Co chybí slovenským startupům? Ako-investovat.sk .


O tom, co chybí slovenským startupům, proč se rozhodl investovat do startupů spolu s 42angels.com, kde dělají žadatelé o investici chyby, a jak se dá prodat startup z domu v pyžamu do Ameriky, mluví v rozhovoru Juraj Ďuriš.

Pamatuješ si, co jsi poprvé naprogramoval?

10 print – „to asi nebude nikoho zajímat“

20 goto 10

Na co to bylo dobré?

Na nic, něco takového byl můj první program na ZX Spectrum, kde jsem měl 8 let.

K programování něčeho, čemu dnes říkáme software či aplikace, jsi se dal kdy?

Kdejaké hry, dema a co já vím, co všechno jsem ještě dělal. Ale pokud se ptáš na programy, které jsem programoval za peníze, tak asi když jsem nastoupil do zaměstnání. Takže když jsem měl 18 let.

Myslím, když to nebylo ještě za peníze, ale už to bylo nějaké užitečné demo. Jaké nejlepší demo či hru jsi v tom období udělal?

Na Slovensku jsme vyhráli Demobit 95. Venku potom největší úspěch (podle výsledků na soutěži) bylo asi toto intro (64kb intro, 2. místo), nejlepší, co jsme kdy udělali, asi tato věc a poslední je tato.

V té době byla demoscéna dost populární, dá se říct, že i na Slovensku. Nedělali se startupy, ale dema. Klidně i rok ses s tím babral, naprogramoval v čistém assembleru, a potom přijdeš na soutěž, tam se to jednou pustí a jdeš dělat další. Žádné miliardy, ani forbes 400 nikoho netrápil. Dělalo se to, protože nás to bavilo.

Se startupy to sice velmi společné nemá, ale minimálně jednu věc to ukázalo jasně – kolik tu máme špičkových programátorů, grafiků atd. (až tak mnoho zase ne).

Jaký software byl první, který ti vydělával?

Shadow Designer (firma evasion3d).

Kdy a proč jste to naprogramovali?

Společník dělal nějakou 3D grafiku a nešli mu tam dobře udělat stíny. Tak mě zavolal, zda mu s tím nemůžu pomoct. To mě akorát vyhodili ze 4. práce. Měl jsem 20 let.

Tak jsi mu udělal grafický software na ty jeho stíny a začali jste to zároveň i prodávat?

On to také programoval. V podstatě za dva dny jsme měli něco, co už vypadalo celkem dobře a nepotřeboval jsem být podnikatelský génius, aby mě napadlo, že to můžu prodávat, že ten software asi budou používat i ostatní. Asi měsíc se to ladilo, potom se to 100x zrychlilo, udělala se webová stránky, našel reseller a bylo to.

Kolik se toho prodalo, uživilo to dva lidi?

Když jsem nastupoval do první práce jako programátor, dostal jsem plat 8 tisíc korun. Toto první den vydělalo kolem 80 tisíc.

Hned první den se prodalo tolik licencí?

Ano. Nepamatuji si ta čísla úplně přesně, ale byl to dost zásadní rozdíl vůči zaměstnání.

Nejúspěšnější projekt, co jste dělali, byl FINVIZ.com. K němu jsi se však dostal přes trading. Proč jsi začal tradovat na burze?

V době před akciemi mě zajímala jediná věc – sport. Jenže kvůli zdravotnímu stavu jsem měl po sportu. Pár měsíců jsem se díval do stropu a přemýšlel, co budu dělat. Nějakým omylem jsem si koupil Kiyosakiho knížku a ještě nějakou knížku o akciích. Plus se mi samozřejmě nelíbilo 0 % v bance. Tak jsem se dostal k akciím.

Vedle programování jsi obchodoval s akciemi na burze? Dařilo se ti?

Jasně, přečetl jsem si jednu knížku a začal vydělávat miliony na burze. Ze začátku jsem měl samozřejmě více štěstí jak rozumu.

Při tom jsi tedy zjistil, že aktuální webové aplikace, co zpracovávají data o akciích, ti nestačí a naprogramoval jsi FINVIZ.com? Nebo jsi od začátku věděl, že je -na tom trhu prostor, udělal jsi analýzu, byznys plán a pustil ses do toho jako do startupu?

