Slovenský hedžový fond – pokračování rozhovoru Ako-investovat.sk .


V druhé části rozhovoru o slovenském hedžovém fondu nám portfolio manažer, Lukáš Trebula, vykládal o využití technické analýzy, výnosech fondu, drahých kovech, lenivých zlatých společnostech, negativním trendu na realitním trhu. První část rozhovoru najdete v tomto linku. V druhé části navazujeme na téma o tom, jak využili začátkem roku 2011 technickou analýzu ve svůj prospěch.

Vzpomínali jste, že na začátku tohoto roku vám zafungovala technická analýza.

V březnu zafungovala.

A v tom roku 2008, kdy jste měli velkou pozici v Rusku či vůbec všeobecně ve světě, tam ještě nic neindikovalo, že byste měli z trhů vystoupit nebo zvýšit hotovost?

U Lehman Brothers, samozřejmě, že tam byl ústup z trhů, ale nikdy neděláme tak, že vytáhneme z trhu úplně všechno. Fond je ekvity a má za úkol kopírovat ekvity. Nemá za úkol dělat jen absolutní return. I když jsme něco mezi absolutním returnem, ale máme svůj benchmark a máme své směrování. To je strategie fondu – udržovat, ale snažit se optimalizovat. Zvýšíme hotovost na 30 %. A my jsme měli hotovost, neboť kdybych neměl hotovost, tak by byl fond v minusu 90 %. V roce 2008 byly finanční společnosti, které se propadly o 99 %, Rusko o 90 %, celý emerging market se propadnul úplně do ztracena a většina firem se propadlo o 50 %.

Navíc to byla situace, kdy došlo ke čtvrté, možná páté standardní odchylce, což je z hlediska denních, týdenních hodnot zřídkavá situace. Taková dynamika rozpadu je možná jednou za 300 let. V roce 1989 byla podobná, ale tehdy zavedly 10 % limit poklesu. No a například v roce 2008 dosáhl trh znovu limitu 10 % za trh. Kdyby tam nebyl ten limit, do jakého se může S&P 500 propadnout, tak propadnou trhy ještě dále.

Takže je otázka, jak se dá technika (technická analýza) využívat na optimalizaci, na snížení, přidání do pozicí. Je to vyjádřené procentuálním podílem aktiv ve fondu vůči hotovosti. Řekněme akcie/hotovost, ale určitě i kdybych věděl, že zítra se trh rozloží, tak neuzavřu 70 % portfolia, neboť to není cíl. Cíl je být neustále zčásti v akciovém trhu a vytvářet vyšší výkon na základě optimalizačních strategií z dlouhodobého hlediska, jako je vývoj akciového trhu a samozřejmě podstatně vyšší výkon, jako je průměrný benchmark.

Podstatně vyšší znamená kolik?

Cílem fondu je dosáhnout z dlouhodobého hlediska rozsahu 10 až 15 % p.a. Fond existuje od roku 2009, ale auditovatelné výsledky původních klientů jsou od roku 2005. V tomto období byl dosažen výkon kolem 16 %. Samozřejmě, včetně roku 2008, takže přiměřený čistý výnos pro klienta na každý rok od roku 2005 byl zhruba takovýto.

Cíle je, řekněme, o polovinu až dvojnásobně více jako akciový index?

No, dá se to tak říct. Já se snažím to, co je běžně klientům dostupné, považovat za benchmark ošetřený o poplatky. To znamená, kdyby někdo investoval do bezpoplatkového fondu S&P 500 – a to je diverzifikovaný, nejslavnější, nejznámější index – a vyloučím z toho všechny faktory toho, že se snažím timing the market (časovat trh) či udělat analýzu. Prostě chce 20 let, 30 let investovat, tak pro něj není lepší možnost, než si nakoupit S&P 500. To řeknu rovnou. Možná nějaký velmi selektivní, speciální fond, který je kvalitní, ale také nenajdete, neboť by už musel analyzovat.

Pro běžného jednotlivce je nejlepší koupit nejlevnější kopii S&P 500 a mít v tom investované. A proto to uvádím jako benchmark. Neboť stanovit benchmark pro hedge fondy je dost těžké. Mnozí dávají i různé rizikové faktory sharpe ratio, alfu, betu a podobně. To je dost důležité pro lidi, kteří mají požadavek na likviditu. To si mnozí neuvědomují, mnozí si nastudují jednu novou věc, například sharpe ratio či alfu a začnou se tím ohánět, protože nějaký fond to zveřejňuje.

