Čína a její bubliny Ako-investovat.sk .


O Číně je hlavně v poslední době zvykem mluvit jako o zemi budoucnosti, avšak stále častěji se začíná mluvit i o problémech, které druhou největší ekonomiku světa trápí. Jelikož tato země je hlavním motorem světového ekonomického růstu, podíváme se na ni v následující sérii článků detailněji.

Podle odhadů analytiků HSBC by se Čína měla do roku 2025 stát největší ekonomikou světa a předběhnout tak Spojené státy americké. Už v současnosti je s 1,3 miliardami obyvatel nejlidnatější zemí světa. Právě díky ní se podařilo světovou ekonomiku dostat z recese způsobené finanční krizí a přivést exportně orientované země jako je Německo k opětovnému růstu. Před krizí byla zase pro evropské země i USA zdrojem levného importu, který snižoval růst cen a umožňoval poměrně vysoký hospodářský růst při nízké míře inflace. Čína však v současnosti čelí mnoha rizikům a situace na jejím realitním trhu začíná stále více připomínat Japonsko z 80. let, těsně před kolapsem velké realitní bubliny. Podívejme se na tuto obrovskou ekonomiku podrobněji a posvítíme si na její slabá místa.

Čínská ekonomika

Ačkoliv se Čína stala po třech dekádách silného růstu třetí největší ekonomikou na světě, stále je z hlediska ukazatele HDP na obyvatele až na 99. místě. HDP na obyvatele v Číně v roce 2009 činil zhruba 3700 dolarů na osobu, což je hodnota, jakou dosahují země třetího světa. Pro srovnání, na Slovensku tento ukazatel přesáhl 20 000 USD. Tento ukazatel je v Číně jako celek nízký, avšak v mnoha regionech se přibližuje parametrům vyspělých ekonomik (hlavně města Hongkong, Šanghaj a Peking). Na grafu, který rozděluje čínské provincie podle HDP na hlavu, vidíme ostrý kontrast mezi bohatými přímořskými provinciemi na jihu a na východě země a chudými, nerozvinutých provinciemi ve střední a západní části země.

Graf 1: HDP na hlavu pro jednotlivé provincie. Nápisy ukazují, ke které zemi má daná provincie z hlediska tohoto ukazatele nejblíže. Většina provincií je na úrovni rozvojových zemí.

Další kontrast existuje mezi životní úrovní ve městech a na venkově - příjmy ve městech jsou v průměru trojnásobně vyšší než na vesnicích, a to prakticky ve všech provinciích. Ve městech v současnosti žije asi 47 % čínské populace, tedy asi 600 milionů lidí. Kvůli vysokým rozdílům mezi městy a vesnicemi Čína vydává většinu ekonomických statistik dvojmo - zvlášť pro městskou populaci a zvlášť pro venkov. Stále se zvyšující sociální rozdíly se čínské vládě nelíbí, a proto se rozhodla podporovat urbanizaci - přesun velkého množství obyvatel z venkova do měst. Podle některých předpovědí by za 15 let mohlo žít ve městech až 70 % Číňanů, což by znamenalo přesun zhruba 300 milionů lidí z venkova do měst.

Graf disponibilního příjmu domácností v Číně pro jednotlivé provincie.

Vidíme, že nejvyšší je příjem v Šanghaji a Pekingu, přičemž prakticky ve všech provinciích platí, že příjmy ve městech (červená) jsou výrazně vyšší než příjmy na vesnicích (šedá).

Administrativní uspořádání

Čína je stále socialistickou republikou pod vedením komunistické strany, přičemž však v určité omezené míře povoluje i soukromé podnikání. Správa tak velkého celku, jakým Čína je, vyžaduje propracovaný systém regionální samosprávy. Čína se dělí na pevninskou Čínu (Mainland China) a dva speciální administrativní regiony, kterými jsou Hong Kong a Macau. Hong Kong slouží jako centrum byznysu a financí, zatímco Macau je centrem turismu. Speciální regiony mají podstatně liberálnější zákony a pravidla než pevninská Čína a to nejen v oblasti obchodu.