Věděl jsem, že mě něco takového chybí. Ale nevěděl jsem, kolika dalším. Na to jsem to naprogramoval. Měl jsem samozřejmě přehled o konkurenci, cenách, kolik může být daytraderů atd. Ale psát byznys plán je nesmysl.

Jaké jsi měl očekávání na začátku a jak to nakonec dopadlo?

První den, kdy jsme to spustili, jsem samozřejmě netušil vůbec nic. První náznak toho, že by z toho něco mohlo být, bylo, když se nám ozval první investor. Možná po měsíci. A stejně tak i návštěvnost začala růst, už to vypadalo celkem dobře. Momentálně máme 600 tisíc unikátů měsíčně. A ačkoliv finance je oblast, kde jsou asi nejdražší bannery, dá se celkem slušně vydělat i reklamou. Plus máme placené služby.

Takže to dopadlo lépe jako tvé nejtajnější představy?

Ano.

Kolik platících zákazníků a návštěvníků na finvizu je ze Slovenska?

Nevím přesně, ale percentuálně se to bude blížit k nule.

Zájemci o koupi finvizu se tedy ozývali hned od začátku. Jednali jste s investory o prodeji podílu či celého projektu?

S investory jsme v podstatě o ničem nejednali, investora jsme nepotřebovali.

O prodeji jsme jednali asi s pěti firmami. Nejzajímavější byla TheStreet.com (NASDAQ: TST), se kterou jsme si prošli celým due diligence procesem, až jsme se dostali k ceně. Bylo tam hodně faktorů, proč jsme na cenu tlačili. Například to, že nám v té době slušně vzrostly tržby, takže vycházet z nějakých násobků za rok 2010 už nedávalo smysl. Nemluvě o tom, že valudace startupů jsou momentálně hodně vysoké. A když máme slušný cashflow, nic nás netlačí prodávat. Takže jsme se nedohodli na ceně.

A další věc, proč jsem se do toho velmi nehrnul, byla to, že bych si musel toho hodně oddělat jako jejich zaměstnanec, s integrací by tam bylo velmi práce.

Na druhé straně by to byla zajímavá zkušenost a možná i dobrý signál pro startupy. Dá se prodat slovenský startup do Ameriky, „z domu v pyžamu“ bez toho, aby se kolem toho dělali nějaké velké komedie.

Zajímavé – když jsem se podíval na přednášku Eduarda Kučery o Avastu, tak tam těch komedií kolem prodeje podílu bylo dost.

Tak Avast je jiná liga, o mnohem větší a komplexnější firma.

My v podstatě nemáme zaměstnance, máme relativně jednoduchou stránku, máme nějaký graf návštěvnosti, k tomu si vyptáme jeden excel o tržbách z reklamy a z placených služeb, něco o technologii. V podstatě je to takový sofistikovanější stánek s hot dogy.

Jsme spíše něco typu 37signals. Pár lidí, jednoduchý produkt. Co bys tam analyzoval? Nemám moc rád firmy typu – kupa zaměstnanců, mizerné marže a hra na velký obrat. Koho zajímá obrat.

Jaké násobky EBIT 2010 vám nabídli a jaké jsi očekával ty?

Násobky a sumy samozřejmě neřeknu, myslím, že nějaká jednání se ještě budou řešit.

Řádově v jakých sumách se to pohybovalo, abychom si uměli představit, jak „velký je ten startup“?

Jsou to samozřejmě miliony eur.

Děláš doma v pyžamu?

Ne, programuji v saku.

Jak TheStreet.com narazili na Finviz?

Naše stránka je dost známá mezi tradery/investory, takže o ní ví asi i konkurence (TheStreet.com).

Nechystáš k Finvizu udělat nějaké Android či iOS aplikace? Včera jsem si nainstaloval takovou jednoduchou věcičku z finance.yahoo.com do mobilu a celkem mě to potěšilo. Například pro platící zákazníky.

Zatím ne.

Minulý rok jsi začal být více vidět, když jsi spoluzakládal akce StartupCamp a video blog Kickstart.sk. Jaký úmysl mají tyto aktivity?