Ve skutečnosti to je de facto volatilita toho fondu, která se dá ošetřit i tím, že někdo dodrží časový horizont. Když někdo nezvládá volatilitu plus minus 50 %, tak samozřejmě potřebuje mít určité indikátory, které zabezpečují ten hedging. Ale říkám, není cílem fondu snažit se vydělat peníze na burze jen za cenu toho, aby rostla hodnota fondu. Cílem fondu je spravovat portfolio kvalitních firem. To je základ.

Děláme i mnoho operací, které mají za cíl hedging, zajišťování. Typickým příkladem zajišťování je pro nás možná poslední rok a půl, koupě přímo komodit zlata, stříbra jako hedging vůči firmám. Zlato a stříbro by mnozí shortovali, když vlastní zlaté firmy. Ale zlato a stříbro má z pohledu těch firem jinou dynamiku, neboť jak můžete vidět, mnohé zlaté a stříbrné firmy zaznamenávají dost mizivé výnosy oproti tomu, jak extrémně rostou ceny komodit. Jenže pointa je taková, že rostou i ceny vstupů, a pokud nerostou ty akcie, tak roste alespoň cena zlata či stříbra. A většinou, když dochází k nějaké krizi, tak hedging zlata, stříbra nemusí být ani velký, může být, řekněme, do výšky hotovosti ve fondu či celkového majetku aktiv ve fondu. Zlato plus mínus 20 % na celé aktiva nehraje až takovou roli.

Nebo například ropa. Můžete se zahedgovat tím, že koupíte ropu a pokles ropy má dvojnásobný efekt na růst zlatých společností, nebo by měl mít, protože ropa představuje například 25 – 30 % nákladů na těžbu zlata. Nyní hovořím jen takové konstrukce, kterých je neskutečně mnoho a dají se tedy aplikovat. A stejně tak daňové zatížení. Například krize ve světě způsobí, že vlády dříve či později budou muset získat peníze od lidí na splácení úroků a na zvýšené fiskální výdaje, a tak budou muset přitlačit, zvýšit daně, no a co budete zdaňovat? Zdaníte firmy, které mají největší zisky a kterým se nejlépe daří. A když máte v půdě ještě 10 milionů uncí zlata či stříbra, které ještě nejsou vytažené – stříbro stouplo ze 3 dolarů v roce 2000 na 46 dolarů k dnešnímu dni, to je 1 500 procent – tak ta firma nemá problém s odbytem, když nebyla zahedgovaná při nízkých cenách. A myslím, že v dnešní době nemá hedging nikdo. Nyní naopak možná začnou hedgovat postupně tito výrobci zlata a stříbra při vysokých cenách.

Když se nad tím zamyslíte, tak taková krize může být pro zlaté společnosti do výrazné míry i rizikem, protože jim například mohou stoupnout z ničeho nic daně z vývozu zlata a stříbra. Všechno zlato a stříbro je v Peru, Argentině, Mexiku, Jižní Africe, Austrálii – a nyní státy budou potřebovat peníze, tak budou hledat způsoby. A při tomto způsobu, že se zdaní výrobci, vy jako investor přijdete o peníze. Manažer v té firmě dostane svůj mastný plat, všichni si v podstatě vydělají a jediné, co je možné, je držet reálné zlato, reálné stříbro. Nyní nikoho nenavigujeme k tomu, aby kupoval zlato či stříbro, ale hovořím spíše ty analogie, které jsou na pozadí toho celého.

Máte zlaté firmy, tedy firmy, které těží zlato. Jak tedy bude probíhat ten hedging? Přes opce nebo přes futures nebo jaký nástroj zvolíte?

