Psychologická analýza finančního trhu Ako-investovat.sk .


Investoři se opírají o fundamentální analýzu. Tradeři o technickou analýzu. Ale za největšími pohyby ceny vždy stojí jen lidé – účastníci trhu. Ti konají na základě vlastní psychiky.

Při psychologické analýze zkoumáme, co vede investory k rozhodnutím nakupovat, nebo prodávat. Předmětem analýzy je tedy člověk – investor a všechny faktory, které ovlivňují jeho chování. Základem psychologické analýzy je psychologie davu.

Dav můžeme charakterizovat jako kolektivní duši, tedy skupinu investorů, kteří se chovají jinak jako jednotlivec. V tom smyslu jde o davovou psychózu, tedy konání kolektivu na základě podvědomí, citů a pudů, kde je rozum jednotlivce zatlačen do pozadí. Dav koná reflexivně, podléhá sugesci, iluzím, pocitu bezpečnosti, neomylnosti a autority. Když investor podlehne davu, ztrácí své individuální intelektuální schopnosti. Jen silné osobnosti, které se řídí vlastním rozumem a dokonale ovládají svou psychiku, mohou být nadprůměrně a dlouhodobě úspěšné. Na principech psychologie davu vzniklo mnoho investičních strategií. Skoro všechny rozdělují účastníky trhy na většinu, která se chová jako dav a menšinu, která se chová racionálně a dokáže na trzích profitovat.

Podle KEYNESE je psychologie určujícím faktorem jen z krátkodobého hlediska. Většina investorů se řídí emocemi, a proto podlehne davu a stává se jeho součástí. Menšina však dokáže využít psychologii davu ve svůj prospěch. To má za následek i vznik spekulace, při níž část této menšiny záměrně zneužívá psychologii davu, což je podle Keynesa škodlivé.

Podle DRASNARA v psychologii investora dominují dvě vlastnosti: chamtivost a strach. Chamtivost vede k nárůstu kurzů na trhu a k zisku investorů až do okamžiku, dokud se nezačnou bát o své zisky. Strach potom přeroste do paniky, vzniká davová psychóza a začne se velký výprodej, který způsobuje pokles cen. Úspěšný investor je tedy takový, který ovládá svou chamtivost a strach, má dobré nervy a dokáže držet pod kontrolou své zisky i ztráty. Vždy sleduje chování davu a tomu přizpůsobuje svá rozhodnutí.

Nejznámější strategií v psychologické analýze je KOSTOLÁNYHO investiční strategie. Jejím autorem je známý burzián André Kostolány, který aktivně přežil na světových burzách téměř 70 let svého života. Kostolány rozdělil účastníky trhu na dvě skupiny:

1. Hráči – „roztřesené ruky“ tvoří většinu (asi 90 %). Ovládá je iluze bezpracného a rychlého zisku. Chovají se v souladu s teorií davu. Nakupují, když ostatní nakupují a prodávají, když ostatní prodávají.

2. Spekulanti – „pevné ruce“ tvoří menšinu (asi 10 %). Řídí se vlastním rozumem, jsou trpěliví, mají peníze i štěstí a dokážou vzdorovat davu. Chovají se jako investoři s unikátními vlastnostmi. Dvě třetiny času dokážou „plavat proti proudu“, tedy nakupovat, když ostatní prodávají a prodávat, když masy nakupují.

Podle Kostolányho filozofie se při růstu cen a objemů akcie přesouvají z pevných rukou do roztřesených. Když roztřesené ruce drží většinu akcií, hovoříme o tzv. vykoupeném trhu. Vykoupený trh je velmi nebezpečný – při vysokých cenách se ztrácí zájem o další nákup. V důsledku negativní informace vzniká na trhu panika a hráči ve strachu ze ztrát začínají hromadně prodávat. Tento stav charakterizují klesající ceny při růstu objemů. Při klesajících cenách se akcie kumulují v pevných rukách. Když nakonec pevné ruce drží většinu akcií, hovoříme o vyprodaném trhu.