No, to je delší příběh. Neměl jsem čas věnovat se akciím full time, tak jsem hledal další možnost investování, více méně pasivní. A jednoho dne mě osvítilo a uvědomil jsem si, že to, co asi trochu umím, jsou startupy a že mě to baví, tak že bych se mohl hrát na angel investora.

Tak jsem začal hledat nějaké startupy a až na jednu výjimku jsem zjistil, že takových startupů, jaké bych si představoval, je tu velmi málo. Bohužel jsem zjistil, že mě to baví a že bych to chtěl dělat dlouhodobě. Tak jsem si řekl, že bych mohl udělat něco pro to, aby se to tu trochu zlepšilo.

Tak nějak vznikl StartupCamp a později Kickstart.sk.

Ale ještě, abych to upřesnil – angel investing je pro mě (zatím) drahý koníček. Dělám to, protože mě to baví a doufám, že na tom velmi neprodělám. Ale z finančního hlediska by měl zatím větší smysl ten čas (a peníze) věnovat vlastním projektům. Co tím myslím, potvrdí drtivá většina angel investorů v Československu.

Kolik nabídek ti podnikatelé s nápadem za ten rok poslali?

Mnoho. Když spočítám všechny věci, ke kterým jsem se dostal, kde byla alespoň teoretická možnost investice, bavíme se možná o čísle 200. Což může vypadat, že jsem strašně vybíravý, ale kdo má přehled o číslech v USA, je to běžný poměr.

Z toho největší kategorie jsou totální nesmysly, potom projekty typu „dejte mi mnoho peněz a já něco už uděláme“, potom je problém slovenský trh. Nechápu, proč je pro někoho problém dělat ten produkt/službu rovnou v angličtině. Dělal jsem x startupů a v životě mě nenapadlo dělat něco primárně pro slovenský trh. Potom existuje ještě kategorie, že možná by to i bylo zajímavé, akorát nabídka je typu „dej 200 tisíc euro a dostaneš 5 % podíl“, což nedává moc smysl, hlavně v seed stage.

V seed stage investor potřebuje vidět potenciál alespoň 10-násobku, protože drtivá většina projektů končí špatně. Zkrachuje. To znamená, že na každé investované euro musí vidět, jak nazpět dostane 10, při nějakém reálném scénáři, který se samozřejmě ve většině případů ani jen neblíží k těm pěkným číslům z Excelovských tabulek byznys plánu.

Do čeho jsi nakonec investoval?

Investoval jsem do Relbit.com. Tomáš Srnka je prototyp toho, jak má vypadat zakladatel startupu.

Co je na tom Srnkovi takové prototypní?

V první řadě, Tomáš přemýšlí jako podnikatel.

Absolutní klíčová vlastnost je passion, až bych řekl posedlost tím, co dělá. To, co se běžně označuje za workoholismus, baví ho to, dělá od rána do večera a nepřipadá mu to vůbec divné. A toto je podle mě vlastnost, se kterou se člověk musí narodit. Takže, kdo to nemá, má smůlu, protože konkurence to většinou má. A těžko se dá konkurovat lážo-plážo přístupem, když se někdo jiný snaží dělat to samé 16 hodin denně.

Například, když se bavím s nějakým startupem o tom, aby něco udělali a oni se tváří, že to je příliš práce, tak jim řeknu, že den má 24 hodin. Nemyslím to samozřejmě úplně vážně, ale částečně ano. No a když je na to odpověď typu „ale to bych měl kruhy pod očima“ nebo „a mně se zase nechce dělat tolik moc“, tak ten člověk prostě není podnikatel. Neboť podnikatel má kruhy pod očima a dělá tak mnoho. Kdo chce zdravou lážo-plážo práci, ať se zaměstná ve státní správě. Kdo chce podnikat, ať si donese do práce spacák.

Další typická věc, kde okamžitě vidím rozdíl podnikatel vs. nepodnikatel: někdo mi pošle krásný byznys plán, končí to tak, že potřebuje 10 milionů a samozřejmě nemá ani jediný řádek kódu, ani pořádně neví, na co ty peníze použije. Asi nemá jasnou představu, co chce dělat. Přístup „možná mi ten idiot dá nějaké peníze a já se potom zamyslím, co s nimi“. To je úplně zlé.