Například prodáváním – poutky (put opce). V případě, že ty poutky exspirují bez hodnoty, otevřou se nové poutky. Dokud neexspirují bez hodnoty, ale in the money, zamění se za podkladové aktivum, takže za zlato a například se zase zakryjí call-kami (call opce). Nějakým takovým způsobem, ale vždy to musí být směrované tím směrem, kterým to jde. To znamená, že pokud dojde k prodeji přes call-ky, už samotné podkladové aktivum, tak buď se otevírá nová strategie s podkladovým aktivem zakrytým call-kou, nebo se zase otevře nová putka a zase se čeká. Tyto metody jsou různé a něco to vygeneruje. Ale když si vezmete, co udělalo za poslední tři měsíce stříbro, a zhlédnete firmy, které těží čistě stříbro, tak asi na pár výjimek na růst stříbra vůbec nereagují. Když si vezmete výkon například zlata vůči ropě, tak přibližně od roku 2008 zlato stojí. Podívejte se na gold to oil ratio – poměr vývoje zlata a ropy. Ropa stoupla ze 44 dolarů za barel na přibližně dnešních 112, to máte přibližně 200 %, a zlato možná nestouplo ani tolik. V krizi bylo nejnižší, kolem 700, 800 a stouplo na 1 500.

Pokud ještě vezmeme v úvahu i to, že ropa má velké kontango, tak výhoda zlata je, že nemá kontango anebo tedy to kontango je téměř mizivé. I kdyby k němu došlo, je mizivé, neboť náklady na uskladnění jsou mizivé oproti například ropě a nedej bože zemnímu plynu. Tak je to faktor, který sehrává roli. Najednou zlato už nevypadá z toho pohledu tak zajímavé. Samozřejmě, může se katapultovat nahoru, ale ropa těží i výrobce zlata, neboť když si vezmete 90. léta, jaký byl náklad na jednu unci vytažení a jaký je dnes, tak náklady v průměru odvětví stouply o 300, 400 %.



Vývoj ceny zlata od roku 1975, zdroj kitco.com.

Sehrávaly úlohu v nákladech na těžbu zlata kromě ropy ještě i jiné faktory? Proč některé společnosti těžící zlato nerostly spolu s růstem zlata?

Ty firmy mají problém kvůli tomu, že je zlý management, to je základ. A ani dále nemusíte analyzovat. Managementy se za posledních 20 let staly neskutečně rozmazlenými. Rozmazlenými vyžírači investorů  a investoři se stali příliš bohatými a sprostými, to je prostě fakt. Investovat do firmy, kde nemáte 100 % jistotu, kde nevidíte, že management se snaží a usiluje o to, aby kryl zájmy akcionářů, tak i kdyby ta firma měla cokoliv na světě, nemá smysl vůbec se tím zabývat. Takových firem bych mohl vyjmenovat desítky, které jsou velké, možná kvalitní, ale není tam žádná přidaná hodnota. Zlato deset let neustále stoupá a oni nejsou schopné vygenerovat z toho růst hodnoty firmy v podobě ceny akcie, to je jasný úkaz neschopnosti.

Podobný příklad máte Aplied Micro Devices AMD. 30 let technologická expanze, no ta firma se za 30 let pomalu nepohnula, když se podíváte na 30- či 20- letý graf. Podívejte se na Intel. To je krása.

Diletantismus managementu je základní problém drtivé většiny špatných investic. To je i základ Buffetové strategie, že on investuje jen do firmy, kde se nemusí sám starat, protože je v ní kvalitní management.

Dá se dobrý, respektive špatný management odlišit kromě vzpomenutého minulého vývoje cen akcií ještě i jiným způsobem?

Musí mít podíl ve firmě. Není to podmínka, ale měli by mít nějaký klíčový podíl. Druhá věc jsou všechny možné kroky, které směřují k odevzdávání hodnot investorům: dividendy, dosáhnutí zisku, nediverzifikovat core byznys. A na pozemku, kde je zlato, se nachází dejme tomu les, a tak začali těžit i dřevo a vytvořili dřevozpracující závod. To je také vylučovací metoda. Že chtějí dělat vše a nic pořádně. Takových faktorů můžu vyjmenovat desítky. Vidíte, že management není koncentrovaný, že neplní to, co slíbil.

Další faktor je dilution (řízení akcií stávajících investorů přes dodatečný úpis nových akcií). Firma má plán, tolik bude emisí akcií, tolik přijde hotovosti, tu hotovost investujeme a z toho přijde takový cashflow. Ale oni začnou vymýšlet, že nastala taková a taková situace a že musíme udělat nový dilution. Ale proč? Podívejme se na jejic odměny a uvidíme, že dostali milion opcí na takové hodnotě, dva miliony na takové hodnotě. Prostě vidím, že management nedělá kroky k férovosti. Když řeknu, že je tu problém s penězi, tak řeknu OK, ruším si mzdu, nebo jsem ochotný sebrat si to na své triko a z toho jsou konsekvence. Tak by to mělo být.