Samospráva v pevninské Číně má 5 různých úrovní. Nejvyšším regionálním celkem jsou provincie, kterých je 22. V jejich čele stojí stranický sekretář a rozhoduje o strategických záležitostech v rámci provincie jako alokace průmyslu, řízení velkých státních podniků (SOE) a podobně. Největší čínské města jako Peking nebo Šanghaj, mají statut samostatné provincie. Na oblastní úrovni je i 5 autonomních regionů, jako jsou Vnitřní Mongolsko nebo Tibet. Dalšími články hierarchiemi jsou prefektury (celkem 277), okresní města (přes 2 000), a pak malá města (přes 4 000) a nakonec vesnice (přes milion). Ačkoli jsou kritéria pro zařazení založené hlavně na velikosti, jsou řádově mnohem vyšší než u nás. Tak například, obec se 40 000 obyvateli se v Číně považuje stále za vesnici. Není divu, vždyť v Číně je aktuálně 177 míst, která mají více než 3 miliony obyvatel, 93 je větších než 5 milionů a 8 má více než 10 milionů obyvatel. Pro srovnání, v USA je jediným městem s nad 5 milionů obyvatel New York.

Administrativní členění čínské samosprávy

Hong Kong - finanční srdce Číny

Zvláštní kapitolu tvoří speciální administrativní region Hong Kong. Jedná se o nejrozvinutější část Číny, která se pod její správu dostala v roce 1997. Předtím ji měla 100 let v pronájmu Velká Británie, která v ní vybudovala kapitalismus západního typu včetně rozvinutého finančního trhu. Právě Hong Kong je městem, kde se "setkává východ se západem". Čínská vláda si totiž uvědomuje potřebu řídit Hong Kong jinak než zbytek Číny, a tak zachovala tamní liberální zákony podporující rozvoj byznysu a příliv zahraničních investic. To ilustruje i to, že si Hong Kong mohl ponechat svou vlastní měnu, volně konvertibilní hongkongský dolar. Hong Kong se tak stal nejvýznamnějším finančním centrem celé Číny a primárním cílem zahraničních investorů.

Struktura samosprávy - decentralizace a silní provinční úředníci

Přestože byla Čína po nástupu socialismu silně centralizovaná, v roce 1979 nastoupila cestou decentralizace a přesunu stále více kompetencí na provincie a nižší články samosprávy. Důsledkem je, že v současnosti se většina klíčových záležitostí rozhoduje na těchto nižších úrovních. Zájmy a iniciativy centrální vlády přitom často narazí na odpor lokálních stranických špiček, které jsou schopny sabotovat jejich plnění. Tak to bylo například s připravovanou daní z nemovitostí, jejíž zavedení Peking ohlásil v dubnu. Od té doby prošlo přes půl roku, ale ani jedna provincie tuto daň zatím nezavedla, zřejmě kvůli obavám z toho, že daň by způsobila zpomalení výstavby, což by vedlo ke zpomalení ekonomického růstu v provincii, a také kvůli negativním možným dopadům na rozpočet samospráv (podstatná část příjmů samospráv, hlavně ve velkých městech, je tvořena příjmy z prodeje půdy, které se zvyšujícími se cenami nemovitostí rostou a naopak). Podobná situace je mezi provinciemi a nižšími články samosprávy.

Klíčem k pochopení čínského růstu v posledních letech je mimo jiné hlavně pochopení vztahů v rámci státní správy. V Číně jsou totiž politici povyšování a jmenování ne podle výsledků voleb, ale podle toho, zda dokázali překonat své kolegy v jiných městech. Jedním z hlavních kritérií jejich hodnocení je přitom růst HDP ve svěřeném městě / provincii. Proto se tito politici brání realizaci jakýchkoli opatření, která by mohla mít za následek i jen dočasné zpomalení růstu HDP v jejich regionu.

Okresní města - motor růstu

V posledních letech byly motorem růstu Čínské ekonomiky hlavně okresní města. Ty jsou pod vedením relativně mladých a velmi ambiciózních politiků, kteří mají ambice dostat se do vyšší politiky. Problémem však je, že na této úrovni mají poměrně omezené pravomoci. Například, ve většině případů nemají vliv na řízení ekonomické politiky a to, jaké odvětví bude stanoveno jako prioritní pro jejich region. Podobně, nemají možnost ovlivňovat velké infrastrukturní projekty či činnost velkých státních podniků (SOE), které v jejich městě působí. Jediným způsobem, jak zvýšit růst HDP, je pro ně tedy zaměřit se na spolupráci se soukromým kapitálem, ať už přilákáním nových investorů, nebo vytvořením společného podniku. To je hlavním důvodem, proč se Čína v posledním období začala orientovat na spolupráci se zahraničním kapitálem.