Když za mnou došel Tomáš, měl velkou část produktů hotovou a dokončil by to i bez peněz. Neptal si 10 milionů, ptal si tolik, kolik potřeboval a přesně věděl, na co ty peníze chce použít. A nebyla tam reklama v televizi a podobné nesmysly.

Co podle mě startupům nejvíce chybí – na Oravě to nazývají domain expertise, prostě ten člověk by měl rozumět tomu, co chce dělat. Tomáš má x let zkušeností se servery/hostingem, identifikovat nějaký problém (Jak mohu identifikovat problém, když o té oblasti nic nevím?), vymyslel řešení, za Relbitem stojí hlavně sofistikovaná technologie. Je třeba vzpomenout i společníka Tomáše – Pavla, který má například certifikát RHCE a ode mě certifikát „mistr galaxie“. To jsou prostě dva 20ti letí chlapci, z nichž jsem já skoro odpadl. A to teda moc často z nikoho neodpadávám.

Ještě rozvedu to domain expertise – výborný příklad je finviz. Finviz vypadá jako klasický overnight success (za tři roky z nuly do „důchodu“), akorát málokdo si uvědomuje, že pár let předtím jsem obchodoval akcie od rána do večera a na základě toho jsem dokázal identifikovat problém a vymyslet dané řešení. Tajemství Finvizu není v nějakých škaredých tabulkách s čísly, ale v tom, že všechny ty informace jsou uspořádané a zobrazené tak, aby to mělo pro tradera přidanou hodnotu. A kdybych nerozuměl, co ten trader potřebuje, tak v životě žádný Finviz neudělám.

Samozřejmě se dají udělat i startupy typu prdící aplikace, flirtovací aplikace, taková kravina, onaká kravina, akorát, že je to do velké míry loterie, protože podobné hovadiny dělá každý druhý student. Existuje dobrá otázka: „Proč bys měl zrovna ty uspět v tom, co děláš, co je tvoje konkurenční výhoda (na Oravě to nazývají EDGE)?“ A to je otázka, kterou lidé nemají moc rádi, protože většinou je odpověď jen dlouhé mlčení.

Na co je ten Relbit?

Relbit slouží na zprovoznění web-aplikací napsaných v PHP s použitím MySQL databáze. Na rozdíl od klasického webhostingu je na aplikaci vyhrazených několik malých webserverů, jejichž počet se automaticky mění na základě počtu požadavků. Tím je možné zabezpečit dostupnost aplikace i při velké návštěvnosti a zároveň šetřit náklady, když výkon není potřebný.

Kromě toho v porovnání s klasickým serverem není potřeba se starat o službu upgrade, security a konfigurace. Vše je zabezpečeno automaticky.

Relbit v podstatě řeší vypadávání vlasů developerů, kteří se nedobrovolně stali administrátory, ačkoliv se musí starat o provoz svého webu. S Relbitem se už o nic starat nemusí.

Nemusí se starat o administraci serverů? To se nemuseli ani při klasickém hostingu.

Museli, pokud se jim například jednorázově zvýšil traffic (linkování v nějakém článku apod.), stránka byla pravděpodobně nedostupná. U nás by se automaticky naalokovaly další zdroje.

Kupuje tu službu někdo?

Zájemci o službu jsou zatím převážně vývojářské firmy, které provozují své vlastní aplikace nebo aplikace, které vytvořily pro své klienty. Testují se první zákazníci, dolaďují se nějaké věci, ostrý launch a následná propagace se ještě jen chystá.

S poměrně silnou sestavou investorů jste spustili iniciativu 42angels.com. Měli ta známá jména dobrý výsledek v podobě velkého množství zaslaných byznys plánů?

Stránku jsme spustili jen před pár dny, žádnou velkou propagaci zatím nemáme, takže to je ještě předčasné hodnotit.

Proč jste se vlastně v 42angels.com spojili s více investory?