Množství těch firem má obrovská ložiska, mají vynikající geology anebo objevy, ale management to pokazí. Vidím například – nyní je to už moje nebohá investice, neboť je koupila konkurenční firma, a to se nám stalo už dvakrát, že jsme měli velkou pozici v nějaké firmě a koupila ji konkurence. Na jedné straně to je velmi pozitivní signál, že jsme vlastnili něco kvalitního. Ty signály byly takové, že oni měli velké uranové ložiska a prodali je jedné firmě, která se zabývá uranem. Měli zlato a uran dali pryč, protože se koncentrovali na zlato. Ale koupil ji konkurent za vyšší hodnotu na unci, než byla aktuální cena zlata, protože předvídali, že těch uncí je podstatně více jako jsou odhady a měli vysokou kvalitu rudy.

Management je také otázka efektivity. Samozřejmě nebudu kupovat firmu, která má půl gramu zlata na tunu, dělá milion vrtů a stále jen vrtá a zveřejňuje úžasné zprávy – a nejsou vidět výsledky. Výsledky buď jsou nebo nejsou. Vždy je potřeba se podívat trochu do budoucnosti, potom trochu zariskovat, stavit na smysluplných plánech. Dnes už jsou i videa manažerů, dá se podívat, jak ten člověk působí, jak vypadá, jakou má firma strategii.

Jedna z klíčových investic fondu je zlatá společnost, která má úžasný potenciál v tom, jaký je tam management, jakou mají rudu. V investici musí být spojeno více faktorů. Když máte úžasný management a špatný pozemek, tak do toho nepůjdu. Když máte úžasný pozemek a špatný management, tak do toho také nepůjdu. Ale když to splní všechny tři faktory, tak to je super.

Když máte rovnici a v té rovnici máte proměnné, tak ty proměnné se násobí. Máte, dejme tomu, management od nuly do deseti, a je deset. Půda je od nuly do deseti a je deset. A řekněme, že strategie odevzdávání hodnoty investorem je deset, tak máte 10 x 10 x 10 a výsledek je 1 000. Ale pokud máte jednu z těch tří proměnných nulu, tak výsledek je nula. A když se náhodně podíváme na graf 50 zaltých firem, tak každá by podle toho, jak se vyvíjela cena zlata, měla jít nahoru, ale nešly nahoru všechny. Jde tu dost i o disciplínu, o morální principy, etické principy firmy, koncentraci na to, co dělají, a dělat to dobře a efektivně. Když vybíráme firmu, analyzujeme hlavně toto. Samozřejmě při té optimalizaci řešíme technickou analýzu, nějaké statistické veličiny, hlavně trendy a makro obraz.

Makro obraz je z toho nejdůležitější, neboť když proud jde nějakým směrem, můžete i přestat plavat a proud vás bude unášet.

Pokud tedy vím, že nyní je takové období a trend je například proti nemovitostem, v neprospěch úvěrů, trh je zadlužený – to jsou všechny faktory, které poukazují na dlouhodobou budoucnost. Bavíme se tu o cyklech, které – když si vezmete historii lidstva, měnových systémů, přibližně 200 let historie akcií – se opakují, jen jinými dveřmi. To je velmi důležité při zohledňování toho, co dále budeme dělat, i s firmami.

Takže nyní máme cyklus inflačních tlaků, řekněme na drahé kovy, možná na další komodity, a zároveň deflační tlaky na reality?

