Čínské akcie a jejich obchodování Ako-investovat.sk .


Přinášíme Vám druhý díl série článků o Číně, tentokrát zaměřený na čínský kapitálový trh a infrastrukturu. Akcie čínských podniků se obchodují na dvou hlavních burzách - Šanghaji a Hong Kongu. Jedná se hlavně o akcie středních a menších podniků, v nichž často management drží většinu podniku a zbytek akcií se volně obchoduje na burze.

Velké čínské podniky jsou většinou kótovány i na zahraničních burzách, hlavně v USA prostřednictvím ADR. Obchodování v Šanghaji je pro zahraniční investory stále problematické, protože zde stále platí přísná pravidla a omezení pohybu kapitálu mezi pevninskou Čínou a zahraničím. Většinou zde tedy obchodují hlavně čínští individuální investoři a firmy. I tak je ale tamní index, Shanghai composite, velmi sledovaný, protože v poslední době vícekrát zafungoval jako předstihový indikátor pro vývoj indexů v EU a USA. Akcie v Shanghai composite jsou vážené podle tržní kapitalizace a obchodují se v juanech.

Vidíme, že během roku 2010 dokázal Shanghai composite (bílá) předznamenat pád v S & P 500 (oranžová) v dubnu a stejně jeho obrat a následný růst v druhé polovině roku. Podobná situace nastala i na začátku poklesu v dubnu 2011.

Nejdůležitější burzou pro zahraniční investory a obchodníky je však burza v Hong Kongu. Jelikož Hong Kong byl do roku 1997 spravován Velkou Británií, zákony a pravidla jsou v něm mnohem liberálnější než v pevninské Číně. Na tamní burze mohou obchodovat cizinci bez omezení, přičemž ve většině případů je možný i short selling. Akcie se v Hong Kongu obchodují v hongkongských dolarech (HKD), které jsou volně převoditelné. Už dva roky mohou v omezené míře na této burze investovat i všichni Číňané. Burza vydává index Hang Seng, který je také dost sledován. Zajímavé jsou i tickery jednotlivých firem, které neobsahují písmena, tak jak je zvykem v USA a Evropě, ale obsahují pouze čísla podobně jako například v Japonsku.

Čína - Ráj pro IPO

Ačkoliv se to na první pohled nezdá, Čína se v posledních letech stala vedoucí zemí v oblasti uvádění nových firem na burzu - IPO. Největšími IPO v historii byly zatím dvě největší čínské banky - Agricultural Bank of China v roce 2010 a poté ICBC v roce 2006. Obě byly realizovány na burzách v Šanghaji a Hong Kongu. Čína přitom byla za poslední rok lídrem v počtu IPO ​​během všech měsíců s výjimkou října. Většinou je přitom realizují malé a střední společnosti, které touto cestou dokáží získat dodatečný kapitál na další rozvoj. Dávno se už přitom nejedná jen o firmy produkující jednoduché výrobky, ale stále více začínají dominovat technologie. Například jen v oblasti Pekingu bylo za poslední 2 roky 63 high-tech firem, které udělaly IPO, což je podstatně více než například v Silicon Valley.

Největší IPO v historii. Vidíme, že v první desítce jsou až 3 čínské firmy.

Čínský boj proti krizi: stimuly a úvěry

Čínská vláda se bojí poklesu tempa ekonomického růstu více než čehokoliv jiného. Proto po vypuknutí krize v USA a pádu Lehman Brothers napumpovala do ekonomiky fiskální stimuly ve výši 4,6 bilionu juanů a přikázala bankám pustit do ekonomiky další úvěry ve výši 9,6 bilionu juanů. Dohromady to představuje zásah ve výši téměř 1/3 HDP země, což je skutečně extrémní opatření. To mělo za následek velký nárůst množství peněz v oběhu, což dokumentuje růst peněžní zásoby podle agregátu M2, který se za poslední 3 roky zvýšil o 80 %.

Změna množství peněz v oběhu v Číně podle M2, 2005 -2010.