Těch důvodů bylo více. Ještě před pár měsíci jsem často poslouchal, že tu nejsou investoři (hovořím o Slovensku, v Čechách je to trochu jiné). Ono jich tu je samozřejmě dost, akorát nejsou vidět. Tak jsem chtěl vygumovat větu „Nejsou tu investoři.“ a ukázat startupům, že mohou dostat nejen peníze, ale hlavně kopec know-how a mentoringu. A byl to logicky další krok po startupcampu a kickstartu, jak vylepšit podmínky pro startupy na Slovensku. Na co si nyní může slovenský startup stěžovat? Na nic. Jediný problém je nedostatek specialistů, kteří ale vychází ze statistik, neboť je nás 5 milionů. Tedy se tu těžké někdy bude dát postavit tým 20 lidí, kde budou všichni absolutně světovou špičkou. Tak jako to na Slovensku není možné ve sportu, ve vědě a podobně.

Další důvod byl například to, že je tu kopec investorů a my jsme se chtěli jasně odlišit. Nejsme právníci, ani bankéři, manažeři či nějací spekulanti, každý z nás je duší startupista a každý z nás má v této oblasti něco za sebou.

Když jsem zakládal startup a potřeboval investory, nemusím dlouho rozmýšlet, koho si vybrat. Možná někomu stačí jen peníze a stačí mu investor typu dřevěný panák s igelitkou plnou peněz. Ale například v nedávné studii startup genome porovnávali kromě jiného startupy, co mají mentory a ty, co nemají, a ti s mentory byli daleko úspěšnější. A mentoring je to, co my hlavně nabízíme.

Jak to probíhá, když k vám přijde nějaký nápad?

Jednoduše. Máme privátní fórum, tam se to hodí a lidé, co do toho chtějí jít, to dále řeší.

Přišly vám už nějaké zajímavější nápady, o nichž jste více diskutovali či i zvažovali investici?

Ano.

Takže to s těmi startupy nebude až tak zlé.

Na Slovensku je to zlé, v Čechách je to trochu lepší, ale tam je zase i podstatně více investorů.

Asi je potřeba říct, co to znamená dobré či zlé. Pro mě dobré by znamenalo to, že si umím poskládat portfolio 10 startupů, které vyhovují nějakým mým kritériím (Relbit). To bych považoval za dobré.

Druhá věc je, že pokud se těm startupům mám věnovat, tak to samozřejmě stojí čas. Takže to portfolio i tak musím budovat postupně, řekněme 1 – 2 startupy ročně. A to už je celkem reálné, takže to není úplně katastrofální.

Jste rebelové, jak to řekl John Vanhara? Vidí v tom stertupeři výhodu?

Tak u nás jsou i slušní lidé. Nevím, zda rebel je správné slovo, ale rozhodně například já mám dost daleko od nagelovaného pána v saku, který si pročítá byznys plán. Na ten bullshit okolo si moc nepotrpíme, na nic si nehrajeme, nikoho nenutíme psát nesmyslné byznys plány.

Fajn, ale něco by vám měli poslat. Sice se to nenazývá byznys plán, ale krátký byznys plán. Jaký by měl mít rozsah?

Takový, aby podnikatel netrpěl při psaní a investor při čtení. Pár lidí, kteří to dělají (zakladatelé, tým), co je problém, co je řešení, konkurence, jak na tom spolu vyděláme.

Do jak vysokých investic můžete jít?

Nejsme fond, takže je to individuální. Pokud mám mluvit za sebe, tak nemám nijak definovaný budget. Pokud nejbližší dva roky nic zajímavého nenajdeme, bude to 0, pokud najdeme zítra 10 startupů, nebude to 0.

Ale spíše se obávám, že se budeme tlačit v pár malých startupech, jako bychom neuměli dát dohromady dost peněz. Nemluvě o tom, že přes další investory se dá poskládat prakticky neomezený počet. To je právě ten nejmenší problém, co startupy mají.

Taktéž další věc je, že bych chtěl investovat do věcí, kde umím dát nějakou přidanou hodnotu. 20ti letému studentovi mohu výrazně pomoct. 40ti letému pánovi, co zakládá 4. firmu, která se mu už celkem dobře rozbíhá, takovému asi mnoho nepomohu, má už svých zkušeností více než dost a zřejmě umí velmi dobře to, co dělá.