Určitě komodity, potraviny. Polnohospodářská půda je jediná realita, kterou uznávám, že může růst na ceně. Všechno ostatní z realit nejbližších deset let nemá budoucnost. A podotýkám, že to začalo padat a ještě nestoupají úrokové sazby. Lidé, kteří mají nemovitosti, určitě zapláčou, když začnou stoupat úrokové sazby, neboť úroky jsou ještě pomalu na nule. Když budou na pěti procentech, tak už bude rentabilnější ty peníze mít v bance na pěti procentech, než pronajímat nemovitost. Samozřejmě, pokud někdo koupil na nejvyšší hodnotě. A to bude takový tlak na pokles cen nemovitostí, že ti lidé, co si myslí, že reality už jsou na dně, budou v šoku. Hlavně dostupnost úvěrů pro lidi, kteří si mohou vzít hypotéky, když nebude sazba 4 %, ale 8 %, bude úplně jiná. Ale 8 % by zničilo trh, to nepředpokládám na velmi dlouhodobé období. Je možná i situace z Japonska, jednoduše ty sazby budeme držet stále při nule.

Všechno, co v podstatě svým způsobem souvisí s úvěry a financováním, možná že i ty zadlužené anebo těžce se financující společnosti budou mít problém?

Budou mít problém udělat nanovo úvěr, prodloužit či refinancovat. Navíc bude velký tlak na firmy, dříve či později od investorů pochopí, že musí zefektivňovat. Přijde obrovská vlna sloučení, akvizicí a downsizingu, a toto bude voda na mlýn na krizi, protože bude více propouštění, méně práce a jednoduše koncentrace. Jeden člověk udělá dvakrát tolik jako doteď. Neboť neexpandujeme, zefektivňujeme. To je opačný proces, jako byl nyní 20 let, protože není kam expandovat. Když je jednou trh kompletně nasycený a už nemáte, komu dát kreditku, aby došly nové peníze, nová voda na mlýn, tak mlýn se přestane točit a musí začít zanikat to, co je shnilé.

Například si někdo postavil na úvěr golfové hřiště, banka to zabaví a prodá za polovinu. Zanikne polovina peněz z toho golfového hřiště, neboť úvěr a dluh a peníze jsou to samé. Zanikne polovina těch peněz, protože dojde k defaultu, někdo to odkoupí za polovinu, a tím pádem v ekonomice zanikne určitá část peněz. A protože v ekonomice zanikne část vody, která pohání ekonomiku, bude strašný deflační tlak. Proto se centrální banky bojí jako čert kříže zvýšit úrokové sazby. Kašlou na to, že ropa bude 150 dolarů a podobně. To je vedlejší, nyní nepodstatný problém, který zatím neohrožuje měnový systém. To je můj názor.

Kromě jiného to znamená, že asi neinvestujete do firem, které by deflace nějak negativně postihla? Spotřební zboží a podobně.

Určitě ne, určitě žádný Apple, žádné věci, které nejsou nezbytné pro život.

Automobilky, aerolinky?

Automobilky? Všechno, co jsme kdy dělali, byl jen short a už dávno před krizovým obdobím General Motors. Měli jsme long/short strategie: Toyota long General Motors short a podobně, ale už ani to neděláme. Dále se to týká výrobců sádrokartonů, všech stavebních záležitostí, realitní záležitosti, výstavby a podobně. Momentální trh už není jako stimulovat, neboť nulovými úroky už se nedá stimulovat realitní bublina. Stimulovali jsme od 20 % na slovenské koruně, na 1 % na euru, ale jaký už máme prostor na stimulaci – už žádný, trh je už po pěti orgasmech, už není kam jít.

Na druhou stranu, ten nulový úrok začíná enormně stimulovat zlato, které nepřináší žádný výnos, ale je takovým garantem. Zlato je nahoře zatím sotva 500 %, 600 % od minima v 80. letech.250 % růst byl myslím nejnižší přes krizi ode dna v 80. letech. A to ještě není postinflační maximum, tedy očistěné o inflaci v porovnání s maximem z 80. let. Podotýkám, že přesně vím, kdy ten cyklus začne končit na komoditách.

To je kdy?

Jako informace mi stačí dvě klíčové věci, a to je, že se začnou zvyšovat úrokové sazby – to už na euro trochu zvýšili, ale to je přejde – to znamená zvyšování úrokových sazeb, tedy tlak na bezrizikový výnos, zároveň pokles inflace tak, aby tento výnos – to je stále ta první proměnná – představoval reálný výnos. Protože centrální banky se snaží udělat na penězích negativní výnos, aby lidé nedrželi peníze a pouštěli ho po mlýnu, na kolo. Až bude reálný výnos růst, to znamená klesající inflace či nižší inflace než výnos, to je první faktor, který je velkým vykřičníkem. Druhý faktor je, když si velcí producenti začnou hedgovat svou produkci.