Z hlediska této analýzy mohou nastat na trhu ještě dvě situace. Pro obě jsou typické nízké objemy.

Za první: Pokles cen při nízkých objemech (nezájem o nákup) znamená, že spekulanti očekávají další pokles cen, a proto vyčkávají na ještě nižší ceny.

Za druhé: růst cen při nízkých objemech (též nezájem o nákup, ale ze strany hráčů) znamená, že mezi hráči převládá pesimismus, nebo nedostatek peněz.

Kostolány ve své teorii zformuloval i jednotlivé fáze burzovního vývoje a načrtl schéma, dle něhož by měli spekulanti nakupovat a prodávat. Zjednodušeně jde o nákupy za nízké ceny před dosažením minima a také při nárůstu po odrazení z minima. Potom následuje vyčkávací fáze a po nárůstu postupný prodej. Prodejní fáze končí při poklesu, když opět přechází do vyčkávání a později do nákupní fáze. Signály pro nákup a prodej umí podle Kostolányho správně rozeznávat a určit jen úzká skupina investorů a jen tito díky svým unikátním vlastnostem vědí, kdy nastává správná fáze. To jim přináší nadprůměrné zisky.

Nejvypuklejším důkazem fungování psychologické analýzy jsou tzv. spekulativní bubliny. Jde o extrémně nadhodnocené tržní ceny v důsledku nadměrného optimismu a následný výprodej v panice s prudkým poklesem cen (= prasknutí bubliny).

Nejznámější příklady spekulativních bublin:

Tulipánové šílenství (1634 – 1637) – na holandském trhu s tulipány vyletěly ceny jedné cizokrajné cibulky v průběhu noci až na 800 tisíc dolarů. V průměru byly v té době ceny cibulek asi 1 000x dražší než dnes.

Tichomořská bublina (1720) – na akciovém trhu vyletěly ceny akcií jedné firmy. Ta předtím převzala na sebe britský vládní dluh a za to dostala exkluzivní privilegia v amerických koloniích. Vidina zbohatnutí přivedla investorů k takovému šílenství, že byli ochotni riskovat celý svůj majetek. Po prasknutí této bubliny údajně přišel o všechno i slavný fyzik Isaac Newton.

Krach na N. Y. burze (1929) – šlo o prasknutí spekulativní bubliny, která se vytvořila díky velkému množství investorů a přehnané víře v rozmach ekonomiky. Růst akciového trhu měřený indexem DJIA v té době kulminoval na 386 bodech. Díky hospodářskému poklesu, který následoval po konjuktuře, se investorů zmocnila panika a začali akcie masivně prodávat, až se trh nakonec zhroutil. V roce 1932 Dow Jones klesl až na úroveň 42,8 bodů. Prasknutí spekulativní bubliny tak odstartovalo a urychlilo nejhlubší hospodářskou krizi v dějinách USA s dopadem na celý svět. Zničený trh se následně konsolidoval až 27 let, dokud DJIA nedosáhl úrovně z roku 1929.

Krach 19. října 1987 – měl svůj původ v býčím trhu, který trval asi 5 let po tom, co FED zrušil restriktivní měnovou politiku. Za těch 5 let vzrostl DJIA ze 780 na 2 720 bodů. V den, který se dostal do historie jako „černé pondělí“ klesl DJIA o 508 bodů, tedy celých 23 %. Situaci potom zachraňoval FED, který znovu zavedl opatření.

Prasknutí bubliny v roce 2000 – také mělo svůj původ v nadměrném optimismu investorů. Šlo hlavně o přehnané investice do informačních technologií, což souviselo s rozmachem internetu a výpočetní techniky, taktéž telekomunikace a v neposlední řadě i s rozmachem penzijních fondů. Silný býčí trh s průměrným ročním nárůstem nad 20 % ročně kulminoval v roce 2000. Masivní výprodej a hluboký pokles cen způsobil krizi, která trvala tři roky.

