Rok 2012 bude ve znamení Basel III Ako-investovat.sk .


Většina analytiků se ve svých výhledech pro tento rok shoduje v tom, že evropská ekonomika bude zřejmě růst pomaleji, případně by se mohla dostat i do mírné recese. Jako důvody se budou uvádět hlavně pokračující dluhová krize států Eurozóny, jejíž řešení je stále v nedohlednu, zda hrozící ekonomické zpomalování zemí BRICS - hlavně Číny, které jsou v současnosti hlavním motorem světového ekonomického růstu. Dnes se však podíváme na faktor, který bývá ve většině analýz rozebírán pouze okrajově, avšak podle mě má potenciál stejný, ne-li ještě výraznější, jak ovlivnit vývoj evropské ekonomiky.

Pravidla směrnice Basel III byly poměrně rychle připravené jako odpověď na první vlnu finanční krize z let 2008 - 2009. Jejich hlavním obsahem je regulace kapitálové přiměřenosti banky, tj. určení, kolik minimálně musí mít banka vlastního kapitálu, aby mohla vlastnit určená aktiva. Basel III oproti Basel II nejenže zpřísňuje požadavky na vlastní kapitál (což na jedné straně dělá banku stabilnější, na druhé straně však snižuje její ziskovost), ale zavádí i různé další omezení, například omezení pákového efektu, nutnost zajistit si minimální hladinu krátkodobé likvidity a podobně.

Hlavním tématem, které však mezi bankami v současnosti rezonuje, je zvýšení požadavků na vlastní kapitál. Tier 1 equity ratio bude muset být nejméně 9 % (dříve 7 %). Původní harmonogram přitom počítal s postupným zaváděním tohoto pravidla až od roku 2015, aby banky měly dostatečný prostor na přípravu. V souvislosti s negativním vývojem na trhu spojeným s dluhovou krizí však EBA loni přistoupila ke změně tohoto harmonogramu, přičemž podle nového plánu musí banky dosáhnout hranice 9 % core tier 1 již výrazně dříve, a sice v polovině roku 2012 - respektive nejpozději 1. 1. 2013. Tento harmonogram se týká přes 100 největších evropských bankovních skupin a jejich dcer - zbývající banky se budou řídit podle původního harmonogramu určeného Basel III.

Tato na první pohled jemná změna však může mít velké následky pro celé ekonomické prostředí v eurozóně. Jelikož trh v EU je velmi koncentrovaný a dominuje mu několik větších hráčů, projeví se snaha o přizpůsobení regulaci na celé ekonomice. Vyšší požadavky na vlastní kapitál totiž snižují množství úvěrů, které by banky mohly poskytnout ekonomickým subjektům.

A teď se pojďme podívat, jakým způsobem se banky mohou nové regulaci přizpůsobit.

Koeficient kapitálové přiměřenosti se počítá jako objem vlastního kapitálu banky (equity + retained earnings) vydělený součtem aktiv podle jejich rizikových vah (risk-weighted assets, RWA). A právě rizikové váhy jsou klíčem k tomu, jakým způsobem budou banky na regulaci reagovat. Různá aktiva mají z hlediska regulátorů různou rizikovost - například mezibankovní půjčky mají koeficient rizikové váhy 0,2, což znamená, že je nutné je krýt pouze 0,2 * 9 % = 1,8 % vlastního kapitálu z jejich jmenovité hodnoty. Úvěry pro fyzické osoby či firmy mají koeficient 1, čili se kryjí standardními 9 % z jejich hodnoty jistiny. Velká změna však přichází při spekulativních investicích - které budou pro banky silně nevýhodné. Například investice banky do hedge fondů budou mít koeficient 4, čili budou muset být kryty až 36 % vlastního kapitálu. Těmito opatřeními chtěli regulátoři omezit spekulaci ze strany bank. Naproti tomu však dluhopisy států bez ohledu na jejich rating zůstávají s rizikovou vahou 0.

Podle výsledků posledních stress testů provedených EBA bankám stále chybí cca 114 miliard eur ve vlastním kapitálu, přičemž většina z toho je potřebná v Řecku, Španělsku, Portugalsku a Itálii. Kapitál však chybí i Němcům a Rakušanům. Banky mají tedy letos v principu 2 možnosti, jak vyhovět těmto právním požadavkům.

Těžší cestou je navýšení vlastního kapitálu. Toho se dá docílit buď prostřednictvím nové emise akcií na trhu (viz Unicredit, který dokázal upsat akcie jen za cenu o 66 % nižší, než byla tržní), nebo prostřednictvím přímé pomoci od státu (např. Dexia). Takové řešení je však pro většinu dotčených bank krajně nevýhodné, protože ocenění na trhu jsou dnes poměrně nízká. Podobnou alternativou, která však v 99 % případů nebude stačit, je pozastavení výplaty dividend a reinvestování zisku do společnosti.

Proto se drtivá většina bank rozhodne pro druhou cestu - snižování objemu aktiv. To může mít podobu buď plošného snižování (každá divize v bance sníží RWA o 10% ), nebo promyšleného zmenšení či odprodeje některých "non-core" divizí.

V praxi to bude znamenat asi tolik, že všechny banky si nechají pouze nejziskovější a nejbezpečnější oblasti svého podnikání. Díky tomu můžeme vidět výprodeje v některých segmentech trhu, které budou likvidací spekulativních, resp. investičních pozic bankovních knih. Také hlavně menší banky se zřejmě částečně zřeknou obchodování na trhu s cennými papíry. Obchodování na vlastní účet bude spíše výjimkou než pravidlem, protože je Basel III silně penalizováno.

Nejvýraznější dopad však bude mít reforma zřejmě na úvěrování reálné ekonomiky, tj. v první řadě podniků. Každá banka si totiž zřejmě definuje, které segmenty jsou pro ni klíčové, a z nichž raději vystoupí - ty dále nebude úvěrovat. Je možné, že některé banky přistoupí k třídění firem od klienta ke klientovi s tím, že nové úvěry budou poskytovat pouze minimálně a když, tak za podmínek vysoce lukrativních pro banku. Pravděpodobné je škrtání úvěrových linek, které stejně konzumují kapitál. Pokud firmy nebudou mít financování, nebudou moci investovat, což se v konečném důsledku negativně projeví na HDP.

Co to všechno může znamenat pro ekonomiku? Hlavním důsledkem bude zřejmě pokles objemu úvěrů v ekonomice a s ním související deleveraging. Financování se pro podniky stane dražším a získat ho bude obtížné, díky čemuž podniky raději odloží své investice na následující roky. Toto chování firem se obratem odrazí v poklesu tempa růstu hrubého domácího produktu a zřejmě povede i k růstu nezaměstnanosti. Pokud zůstane termín určený EBA v platnosti tak, jak je nyní, je možné, že letos v Evropě uvidíme podobný "credit crunch", jak byl v letech 2007 -2008 v Americe. Taková situace by akciím rozhodně nepřála a zřejmě by znamenala návrat recese do západní Evropy a zřejmě i k nám.

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Martin Baláž 23.1.2012

 

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:


Okomentuj článek

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)