Vzpomínal jste, že například stříbro je už v těch úrovních, kdy někteří producent hedgují produkci (21. dubna 2011 při ceně 46 USD/unce).

Krátkodobě. Krátkodobě je tam hranice mezi 46 a 50, může dojít k obrovskému kolapsu a propadu. Je tam velké riziko technické, fundamentální, dlouhodobé a historické. Roli tam sehrává velmi mnoho faktorů. Například ratio (poměr) zlato/stříbro. Nedá se analyzovat jen stříbro vůči dolaru či stříbro vůči euru. Musíte umět analyzovat či brát v úvahu i to, že stříbro se kótuje třeba b ropě nebo se stříbro kótuje vůči zlatu, protože stříbro je častokrát by product (vedlejší produkt) zlata. Ne vždy se nachází úplně čisté. Není mnoho firem, které mají jen čistě stříbro v zemi. Většinou jsou to kombinace, slitiny, jsou tam ty by producty.

Potřebuji znát jen dva faktor, pro mě je doteď trend jasný, doteď jsou to jen korekce. Zvrat trendu přijde, když přijdou tyto dvě věci, protože tehdy přijde reálná nabídka zlata a tehdy vám bude bezdomovec na křižovatce nabízet „kupte si zlatou cihličku“ – ne Nový čas, ale zlatou cihličku. Tehdy už je konec, když přijde průtok všeho toho vytaženého zlata, co těží Newmont Mining, Barric Gold, Gold Corporation a podobně. Přesně to oni všechno pěkně zahedgují na těch vysokých úrovních, začnou to pěkně posouvat a přijde obrovská masivní kampaň, v bance na přepážce si budete kupovat zlaté cihličky namísto peněz a náramně rádi vám to budou prodávat.

Takže, pokud stoupnou úroky. Ale ne jako aktuální zvýšení úroků z 1 na 1,25 %. Musí to být nějaký razantnější nárůst úroků?

Reálný výnos musí být rostoucí reálný výnos. Může být úrok 1,25, ale deflace musí být mínus 10 %. Pojmy se často v médiích používají v nominálních vyjádřeních a nominální vyjádření je asi takové, že mám pměkné auto, to auto je velmi pěkné. Jak pěkné? Co je to za auto? To musíme vždy dát do relace. Proto se v analýze dělají ratios – poměrové ukazatele a dokonce i ty se porovnávají, dochází ke komparativní analýze, komparativní ratio analýze, neboť bez toho se nedá porovnat nic. A to je důležité – že vždy musíme sledovat reálný výnos, ne nominální výnos.

Reálný výnos jedno procento nepohne až tak velmi tou spotřebou vůči úsporám. Ale, řekněme, reálný výnos 2, 3 % už přinutí lidi více spořit než utrácet.

Reálný výnos 2 – 3 % určitě ano, ale momentálně reálný výnos nemáme žádný, protože ceny potravin šly pomalu o 100 % nahoru oproti minulému roku. Slyšel jsem, že brambory šly o 90 % a podobně, rok co rok, skutečně to málokdo vnímá, neboť já také nechodím do obchodu a nedívám se, zda něco stojí 90 centů či 1,45 euro. Takové věci ovládá spíše manželka. A hlavně tím, že člověk nedělá ve velkém, tak to nevidím. Ale pointa je, že tam ta inflace je katastrofální. Ty paychecky za stravu a za služby půjdou dramaticky nahoru.

Toto jsou všechno faktory, které se snažím v hlavě řešit, když mám za úkol nějakou investiční strategii a směřování a potom společně řešíme parciální věci, kdo, jak, co má určité věci na starosti ve fondu. Ale říkám, jsme takový menší tým, menší fond, máme ve správě pár milionů eur, ale nejsou to stovky, že bychom na tom prostě brutálně žili.

Ještě, pokud se vrátíme ke zlatu, stříbru, tam konec cyklu má indikovat zahedgování velkých producentů?