Krize 2008 – 2009. Prasknutí realitní bubliny a finanční krize. Přehnané nákupy realit byly stimulované politiky a finančními institucemi. Touha po zisku nakonec dostala na kolena investory do realit, samotné finanční instituce i akciový trh. Optimismus byl vystřídaný strachem. Ten přerostl do paniky a akciový trh se sesypal téměř o dvě třetiny.

Psychologická analýza se zabývá chováním investorů. V porovnání s fundamentální a technickou analýzou je to nejméně uznávaná metoda. Původ averze k psychologií vidím v tom, že klasické investování do akcií je vázané na dlouhou dobu, v níž je kolísání cen v důsledku jiných, jako fundamentálních příčin nepodstatné a ignoruje se. Při krátkodobém obchodování se zase nejvíce používá metoda technické analýzy, při níž se obchodníci spoléhají na nákupní a prodejní signály a čtení z grafů. Psychologie je však něco jiného. Nedá se vypočítat, ani vyobrazit. V pravém slova smyslu jde o spekulativní předpoklady, jejichž cílem je rychlý zisk, a ten závisí na správném odhadu okolností, které ovlivňují pohyb cen. A když takové chování přináší finanční užitek, rozebereme si blíže, kde můžeme hledat příležitosti.

Řekli jsme si, že základem PA jsou investoři, tedy lidé z masa a kostí. Dělají všechno proto, aby dosáhli zisků a vyhnuli se ztrátám. Nakupují a prodávají. Svým konáním hýbou cenami. Můžeme říct, že hlavními faktory na základě kterých tito lidé jednají, jsou informace.

Změny tržní ceny jsou tedy reakcí na různé informace. O tom pojednává tzv. teorie efektivnosti trhů. Podle ní tržní cena odráží vnitřní hodnotu akcie plus dostupné informace o stavu firmy a jejích možnostech. A podle toho, jak rychle reaguje trh na novou informaci, rozeznávají tvůrci této teorie různé stupně efektivnosti trhu. Za silně efektivní se považuje takový trh, který téměř okamžitě absorbuje nové informace a reaguje změnou kurzu. Nechci se však podobně zabývat teoriemi, které patří na akademickou půdu. Pro nás je důležitá skutečnost, že ideální stav v praxi neexistuje a v důsledku toho na akciových trzích vznikají situace, které se dají využít k dosažení nadprůměrných výnosů. Vyjmenujme si nyní „anomálie“, při nichž nejčastěji dochází ke zvýšené aktivitě investorů a k pohybům cen na akciovém trhu:

1. Kótování na burze (Exchange listing) – burzy mají poměrně přísná kritéria pro společnosti, které chtějí mít své akcie obchodované přes ně, a proto je kotace na burze jistou zárukou serióznosti a kvality. Největší poptávka bývá v den kotace, tedy ten by měl být i nejoptimálnější příležitostí na prodej a výběr zisku. Samozřejmě, když firma kótovaná na burze nesplní podmínky, hrozí jí „delisting“, což je příležitost na zisk z poklesu kurzu. Začátečníkům připomínám, že nejpřísnější podmínky pro kótování v USA má burza v New Yorku (NYSE).

2. Nové emise akcií (New stock issues) – jejich cena bývá podhodnocená o 5 – 10 % z důvodu snahy o bezproblémové umístění celé emise. V praxi hovoříme o tzv. IPO tradingu. Kupujeme před uvedením na trh, nebo krátce po něm. Zisk se vybírá, když optimismus kulminuje. 

3. Zpětné odkupování akcií (Stock repurchase) – snižuje množství akcií v oběhu, takže zvýšená poptávka lépe působí na cenu. Z fundamentálního hlediska stoupá zisk na akcii (earnings per share. Zpětným odkupem zároveň firma demonstruje dobrou finanční situaci tak, že považuje své akcie za levné. Je možné posoudit důvody zpětného odkoupení. Odkupování se dělá při dosahování dobrých výsledků, při plánovaném odkupování, z daňových důvodů, při nedostatku investičních příležitostí, při fúzích a akvizicích, z důvodu snížení rizika nepřátelského převzetí, nebo při mimořádném podhodnocení na trhu.