V podstatě, když jsem se začal hrát na angel investora, první, co mě napadlo, bylo, jaké by to bylo skvělé, kdybych v době, kdy jsem měl 20 let a zakládal první startup, měl sebe jako 32 letého investora/mentora. Těch 12 let zkušeností a know-how. Nedávno Paul Graham (investor z ycombinator) říkal, že hledají lidi, jako jsou oni. Tak i já hledám lidi, jako jsem já, jen o 10 let mladších.

Do jakých odvětví byste nejraději investovali?

Když mám mluvit za sebe, tak software/internet, a pokud možno nějaké smysluplnější věci jako sociální sítě o prdění a flirtování. Ale dokonce ani to není problém, pokud za tím stojí člověk, který tomu rozumí.

Nechci mluvit za ostatní, ale myslím, že mají šanci i offline věci, nejlehčí je kontaktovat nás. Není co ztratit. Nápad mu neukradneme.

Jak se díváš na klasickou obavu podnikatelů z krádeže jejich nápadů?

Nehledáme nápady, ale lidi, kteří své nápady zrealizují. Kromě toho každý z nás má svých nápadů více než dost a nestíhá je realizovat. No a v neposlední řadě, pokud chceme investovat dlouhodobě a začalo by se o nás mluvit, že krademe nápady, můžeme to rovnou zabalit. Celé investování je postavené na důvěře. A ta se těžké získává, ale lehko se dá ztratit.

Co by si měl podnikatel ujasnit před tím, než vás osloví? Jaké otázky ho budou čekat a co v jeho plánu nesmí chybět?

Měl by mít jasnou představu, co chce dělat, jak je to velký trh, konkurence, byznys model, mít už něco hotové. Seed investice jsou ale hlavně investice do lidí, až v druhé řadě je nápad. A na to většinou stačí 10ti minutový rozhovor, aby bylo vidět, jak ten člověk rozmýšlí.

Proč chcete dát 1 000 EUR někomu, kdo vám dá tip na dobrý startup?

Protože si myslíme, že namísto oslovování 15 milionů Čechoslováků je efektivnější získat pár spolupracovníků, kteří se kolem startupů pohybují (lidé ze škol a podobně) a dávali by nám tipy.

Ještě upřesním, že odměna platí v případě, že jsme o startupu nevěděli a rozhodneme se investovat.

Jaké největší nedostatky bývají v těch nápadech, co dostáváte?

V nápadech možná slabá konkurenční výhoda či příliš malý trh. Větší problém ale je, že žadatelé často nemají dostatečné schopnosti ani ten produkt dokončit, natož ještě získat nějaké zákazníky. Není to až tak jednoduché, jak se možná zdá. Tedy velmi velký problém je naivita, respektive nedostatek zkušeností. A proto možná investory často vnímají jako pesimisty.

Můžeš napsat i něco konkrétního? Jak zjistíš, že nejsou schopní produkt dokončit?

Pokud mezi zakladateli není technický člověk typu programátor a myslí si, že jejich kamarád, co umí PHP, to celé naprogramuje, tak to je téměř jistá katastrofa. A pokud mají technického zakladatele, stačí se zeptat, zda už dělal projekt podobného rozsahu a přes pár otázek zjistíš, zda tuší, do čeho se pouští či nikoliv.

Byznys mudrlanti bez technologických znalostí nemají u vás šanci?

To netvrdím, ale tým bez technického spoluzakladatele to má těžší. Ne náhodou většinu startupů zakládají programátoři.

Co tě v dnešní době nejvíce charakterizuje? Jsi podnikatel, investor, startup evangelist, metalista, trojbojař či modelář?

Momentálně mě nejvíce baví startupy, ale zdá se, že se nám podařilo dát dohromady zajímavý tým quantů, takže doufám, že co nejdříve bude moje primární zaměření opět burza.

Za 42angels odpovídal Juraj Ďuriš. Za ako-investovat.sk se ptal Filip Glasa. Rozhovor s dalším investorem ze 42angels, Johnem Vanharem, si přečtěte tu.

Kontakt na 42angels.

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Filip Glasa 9.6.2011

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:



Okomentuj článek Galéria (1)

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)