do přehrávače reklamu. Měli jsme Venue, který běžel stále na pozadí tvého počítače a když jsi byl v košíku nějakého e-shopu, vyskočila ti reklama na konkurenci. To, co máš teď v košíku, ti my dáme o 5 dolarů levnější. Klikni si.

Měly to i jiné softwary?

U některých jsi musel v instalaci odkliknout 10 různých adware. Vnímané to bylo velmi negativně.

Reklama se orientovala na americký trh. Živily nás tedy ty americké instalace. Paradoxně těch nebylo až tak mnoho. Brazilští uživatelé zase měli pro inzerenta v podstatě nulovou hodnotu.

Na slovenské poměry jsme vydělávali těžké peníze. Neumím si představit, co taková Kaza a ostatní softwary, které měly v USA neskutečně mnoho uživatelů.

Jak dlouho to trvalo?

Vznikly jsme v roce 2000 nebo 2001, já jsem odešel v 2005 a v 2007 jsme to uzavřeli.

Kolik jste vydělali peněz za těch 6 let? Na miliony stažení bylo možné vydělat kolik korun?

Adware fungoval možná tři roky. Tržby byly pár set tisíc korun měsíčně. Celkové přesné číslo nevím.

V nejvyšší fázi vás bylo kolik v tomto projektu?

Asi šest lidí.

Na čem to skončilo? Jako teenageři vyděláváte spoustu peněz a nakonec to jen tak skončí?

Nedohodli jsme se, jak s tím produktem dál.

Přišly peníze a s nimi neshody?

Peníze ani nebyly ten důvod. Jak to vnímám já, tak prostě si ti moji kolegové mysleli, že mě už nepotřebují. Já jsem neprogramoval, pouze jsem do toho kecal. Ostatní byli programátoři. Což už dnes vnímám trochu jinak, protože už i já jsem, jakože ten programátor.

Dospěli k přesvědčení, že mě nepotřebují a že já řeším věci až moc do budoucna. Oni by chtěli dělat i projekty zde na Slovensku. Na zakázky a podobně.

Tehdy už byl cítit pokles tržeb z reklamy a produkt šel dole v popularitě. A my jsme se nedohodli na dalším směřování.

Jakou jsi měl představu ty?

Já jsem chtěl vyvíjet dál produkty. Oni chtěli dělat věci, za které by tě teď Jonatan (US) zde v Mozgohouse seřval, že nemáš globální ambice.

Co bylo dál?

V 2005 jsme se pohádali a přestali jsme komunikovat. V 2007 jsem svůj podíl prodal.

Pak jsi začal dělat PPC reklamu?

V 2007 jsem začal s PPC deskami.

Chodil jsi zároveň na vysokou školu?

Ano. Dostal jsem se k tomu tak, že jsem dělal svoje web stránky, na kterých jsem měl AdSense a Etarget. O reklamě jsem začal psát články a blogy. Tímto způsobem si mě všimli v Etargetu. Vzali mě na brigádu a tehdy jsem aktivněji začal řešit PPC reklamu.

Řekl sis, že kašlu na Etarget a jdu spravovat kampaně sám?

Ne, ne. Během té práce v Etargetu jsem dělal správu kampaní. Věděli, že agentura umí spravovat kampaně lépe než provozovatel sítě a občas mi doporučovali zákazníky.

Co jsi dělal přímo v Etargetu?

Různé testování, což má vliv na jejich CTR a podobně.

A přitom jsi měl agenturu pro správu kampaní?

V podstatě ano. Nepředložil jsem se jako agentura, ale měl jsem své klienty. Tehdy dělala správu kampaní jen jedna firma. A já jsem byl možná druhá. Zákazníci se ozývali sami, bez aktivního vyhledávání. Stále jsem to dělal během školy a práce v Etargetu.

S Googlem přišlo více práce, ale asi i více konkurence.

Google přitáhl více lidí do PPC reklamy, ale i do SEO. Neboť dříve lidé vyhledávali spíše přes katalogy typu Zoznam.sk a podobně.

A skončilo to jak?

Zatím neskončilo. Ale tehdy jsi byl jedna ze dvou firem a teď jsi jedna ze stovek.

Neřeším malé klienty, kde by cena za správu kampaně byla vysoká v poměru ke kreditu za samotnou reklamu. Tak dělám ty větší, kde je správa jen maličká část z celého rozpočtu.

Konkurence rostla rychle, ale rostl i objem peněz proinzerované v PPC. Vyrostlo více konkurence než inzerentů?

I klasické agentury se naučily dělat PPC. Ty mají lepší přístup k velkým klientům, protože u nich dělají i bannery a podobně. Podobně jako v RadLighte přišla doba, kdy už se to pomaličku přestane vyplácet.

Ale děláš to pořád?

Mám pár velkých klientů, se kterými se dobře dělá.

Jak velké jsou to kampaně?

U velkých klientů tisíce eur měsíčně. Malé zákazníky ve stovkách eur dělám, když mě nechají dělat a spolehnou se na mě, že tu práci dobře odvedu.

V pokračování rozhovoru bude Martin mluvit o tom, jak se dostali k Foretasteru a kam se s ním chtějí dopracovat.

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Filip Glasa 14.6.2012



 

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:


Okomentuj článek

Související články

Investor by měl řešit problémy a ne jen dát peníze

sunday
10.02.2013
Podnikání | Filip Glasa

Foretaster pomůže poznat zákazníka

monday
16.07.2012
Podnikání | Filip Glasa

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)