4. Fúze a akvizice (Mergers and Acquisitions) – tu stoupá cena toho, kdo bude ze spojení profitovat. Okamžitě profitují akcionáři odkupované společnosti, protože kupec jim nabízí cenu o 20 – 30 % vyšší. Cena kupujícího většinou klesá, nebo náklady a riziko se zvyšují. Ale při dobrých vyhlídkách někdy stoupne, když se spojením získává konkurenční výhoda, nové trhy, technologie, lepší postavení na trhu.

5. Zveřejňování výnosů (Earnings reports) – ty nejvíce ovlivňují cenu akcií. Nic není pro investory důležitější jako zisk firmy. Tu je důležitý efekt překvapení – rozdíl mezi tím, co očekávají analytici a tím, co zveřejní firma. Ještě důležitější je vyjádření managementu ohledně vyhlídek do budoucnosti. Kvartální zisk je totiž vždy jen to, co už má firma za sebou a netřeba zapomínat na zlaté pravidlo, že dobrý investor hledí do budoucnosti. Při zveřejnění dobrých zisků, ale slabších vyhlídkách se mnoho investorů rozhodne vybrat zisky, což se projeví výprodejem a poklesem ceny. To stejné se může stát při nesplnění očekávání, co se týče kvality zisku. Osobitě upozorňuji na to, že zprávy bývají často zavádějící (hlavně pro začátečníky). Jednak samotné firmy reportují tak, aby vše vypadalo v pořádku a jednak je komolí reportéři, kteří zprávy posouvají dále. To znamená, že titulky zpráv mohou být optimistické (např. firma XXX dosáhla zisku o 50 % vyšší, jak před rokem!), ale realita či budoucnost je pesimistická (očekávání byla vyšší).

6. Hodnocení ratingových agentur. Tu jsou důležité hlavně upgrady a downgrady. Investoři se rádi spoléhají na to, co povědí analytici. A ti svými vyjádřeními dost ovlivňují trh. Cenou často hýbou i jiná hodnocení, varování, doporučení apod. Obsah takových zpráv je třeba brát s rezervou, ale z hlediska dopadu na psychologii davů umí být dobrými příležitostmi na zisky. Velmi rád například kupuji akcie hluboko pod targetami, když se reportují fundamenty a prodávám na druhý den, když se ozvou analytici a vygradují optimismus.

7. Firemní zprávy. Je třeba rozeznávat důležitost informace, protože firmy mají tendenci dělat si pozitivní reklamu za každou cenu. Ideálními příležitostmi pro upoutání investorů bývají zprávy o nových produktech, technologiích, licencích, objednávkách, smlouvách, spolupráci s jinými firmami, o expanzi na nové trhy, o nových náležitostech (ropa, plyn, zlato) apod. Některé nové produkty, hlavně léky a technologické novinky mohou vyvolat doslova cenovou explozi a mimořádné zisky. Negativní zprávy však účinkují naopak. Investoři bývají senzitivní na vše, co se týká zisku, ale i financování (splácení úvěrů, kredit, cash flow), účetních praktik, afér, změn v managementu apod.

8. Mimofiremní zprávy. Nejdůležitější jsou zprávy z daného odvětví, sektoru a celková nálada na trhu. Postavení odvětví a sektoru je ovlivňované hlavně lídry na trhu. Například velmi zlá zpráva ohledně Microsoftu znamená pokles v odvětví softwaru, pokles v sektoru informačních technologií a vzhledem na jeho dominantní postavení v ekonomice může ovlivnit celý akciový trh v USA. Některé zprávy však mohou mít takovou povahu, že při zlé situaci v jedné firmě se v jistém momentu zvyšují vyhlídky konkurence, a to zdvihne ceny vybraných titulů. Na celkovou náladu na trhu nejvíce působí zveřejňování makroekonomických indikátorů (např. nezaměstnanost, inflace, HDP apod.), zprávy a zveřejňování výsledků od velkých korporací (tzv. blue chips), vystoupení názorotvorných osobností (prezident, šéf centrální banky, ministr financí apod.) a politické události (vojny, konflikty, terorismus apod.).