Bude to pro mě první vykřičník. Víte, oni mají miliony uncí zlata a stovky milionů uncí stříbra. Když je začnou prodávat s tím, že datum dodání bude rok 2019, tak začnou prodávat dnes. Tlak na prodej se začne dnes, ale zatím k tomu nedochází. Mnozí se dokonce vyjádřili, že stříbro například pod 50 dolarů za unci vůbec nebudou hedgovat. Myslím, že to říkali First Majestic.

Takže to budou kontrakty vysloveně v letech.

Ano, ano, oni začnou hedgovat část své produkce, to bude první rok, potom začnou větší část a potom ty největší firmy skončí jako blázni, jako Barrick Gold a Newmont Mining a podobě, kteří hedgovali produkci zlata na 300 dolarů za unci ještě dlouho, dlouho do roků 2005, 2006, 2007, a proto jsou tam, kde jsou.

Takže hedgovali produkci zlata na 20 let?

20 let omezovali zisky. Celé roky 2000 až 2010 si omezili úžasným způsobem ten zisk z růstu zlata. Jejich štěstí je, že se odhedgovali v první třetině růstu, že to zvládli, v druhé třetině už nezůstal nikdo zahedgovaný, a když začne třetí fáze, tak už se začnou pomalu hedgovat naopak při vysokých cenách. Aby měli jistotu, nějaký cashflow na rok, na dva, aby mohli z toho dělat akvizice. Bude otázkou, kdo dokáže potom mít reálné rozběhnutí produkce, neboť hedging vám také nesebere kterákoliv banka. Na hedging potřebujete mít zdroje. Nyní může nastat také něco jako se stalo Orsu Metals, že prostě nebyli schopní rozběhnout těžbu zlata, byl tam lowgrade, měli obrovské hedge a ty hedge jim prodělávaly šílené peníze. A nyní si představte, že nevytěžíte to zlato, neodlijete ho a máte hedging, který vám prodělal například 50 milionů dolarů či 200 milionů dolarů, tak to máte vážný problém. Něco se vám nedaří a chybí vám peníze, neboť kryjete hedging a nedokážete ty peníze použít na postavení závodu. Je tu milion faktorů, které sehrávají roli při těch firmách a budoucím hedgování.

Mnohé zlaté firmy například strašně padnou, když začnou hedgovat. Protože všichni investoři budou tací nadšení ze zlata a stříbra, že to budou brát jako negativní faktor, že mi omezují moje zisky. Jenže pointa je, že mnozí to začnou dělat dříve či později. A ti sprostí se podle mě začnou hedgovat, až když to zlato a stříbro pořádně rupne z těch nejvyšších pozic. Většinou to tak je, že ti největší producent jsou vždy opoždění v myšlení, neboť mají svůj plat. To je to, že oni ty firmy mnozí nevybudovali. Jsou to zaměstnanci. Zaměstnanec nemá za cíl generovat hodnotu investorovi a přemýšlet.

Proto mi tuto firmu pipláme od piky, od každého jednoho investora. My k nim přistupujeme jinak, než když někdo dělá v podílovém fondu a má za cíl přinést tam co nejvíce peněz, co nejvíce chargovat, dostat na konci roku odměny, dát si cíle, za které dostane odměny, a tím to pro něho hasne. A když je krize, tak to padá a když to jde nahoru, tak to jde nahoru.

Já mám permanentní stres, Michal (Michal Lovás – společník a expert na technickou analýzu) také bez ohledu na to, zda burza jde nahoru či dolů, neboť my musíme v kuse dosahovat kvality rozhodnutí. Ne finanční výsledky, ale kvalitu těch rozhodnutí. Že to, co děláme, je správně, korektně a plně fundamentálně podložené. A není to jednoduché, i když možná, když to tak říkám, dává to logiku, ale určitě netvrdím, že to je jednoduché.

Za Slovak Hedge Fund (CPM associates) mluvil Lukáš Trebula, portfolio manažer fondu a Michal Lovás. Management fondu má ve fondu 200 % podíl a ve fondu má 95 % svého disponibilního majetku. Za ako-investovat.sk se ptal Filip Glasa. Rozhovor byl nahrávaný 21. dubna 2011. Toto je jeho druhá část.

První část najdete zde.

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Filip Glasa 5.5.2011

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:



Okomentuj článek Galéria (1)

Související články

Slovak Hedge Fund: Jak se peče hedžový fond u nás?

sunday
10.06.2012
Hedge fondy | Filip Glasa

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)