Čína si díky těmto opatřením udržela pozici světového lídra v růstu HDP, přičemž jako jedna z mála států během krize nezaznamenala recesi. Naopak, přes určité zpomalení růstu v roce 2009 byl průměrný dosažený růst za poslední tři roky ve výši 10,3 % ročně. Růst byl přitom tažen hlavně prostřednictvím dlouhodobých investic do stálých aktiv, které rostly tempem až 28 % ročně.

Tento záchranný balík sice ochránil Čínskou ekonomiku od recese - do níž by díky své závislosti na exportu do USA bez něj pravděpodobně skutečně upadla - ale na druhou stranu zase přinesl i množství nežádoucích efektů. Tím nejnepříznivějším je asi zvýšení inflace. Ceny v Číně vyjádřené podle CPI rostly za poslední 3 roky v průměru o 5,9 % ročně. Reálná inflace je ale díky podstatně vyšší váze potravin než je zastoupena v tomto indexu - které tvoří velkou část výdajů hlavně chudších Číňanů - mnohem vyšší. Růst množství peněz v oběhu tlačí i na vznik bublin aktiv, a to hlavně na realitním trhu a na trhu komodit. Rostoucí ceny potravin se čínská vláda snaží řešit vydáváním pravidel omezujících spekulace na komoditních trzích a nedávno pohrozila dokonce zavedením cenových kontrol. Jejich ceny však přesto nadále rostou.

Dalším, dlouhodobějším problémem, který ekonomické stimuly přinesly, je vytváření nadměrných kapacit a neefektivních provozů. Tomu se při tak velké úvěrové expanzi zřejmě ani nedá vyhnout. Například, díky silné konkurenci mezi provinciemi letos vytvořily provincie Kunshan a Chongquing tak velké kapacity na výrobu notebooků, že by při plném provozu dokázaly uspokojit 80 % celosvětové poptávky. V případě, že si společnosti nenajdou pro svou produkci odbytiště, je pravděpodobné, že úvěry poskytnuté na vybudování těchto kapacit nesplatí, což bude znamenat ztráty pro banky. Není jasné, jaká část z celkového počtu úvěrů je takto ohrožena, avšak v případě výskytu větších problémů by bankám určitě přišla na pomoc vláda. Přesto představují tyto úvěry pro ekonomiku výrazné riziko.

V grafu vidíme tempo růstu úvěrů v ekonomice, které se vlivem stimulů v roce 2009 zvýšilo na téměř 35 %. V roce 2010 se tempo růstu sice snižuje, ale stále je velmi razantní.

Růst cen podle čínského CPI. Vidíme, že po zpomalení inflace v důsledku poklesu růstu na počátku roku 2009 inflace opět akceleruje.

Růst čínského HDP. Navzdory rozsáhlým vládním pobídkám tempo růstu čínského HDP pokleslo z 11,5 % ve třetím čtvrtletí 2008 pod 7 % začátkem roku 2009. Vlivem pobídek se však růst opět zrychlil.

5-letý plán rozvoje čínské ekonomiky: Motory čínského ekonomického růstu v budoucnu budou urbanizace a spotřeba

Čínská vláda si uvědomuje, že pro udržení tempa hospodářského růstu v budoucnosti musí ekonomiku reformovat. V současnosti je totiž čínský model stále založen hlavně na exportu a vedle toho ještě i na vysokých investicích do dlouhodobých aktiv (FAI), jakými jsou infrastrukturní projekty, nemovitosti apod. Domácí spotřeba přitom tvoří pouze 35 % HDP, což je velmi nízké číslo. Za poslední dekádu tento podíl přes silný hospodářský růst stále klesal. Například v USA přitom tento ukazatel tvoří až 70 % HDP. Investice do fixních aktiv tvoří až 60 % HDP Číny. Za posledních 10 let měla Čína tento ukazatel vyšší než jakákoliv jiná země, přičemž během krize ještě výrazně stoupl. Pro srovnání, zemí v tomto směru nejbližší Číně je Dubaj, který měl podíl těchto investic na HDP 35 %. Toto je další známka formující se realitní bubliny v Číně.