9. Časové a sezónní vlivy. Denní – první hodina se obyčejně vyznačuje největším zájmem o otevření pozic a poslední je často provázená poklesem, kdy mnoho obchodníků uzavírá pozice. Pro ty, co obchodují na „overnight“ bývá často dobrá strategie otevřít pozici v závěru obchodovaného dne a uzavřít na začátku nového dne. Týdenní – nejpasivnější den bývá pondělí a silné dny bývají často ve středu a v pátek. V krizovém období, kdy stoupá volatilita, se například nový týden častěji začíná optimismem, kdy se přes víkend nic negativního neudálo. Měsíční – tu se v globálu rozeznává tzv. Lednový efekt – zvýšený zájem investorů o nákupy akcií (hlavně menších firem) – zpravidla po dobu prvních dvou lednových týdnů. Vysvětluje se to tím, že mnoho investorů prodejem v prosinci uzavře své ztráty, čímž sníží svou daňovou povinnost. Po uzavření roku potom znovu investují (často do těch jistých akcií), což tlačí ceny nahoru. Taktéž investiční manažeři v novém roce často realizují nové investiční strategie. Vždy třetí pátek v každém měsíci expirují opce, což se projevuje zvýšenou volatilitou. Červenec, srpen je často dovolené – toto období je na burze méně aktivní, hlavně na trzích EU a USA. Říká se, že praví investoři odchází z burzy v květnu a vrací se v září. Čtvrtletní – třetí pátek koncem každého čtvrtroku naráz expiruje mnoho termínovaných kontraktů – opce, indexy a ostatní futures. Těmto dnům se říká „Triple Witching Friday“. Vyznačují se mimořádnými objemy a volatilitou, nakolik se zavírá a otvírá více pozic než jindy. Volební cyklus – souvisí s tím, že po nástupu nového prezidenta a vlády USA se v první polovině funkčního období realizují nepopulární opatření, zatímco v druhé polovině, tj. před novými volbami, převládá snaha o maximální oživení ekonomiky a podporu akciových trhů. Podle této teorie se zjistilo, že v USA od r. 1832 do 1996 (dohromady za 41 vlád) se za první dva roky volebního cyklu vyprodukovalo dohromady 79 % čistého tržního zisku, ale za poslední dva roky až 592 % zisku! Samozřejmě, je třeba brát ohled i na vliv hospodářského cyklu, který má největší dopad na akciové trhy. Za poslední desetiletí jsme mohli pozorovat v USA dvě mimořádně „úspěšné“ vládní období demokratů za Clintona a naopak dvě „smolařské“ vlády republikánů za Bushe staršího a Bushe mladšího, v nichž byl fenomén volebního cyklu nevýrazným vzhledem na výraznou konjunkturu či reseci.

10. Jiné „anomálie“. Nejziskovějšími a nejvyhledávanějšími jsou tzv. insider informace. Jsou to informace, o nichž ještě neví veřejnost, jen úzký okruh lidí, např. management firmy, auditor, poradce, lidé z ratingové agentury apod. Insider obchodování je ve své podstatě silným zneužitím informací, a proto je zakázané a ostře sledované. Pro nás (outsiderů) je v praxi zajímavá možnost sledovat nákupní a prodejní aktivity firemních insiderů, které podléhají kontrole a jsou zveřejňované. Samozřejmě, že žádné opatření nezabrání zneužívání insider informací a obohacování se vybraných jedinců. Proto se často před důležitým rozhodnutím, nebo zveřejněním zprávy zvýší nákupní či prodejní aktivita, a to signalizuje, co se bude dít. Rozeznat takové „změny pulsu“ u firmy, kterou dobře poznáte, někdy pomůže včas otevřít výhodnou spekulativní pozici. Mezi jiné, specifické anomálie bych zařadil i rumory, chybné zprávy a falešné informace. Rumory jsou nepotvrzené zprávy, které mohou způsobit pohyb na trhu. Jsou časté. Chybné zprávy se vyskytují zřídka a většinou brzy vyjde oprava. Každou důležitou zprávu je proto dobře porovnat se zprávami z jiných zdrojů. Falešné informace se vyskytují zřídka. K nejznámější patřila aféra okolo Emulexu, kdy jistý student ve velké ztrátě po otevření short pozice (na pokles) záměrně uvedl na veřejnost negativní zprávu (přes renomovanou informační agenturu). Když kurz prudce klesl a jeho ztráta se proměnila na zisk, otevřel long pozici (na vzestup). Když firma dementovala negativní zprávu, kurz znova stoupl a student vydělal podruhé (celkem asi 120 tisíc dolar). Byl to velmi drahý obchod, nebo tržní cena Emulexu klesla o 2 miliardy dolarů, ztráty investorů byly obrovské a studenta nakonec i tak odhalili a potrestali.