Bankovní systém

Čínský bankovní systém je stále pevně v rukou státu i přesto, že banky získaly určitou autonomii ve svém rozhodování. Centrální bankou je People's Bank of China, která odpovídá za monetární politiku a také za dohled nad finančním trhem. PBOC každoročně stanoví plánovaný objem úvěrů, který má být bankami poskytnut subjektům v ekonomice. Ostatní banky jsou rozděleny do tří kategorií. První kategorií je takzvaná "velká čtyřka", kterou tvoří Bank of China (BOC), China Construction Bank (CCB), Agricultural Bank of China (ABC) a Industrial and Commercial Bank of China (ICBC). Akcie všech těchto bank jsou obchodovány na burze. Tyto banky zajišťují obchodování na forexu a také realizují velké infrastrukturní projekty. Právě v největších bankách je nejvyšší delikvence úvěrů a zde se hromadí většina problémových aktiv v ekonomice. Když v roce 2002 přesáhla míra delikvenčních úvěrů 20 % celkových aktiv těchto bank, musel stát přistoupit k jejich ozdravení a následně podíly v nich prodal investorům prostřednictvím burzy. Přesto počet delikvenčních půjček v nich zůstává poměrně vysoký.

Kromě toho v Číně působí i množství menších bank, které se rozdělují do dvou kategorií (Tier 2 a Tier 3). V Číně také působí i několik poboček zahraničních bank hlavně z Koreje a Japonska, jejichž aktivity jsou však v pevninské Číně omezené a přísně regulované a jejich podíl na trhu není velký.

Čína jako hlavní věřitel USA

Čína byla po dlouhá léta největším věřitelem USA, přičemž velkou část svých aktiv stále drží ve vládních pokladničních poukázkách. Koncem loňského roku ji na tomto postu sice vystřídal Federální Rezervní Systém, avšak Čína stále zůstává nejvýznamnějším zahraničním věřitelem USA. Čína si díky své orientaci na export dokázala vybudovat za poslední roky obrovské devizové rezervy, z nichž většinu drží v dolarech. Jejich velikost aktuálně dosahuje 2 648 miliard dolarů, přičemž přes 900 miliard drží v krátkodobých pokladničních poukázkách americké vlády. Čínské měnové rezervy představují až 30 % celkových světových rezerv.

A tyto gigantické rezervy dělají z Číny významného hráče na světových finančních trzích a zvlášť na forexu. O použití a alokaci rezerv rozhoduje centrální banka, People's Bank of China, která také stanovuje úrokové sazby a reguluje finanční sektor v Číně.

Právě Čína je zemí, která může nejvíce ztratit kvantitativním uvolňováním FED-u a případným poklesem hodnoty dolaru. To kritizovali i vedoucí čínští představitelé. Kromě toho, čínští představitelé varují před tím, že další kvantitativní uvolňování bude přispívat k růstu bublin v asijských ekonomikách včetně Číny, protože je zdrojem levné likvidity, která potřebuje být někde umístěna, a tím místem bývají často emerging markets, včetně Číny.

Přitom USA je do velké míry závislé na ochotě Číny půjčovat americké vládě prostřednictvím pokladničních poukázek. Ačkoli by se Čína ráda zbavila svých dolarových aktiv, což v omezené míře dělala hlavně nákupy zlata a komodit na trhu, je velikost jejích měnových rezerv tak velká, že její vystoupení z dolarových pozic by způsobilo pád trhu a zřejmě i finanční kolaps USA. Tyto dvě země jsou však ekonomicky tak výrazně propojeny, že pád jedné by strhl s sebou i druhou, a tak Čína své rezervy musí z velké části ponechat v USA a soustředit se na pomalou transformaci ekonomiky směrem k vlastní spotřebě. Velké dolarové rezervy v USA jsou kromě možného zpomalení exportu dalším důvodem, proč se Čína tak vytrvale brání nechat juan posílit, protože by v tom případě dosáhla na dolarových aktivech výrazné ztráty. Podle parity kupní síly by přitom měl být juan o 45 % silnější než je jeho současný kurz. Plánované 5 % posílení během tohoto roku je tak jen diplomatickým gestem, které by nemělo mít na ekonomiku výraznější vliv.

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Martin Baláž 19.11.2011

 

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:



Okomentuj článek Galéria (2)

Související články

Jak se vyhnout čínským podvodným akciím?

thursday
31.05.2012
Akcie | Martin Baláž

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)