Z potřeby vytvoření báze domácí spotřeby vychází i nejnovější 5-letý plán rozvoje čínské ekonomiky, který byl schválen minulý rok. Jeho cílem je mimo jiné i zmírnění sociálních rozdílů v Čínské společnosti. Plán je jakýmsi pokusem vytvořit v Číně střední třídu, která je na západě hlavním motorem domácí spotřeby, ale v Číně prakticky absentuje. Proto chce vláda podporovat urbanizaci, a tedy přesun obyvatelstva z venkova do měst, kde je vyšší životní úroveň a lepší možnosti uplatnění. Stejně už teď mnoho míst zaznamenává nedostatek pracovní síly, přičemž tento trend se bude v budoucnu ještě zhoršovat. Tím, že se do míst přesune více lidí a jejich mzdy budou postupně růst, by se mohla vytvořit široká střední třída, která by zbavila Čínu závislosti na exportu, tedy hlavně od USA.

Další významnou prioritou je rozvoj infrastruktury, a to hlavně v méně rozvinutých provinciích střední a západní Číny. V poslední době se ve zprávách často objevují zprávy o stokilometrových zácpách a přeplněných dálnicích mezi velkými čínskými městy. Právě tento problém by chtěla vláda v následujících letech odstranit vybudováním rozsáhlé železniční sítě. Přestože v současnosti již v Číně jezdí několik vysoce moderních rychlovlaků, které mohou konkurovat těm evropským či japonským, z celkového pohledu je železniční doprava stále poměrně nerozvinutá. Na jednoho obyvatele v Číně přitom připadá méně než 6 centimetrů kolejnic, což je velmi málo. Pro srovnání, stejné číslo představuje v Německu 50 centimetrů. Toto srovnání svědčí o tom, že infrastruktura v Číně má ještě spoustu prostoru pro zlepšování.

Čínská vláda proto přijala závazek, že do roku 2020 vybuduje 120 000 kilometrů nových železnic. Aktuální vývoj naznačuje, že tento plán bude zřejmě splněn již kolem roku 2015 a lokální vlády aktivně lobbují za jeho navýšení. Proto právě budování infrastruktury bude tvořit velkou část ekonomického růstu Číny i v budoucnosti. Na druhé straně, masová výstavba s sebou nese rizika, že budou realizovány i neefektivní projekty. Nejnovější zpráva Čínské akademie věd upozorňuje i na dlouhodobě neudržitelně vysoké zadlužení, které se využívá při výstavbě železnic. Místní samosprávy totiž výstavbu nad rámec plánu zpravidla financují prostřednictvím takzvaných Local Government Financing Platforms (LGFP), což jsou speciální právní entity, jejichž prostřednictvím se projekty realizují a přes které si vláda půjčuje peníze na jejich realizaci. Takový dluh přitom v oficiálních statistikách nefiguruje. Podobné firmy byly použity k obcházení maastrichtských kritérií při zavádění eura v Řecku. Dluh LGFP by přitom podle odhadů Victora Shih z Northeastern University mohl představovat až 70 % Čínského HDP a značná část z něj by mohla být v následujících letech delikvenční.

Plán pro Čínskou ekonomiku pro příštích 5 let působí velmi ambiciózně. Samosprávy však čelí velkému tlaku na to, aby ho splnily. Od roku 1980 se totiž podařilo splnit všechny cíle ohledně ekonomického růstu stanovené Pekingem a ještě je i mírně překonat. Nesplnění plánu by mělo velké politické důsledky nejen pro jednotlivé úředníky, ale utrpěla by hlavně prestiž centrální vlády v Pekingu. Proto udělají samosprávy vše proto, aby plán i v tomto období dodržely.

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:



Okomentuj článek Galéria (6)

Související články

Jak se vyhnout čínským podvodným akciím?

thursday
31.05.2012
Akcie | Martin Baláž

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)