Příklady z mého tradingu v letech 2001 – 2003:

* Firma ohlásila prezentaci nového výrobku prostřednictvím kampaně v TV po celé USA. Výrobek vykreslila jako novinku, kterou chce dobýt trhy, samozřejmě všechno jen v růžovém světle. Akcie stouply v průběhu třech dní o 70 %. Těšil jsem se, že jsem včas naskočil. Ale v momentě největšího optimismu začala akcie prudce klesat. Nešlo jen o klasické vybírání zisků, pokles měl v sobě prvky panického výprodeje. Nenašel jsem žádný důvod, a tak jsem váhal s prodejem, až dokud jsem nepřišel téměř o celý zisk. A příčina? K té jsem se dopátral později. V místním tisku, v jednom ze států USA, vyšel článek, v němž konkurence pověděla pravdu – vykreslila negativa výrobku, zpochybnila jeho perspektivu a zvýraznila zadluženost producenta a jeho závislost na úspěchu tohoto výrobku. Zajímavé bylo, že moje zdroje zpráv tuto informaci nezachytily, což se stává hlavně u menších firem.

Ponaučení: když davy nakupují, uvažuj o tom, kdy vybereš zisk. Když davy prodávají, už neuvažuj, ale vybírej.

* Biotechnologická firma dlouhodobě vyvíjela lék proti chřipce. Vývoj provázely samé dobré zprávy a akcie dlouhodobě stoupala. Schválení takového léku by byla ohromná perspektiva pro prosperitu firmy. Pozitiva nového léku byla jasně v převaze nad nízkými nepříznivými účinky, takže všechno vypadalo v prospěch schválení. V den „panelu“ FDA (hlasování komise odborníků) bylo obchodování s akciemi firmy zastavené. Vzhledem k velmi širokému použití léku se komisi zdály i zdánlivě nízké nepříznivé účinky příliš velkým rizikem pro těhotné ženy, staré lidi a děti. A tak lék nebyl schválen. Na druhý den akcie firmy otevřely na poloviční ceně a za pár hodin se cena ustálila ve ztrátě – 70 %. Vybíral jsem největší procentuální ztrátu na jednu akcii v životě.

Ponaučení: Velmi nepříznivý poměr rizika a možného zisku. Základem tradingu je Risk to Reward Ratio (RRR). Dále psychologická analýza měla být taková, že lék malé firmě s největší pravděpodobností neschválí. Lobbisté velkých firem zapracují, aby byznys s vakcínami a podpůrnou terapií nedostal konkurenta. V této hře jde o miliardy.

* Firma X chystala akvizici bankrotující firmy. Byla to lukrativní příležitost, nebo po úspěšném pohlcení by se stala lídrem v daném odvětví. S lepšími vyhlídkami se od zprávy ke zprávě zvyšovala její cena. O akvizici však měla zájem i konkurence – firma Y. Nebylo jisté, kdo zvítězí, a proto růst ceny byl nejistý. Po podrobné analýze jsem dospěl k jednoznačnému závěru, že nabídka firmy Y neobstojí před soudem. A tak jsem si dovolil větší investici, kde jsem po nákupech dopředu zinkasoval zisk cca 50 %. Davy nakupovaly, až když měly jistotu.

