Jak jsou oceněné akcie na burze NewConnect Ako-investovat.sk .


Po dlouhé odmlce způsobené finanční krizí začal před časem výrazně ožívat i segment uvedení nových firem na burzu – IPO. V našich končinách jsme viděli uvedení několika málo projektů na slovenskou burzu, ale větší IPO se většinou umisťuje na burzy v Praze či ve Varšavě. Kromě toho se ale v Polsku už nějaký čas úspěšně formuje alternativa k tradičním regulovaným burzám – elektronický trh NewConnect.

NewConnect je jedním ze segmentů Varšavské burzy, společnosti na něm jsou ale méně regulované než firmy v hlavním segmentu. S nižší regulací je spojené menší množství byrokracie a administrativy, což umožňuje vstup na burzu i menším společnostem. Najdeme tu tedy hlavně společnosti s trhovou kapitalizací 1 až 100 milionů zlotých. 

Pro naše čtenáře bude osobně zajímavým segmentem sektor e-trade, kde se obchodují společnosti obchodující přes internet. Tento segment zatím zahrnuje 8 polských společností, jejichž finanční síla je ale poměrně slabá. Ani jedna z těchto společností nebyla schopná dosáhnout zisku napříč tomu, že některé jsou na burze kótované už několik let. Napříč tomu se tyto firmy obchodují za poměrně slušné násobky tržeb a účetní hodnoty (viz tabulka).

Ze současných dat na trhu nám vyplývá, že internetová firma by mohla na burze žádat za svoje akcie více než pětinásobek své účetní hodnoty či osminásobek ročních tržeb. Navíc, pokud by byla firma zisková (což zatím žádná z těchto firem na NewConnectu není), mohla by zřejmě získat ještě vyšší cenu. Jedním ze zajímavých kandidátů na vstup na tuto burzu v budoucnosti by mohla být i firma Shipito, kterou vlastní známý podnikatel Jan Vanhara. 



Tabulka 1: Vybrané ukazatele společností ze sektoru e-trade na segmentu NewConnect

Můžeme se případně podívat na násobky, při nichž se obchodují nedávné IPO. Bez ohledu na sektor se firmy, které byly uvedené na NewConnectu, se za poslední dva měsíce obchodují  při průměrném P/E 57 a P/B 2,8 – ale rozdíl mezi jednotlivými firmami je velmi velký a konečné ocenění ovlivňuje jak sektor, tak i momentální ziskovost firmy a její finanční kondice. 



Tabulka 2: Násobky P/E a P/B u nových emisí na NewConnectu za poslední dva měsíce

Tento odhad je ale velmi zjednodušený a skutečná cena u úpisů akcií bude vycházet z byznys plánu, který firma připraví na následující roky. Jeho součástí by měl být i finanční plán a pro-forma účetní výkazy, na základě nichž se potom vypočítá cena akcií přes discounted cash-flow model (DCF). V modelu se diskontují peněžní toky, které firma plánuje generovat ze svých zisků. Zpravidla má DCF model 3 kroky. Prvním je určení a ocenění současné hodnoty peněžních toků během let, které pokrývá byznys plán (nejčastěji se dělá na pět let). Druhá fáze modelu zachytává přechodné období od konce posledního roku byznys plánu až po rok, kdy bude firma plně rozvinutí a tempo růstu jejích tržeb se ustálí na průměrném tempu růstu odvětví (je to založeno na předpokladu, že čím je větší firma, tím pomaleji roste a v určitém bodě nemůže firma růst rychleji jako odvětví). Pro přechodnou fázi se zvykla používat perioda 10 let. Třetím krokem je určení hodnoty cashflow v poslední fázi životnosti firmy – výpočet zůstatkové hodnoty firmy od 15. roku až do konce života firmy. Ten se vypočítá jako hodnota anuity, která roste každý rok stejným tempem (zpravidla se do modelu používá dlouhodobý průměr růstu HDP). Když vypočítáme současnou hodnotu peněžních toků, generovanou firmou v každé fázi, sečteme je a dostaneme současnou hodnotu firmy. 

Oceňování firmy DCF modelem však může být dost subjektivní, protože výsledek závisí na předpokladech, jaké byly při výpočtech použité – a to hlavně od diskontní úrokové míry. Proto se zpravidla před IPO použije pro výpočet ceny více předpokladů, čímž získáme určitý rozsah ceny (tj. spodní hranice jsme dosáhli při použití nejvíce pesimistických předpokladů a horní hranice při nejvíce optimálních předpokladů). Konečná cena se potom určí podle zájmu investorů, jak předběhne roadshow.

NewConnect je ale specifický v tom, že se jedná o velmi malý trh, na němž se prakticky nevyskytují institucionální investoři, takže při dobrém marketingu je teoreticky možné prodat akcie retailovým klientům i za ceny, které by institucionální investoři neakceptovali. 

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Martin Baláž 28.7.2011

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:



Okomentuj článek Galéria (2)

Související články

Slovak Hedge Fund: Jak se peče hedžový fond u nás?

sunday
10.06.2012
Hedge fondy | Filip Glasa

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)