Ponaučení: Dobrá analýza je základ. Dává statistickou výhodu. Po dobré analýze se dá s vysokou pravděpodobností určit, co se bude dít a vsadit na to.

Příklady z mého posledního daytradingu 2010:

* Akcie HRB zveřejnila přes file už před zavřením trhů. Cena poskočila, ale nakonec se vrátila na původní úroveň. Nešlo o nic, co by navodilo silné nákupy, a technická analýza vypadala na výběr zisků. Po zavření trhů vyšla tisková zpráva a cena znovu začala růst. Uvědomil jsem si, že scénář se opakuje, jen herci jsou jiní. Nakupovali ti, co nevěděli, že informace jsou už venku. Nastavil jsem příkaz na short sell o 3 % vyšší a ryba se chytila. Během pár minut jsem vybral zisk +3 %.

Ponaučení: Trhy jsou relativně efektivní. Ale vstřebávání informací do ceny trochu trvá. Dokud se cena neustálí, dominuje PA. Potom to jde podle TA a dlouhodobě podle FA.

* Akcie MW zveřejnila zdánlivě dobře. Zdánlivě, nebo výsledky posledního kvartálu byly dobré, ale vyhlídky zlé. Dow Jones Wires – přeborník v placených zprávách se však pomýlil a místo ztrátových vyhlídek ohlásil ziskové. Kupci se nachytali a podrželi cenu na pár sekund. To stačilo, abych chytil cenu na pokles. Za dvacet sekund jsem vybral zisk, když akcie byla – 9 %. Na druhý den trh rozhodl, že to bude – 18 %.

Ponaučení: Efektivnost má sekundární reakce. Po přehnané psychologické reakci přichází technická korekce. Když je reakce přiměřené a v souladu s TA a FA – trend pokračuje, často několik dní až týdnů. Trh reaguje pomalu, ale jistě. Tu je ohromná potence zisků na swing.

Psychologická analýza je zajímavá metoda na dosažení rychlých zisků. Krátkodobé výkyvy v cenách akcií se po zavedení internetu staly střednědobým zájmem obrovské masy individuálních investorů a obchodníků. Výsledkem je volatilita trhů, jaká tu ještě nikdy předtím nebyla, což ještě více zvyšuje atraktivnost krátkodobých obchodů.

Trading, který může využívat psychologickou analýzu jako primární, nazývám Momentum Trading. Jde o obchodování v čase, kdy se cena akcie hýbe. Pointou je odhadnout, jakou reakci kurzotvorní informace vyvolá, vsadit na to a vydělat na tom.

Co udělají davy? Co je pro ně dobré a co ne? Co na to instituce? Jak to vidí techničtí tradeři? Jak zareagují shorteři? Převládne strach o zisk, nebo chamtivost? Jaký je vliv insiderů?

Takové otázky je třeba si klást, když obchodujete na základě psychologické analýzy. Snažte se být empatičtí (vžijte se do pocitů a myšlení jiných) a myslete dopředu. Burza je o tom, co se bude dít.

Psané v roce 2003. Přepracované v roce 2010.

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk JUGGLER 8.12.2010

 

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:


Okomentuj článek

Související články

Trading by JUGGLER

thursday
10.05.2012
Trading | Magazín

Úvod do tradingu

saturday
28.04.2012
Trading | Magazín

Nejnovější články

Stane se Tiffany & Co opět akciovým šperkem?

wednesday
20.04.2016
Akcie | Sven Subotič

Analýza akcie Ford: Nízká valuace a značný potenciál

thursday
14.04.2016
Investice | Sven Subotič

Analýza společnosti Maersk: Největší kontejnerový přepravce na světě

wednesday
30.03.2016
Investice | Sven Subotič

Klub záporných sazeb: Proč uvolňování měnové politiky funguje jen někde?

monday
21.03.2016
Trhy a makro | Sven Subotič

Tištěná média v kurzu? Světovým odbytištěm se stane Indie

tuesday
15.03.2016
Investice | Sven Subotič

Rubriky autora





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)